Shanghai Y-10

Typ:  středně těžký dopravní letoun

Určení:  doprava osob na středně dlouhých a dálkových linkách

Historie:  Vývojem prvního proudového dopravního letounu čínské konstrukce, který vešel ve známost jako Y-10, se zabýval od srpna roku 1970 institut ze Shanghaie. Přestože se tento čtyřmotorový dolnoplošník svým vnějším vzhledem nápadně podobal Boeingu 707-320, nebylo jej možné považovat za přímou kopii tohoto amerického stroje. Čínský Y-10 totiž obdržel zcela odlišnou vnitřní konstrukci draku, celkové vnější rozměry, profil přední partie trupu a tvar křídla. Jediný tehdejší čínský letecký dopravce v podobě společnosti CAAC navíc své první Boeingy 707, které by Číňané mohli teoreticky použít jako vzorové exempláře pro vlastní kopii, převzala teprve až v roce 1972, tedy celé dva roky po zahájení celého programu Y-10. Protože se vývoj původně plánovaných dvouproudových motorů typu WS-8, které měly vykazovat tahem 8 165 kp, neúnosně zatahoval, jediný letový prototyp letounu Y-10 se nakonec musel spokojit s méně výkonnými pohonnými jednotkami Boeingu 707-300 v podobě dvouproudových motorů typu Pratt & Whitney JT3D-7. Zdrojem zmíněných pohonných jednotek se přitom staly dodávky náhradních dílů pro flotilu Boeingů 707-300 společnosti CAAC. Pro potřeby zkušebního programu závod ze Shanghaie postavil celkem tři prototypy letounu Y-10. Zatímco ten první byl vyhrazen pro statické, ten druhý pro letové, ten třetí pro únavové zkoušky. Do celého programu Y-10 ale neblaze zasáhla tzv. „Velká kulturní revoluce“. Ta přitom měla upevnit absolutistickou moc Mao Ce-tunga a na místo toho uvrhla celou ČLR na léta 1966 až 1976 ve fatální hospodářský a politický chaos. Protože čínský průmysl navíc tehdy ještě neměl žádné zkušenosti s konstrukcí takto velkého a složitého letounu, jakým byl dopravní Y-10, jediný letový prototyp tohoto stroje se nakonec od vzletové dráhy poprvé odlepil až 26. září 1980. Široké veřejnosti se jediný letový prototyp letounu Y-10 poprvé představil dne 8. prosince 1981. Při této příležitosti tento stroj navíc podnikl let ze Shanghaie do Pekingu s nevelkým počtem pasažérů na palubě. Protože Čínské vedení nakonec v roce 1983 celý program Y-10 zastavilo, jediný prototyp tohoto letounu byl již v roce 1984 definitivně uzemněn. Tehdy měl přitom na svém kontě pouhých 130 letů s celkovou délkou trvání 170 hodin. Přestože se oficiální stanoviskem ukončení vývoje letounu Y-10 staly vysoké náklady spolu s morální zastaralostí, skutečný důvod tohoto kroku měl ryze politický podtext. Letoun typu Y-10 totiž vznikl zejména jako propagandistický nástroj hlavních protagonistů „Velké kulturní revoluce“, který měl celému světu demonstrovat rozvinutost čínského průmyslu. Ti byli ale ještě v průběhu vývoje tohoto stroje z vedení ČLR sesazeni. Do nového vedení ČLR se přitom dostali i funkcionáři, kteří byli pronásledováni přívrženci Mao Ce-tunga. Ti se pak za persekuce, které museli předtím snášet, minulému vedení ČLR pomstili mimo jiné i zastavením programu Y-10. Vývoj letounu Y-10 přitom pozbýval oficiální podpory už v době, kdy se rozeběhly zkoušky jediného letového prototypu tohoto stroje. V této souvislosti CAAC muselo mezitím své potřeby uspokojit nákupem moderních proudových dopravních letounů v zahraničí.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden letový prototyp, jeden neletový prototyp pro statické zkoušky a jeden neletový prototyp pro únavové zkoušky

Uživatelé:  žádní

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, palubní mechanik a radista

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Pratt & Whitney JT3D-7 americké výroby s max. tahem po 5 790 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    124 až 178 osob

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 42,24 m 
Délka:   42,93 m
Výška: 13,42 m
Prázdná hmotnost: 58 120 kg
Max. vzletová hmotnost: 102 000 kg
Max. rychlost: 974 km/h
Praktický dostup:   12 330 m
Max. dolet:    8 000 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 17.9.2010