Nanchang/Shijiazhuang Y-5 (‘Colt’)

Typ:  lehký víceúčelový letoun s krátkým vzletem a přistáním (licenčně vyráběná kopie sovětského letounu typu Antonov An-2)

Určení:  doprava osob na místních linkách, přeprava nákladu, kultivace zemědělských ploch chemickým postřikem, přeprava plně vyzbrojených vojáků, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Historie:  Prvním transportním letounem vyráběným na území ČLR se stal lehký jednomotorový pístový dvouplošník typu An-2 (Colt) z dílny sovětské OKB O.K. Antonova. Protože byl tento stroj maximálně víceúčelový a navíc kladl minimální nároky na provoz, doznal širokého uplatnění v civilním i vojenském sektoru. ČLR se přitom stala vůbec první zemí světa, která získala licenční oprávnění pro realizaci sériové výroby tohoto mimořádně úspěšného letounu. Zatímco kompletace vlastních draků letounu An-2 byla svěřena závodu z Nanchangu, produkce pohonné jednotky tohoto stroje v podobě pístového motoru typu AŠ-62IR připadla závodu ze Zhuzhou. Všechny potřebné výrobní podklady přitom Číňané převzali v říjnu 1956. V lednu následujícího roku pak do ČLR dorazila též skupina sovětských technických poradců. První čínský An-2 přitom brány Nanchangského závodu opustil na konci roku 1957. Od vzletové dráhy se tento stroj poprvé odlepil dne 7. prosince téhož roku. Plná produkce se rozeběhla v březnu 1958. První Nanchangským závodem sériově vyráběnou verzí letounu An-2 se přitom stal zemědělský speciál, který byl zpočátku znám jako FongShou-2. Od roku 1964, kdy vstoupil v platnost nový systém značení, se však pro tento stroj začalo používat označení Y-5II. Zatímco první sériové stroje řady Y-5 obdržely vrtule typu AV-2 polské výroby, letouny z pozdějších výrobních sérií poháněly čínské kopie těchto vrtulí, známé jako J12-G15. Od konce roku 1958 bylo přitom závodem z Nanchangu postaveno celkem 229 zemědělských Y-5II. Mezitím, v roce 1959, se součástí výrobního programu tohoto podniku stal též dopravní model Y-5A se sedadly pro 11 cestujících uvnitř kabiny. Dopravní Y-5A byl přitom vyráběn pro potřeby CAAC a vznikl v celkovém počtu 114-ti sériových strojů. V Nanchangu byly letouny řady Y-5 vyráběny pouze do roku 1968. Do tohoto data přitom stihlo brány zmíněného podniku opustit celkem 727 těchto stojů. Poté byla výrobní linka přesunuta do Harbinu. Protože krátce nato, v květnu roku 1970, padlo rozhodnutí, aby bylo zmíněné výrobní zařízení přestěhováno do Shijiazhuangu, v prostorách Harbinského závodu se nakonec nepodařilo dokončit drak jediného Y-5. Díky víceúčelovosti, přijatelné pořizovací ceně a nízkým nárokům a nákladům na provoz se letouny této řady ve výrobním závodu ze Shijiazhuangu udržely až do 25. prosince 1996. Z montážní linky tohoto podniku přitom sjelo celkem přes 1 000 sériových Y-5.

Verze:

Y-5 – základní sériově vyráběná modifikace letounu Y-5 určená pro přepravu nákladu a osob. Nákladová kabina letounu Y-5 je opatřena pouze jednoduchými sklopnými lavicemi. Ty jsou přitom uchyceny k oběma bočním stěnám. Tento čínský protějšek sovětského An-2T byl používán PLAAF a PLANAF a plnil poslání lehkého taktického transportního stroje.

Y-5II (FongShou-2) – specializovaná zemědělská modifikace letounu Y-5 s nádrží s chemickým postřikem uvnitř nákladové kabiny, ráhnem s rozstřikovacím zařízením pod dolním křídlem a modifikovanou pilotní kabinou, která je opatřena ventilací. Od roku 1958 z linky závodu z Nanchangu sjelo celkem 229 exemplářů tohoto čínského protějšku sovětského An-2SCh a polského An-2R.

Y-5A – civilní dopravní modifikace letounu Y-5 se sedadly pro 11 osob uvnitř kabiny cestujících. Od roku 1959 z linky závodu z Nanchangu sjelo celkem 114 těchto strojů. Jejich provozovatelem se přitom stal CAAC.

Y-5K – speciální salónní modifikace letounu Y-5 s luxusně zařízenou kabinu určená pro dopravu VIP osob. Zatímco první provedení salónního Y-5K, které pochází z roku 1958, bylo uzpůsobeno pro přepravu pěti osob, v kabině cestujících pozdějšího provedení tohoto speciálu se nacházely sedadla pro celkem sedm osob. Jeden sedmimístný Y-5K byl přitom v srpnu roku 1960 předán vietnamskému vůdci Ho Chi Minhovi. Další dva tyto stroje v sedmimístné úpravě převzal v letech 1962 až 1963 Nepálský král Birendra.

Y-5D – speciální modifikace letounu Y-5 určená pro výcvik navigátorů proudových bombardovacích letounů typu H-5 (derivát sovětského typu Il-28) a H-6 (kopie sovětského typu Tu-16). Vývoj speciálu Y-5D byl zahájen v roce 1958. Prototyp tohoto modelu poprvé vzlétl v roce 1962. Brány závodu z Nanchangu opustilo celkem 116 sériových Y-5D. Jejich provozovatelem se přitom stalo PLAAF. Později poslání cvičných speciálů Y-5D plně převzaly proudové stroje typu HJ-5 (derivát sovětského typu Il-28U).

Y-5C – obojživelná výsadková modifikace letounu Y-5 pro PLANAF. Letoun typu Y-5C je díky instalaci dvou plováků na místo klasického tříbodového kolového ostruhového podvozku alá An-4 (An-2V) schopen vzlétat a přistávat na vodní hladině. Tento obojživelný model vznikl v letech 1964 až 1965 v počtu pouhých jedenácti exemplářů. Zatímco prvních pět sériových Y-5C, které výrobní halu Nanchangského závodu opustily v roce 1964, přebíralo plováky od sovětského letounu typu An-4 (obojživelný An-2), zbylých šest těchto strojů z výrobní linky zmíněného podniku sjelo v roce 1965 a bylo opatřeno instalací plováků domácí konstrukce.

Y-5B – pokročilá modifikace letounu Y-5 s instalací motorů typu AŠ-62IR polské výroby (na místo domácích HS-5) a nového avionického vybavení. Od roku 1989 brány závodu ze Shijiazhuangu údajně opustilo celkem 229 letounů řady Y-5B. 24 z nich navíc obdrželo instalaci vřetenovitých dozadu směřujících těles s trojicí tandemově uspořádaných „wingletů“ s tvarem radlice na obou koncích horního křídla. Takto modifikované Y-5B přitom údajně vykazují větší stoupavostí a nižším aerodynamickým odporem. Letoun typu Y-5B byl vyráběn hned v několika úpravách, a to ve výsadkové úpravě Y-5B(T) se sedadly pro 10 plně vyzbrojených výsadkářů uvnitř nákladové kabiny, civilní dopravní/turistické úpravě Y-5B(K) a specializované zemědělské úpravě Y-5B(D).

Y-5B-100 – civilní modifikace letounu Y-5B v provedení s radlicovitými winglety na koncích horního křídla

Vyrobeno:  Nanchang: 727 sériových strojů všech verzí (? Y-5, 229 Y-5II, 114 Y-5A, ? Y-5K, 116 Y-5D a 11 Y-5C); Shijiazhuang: přes 1 000 sériových strojů všech verzí (včetně 229 exemplářů modelu Y-5B)

Uživatelé:  Albánie, ČLR, KLDR, Nepál, Vietnam, ?

 

 

Posádka:    jeden nebo dva piloti

Pohon:       jeden pístový motor typu Zhuzhou HS-5 (kopie sovětského typu Švecov AŠ-62IR) s max. výkonem 1 000 hp

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 1 500 kg nebo 8 až 10 výsadkářů

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 18,19 m 
Délka:   12,75 m
Výška: 4,10 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 5 500 kg
Max. rychlost: 256 km/h
Praktický dostup:   4 500 m
Max. dolet:    1 025 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 1.8.2012