9K8/9K17 Falanga (AT-2 Swatter)

 

foto: http://rbase.new-factoria.ru/

Typ:  mobilní/letecký protitankový raketový komplet středního dosahu

Určení:  ničení tanků a obrněných vozidel protivníka

Vyvinul:  KBTM Točmaš

Verze:

9K8 Falanga (AT-2A Swatter A) – první sériově vyráběná modifikace raketového kompletu typu Falanga. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M11 s navedením typu CLOS a mobilní čtyřnásobné odpalovací zařízení typu 9P32, které vychází z kolového obojživelného obrněného vozidla typu BRDM-1. Tato verze raketového kompletu typu Falanga byla rovněž, v červnu roku 1961, neúspěšně zkoušena na lehkém vrtulníku typu Mi-1 (Hare).

9K8M Falanga-M (AT-2B Swatter B) – pokročilá modifikace raketového kompletu typu Falanga. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M17M a mobilní čtyřnásobné odpalovací zařízení typu 9P124, které vychází z obojživelného obrněného vozidla typu BRDM-2. Střela typu 9M17 je opatřena shodným způsobem navedení jako střela typu 9M11. Vykazuje však vyšší letovou rychlostí a větším dosahem. Letecká obměna Falangy-M, známá jako Falanga-MV, se stala součástí zbraňového systému útočných vrtulníků typu Mi-4AV (Hound), Mi-8TV (Hip E) a Mi-24A (Hind A). Všechny zmíněné vrtulníky jsou přitom opatřeny vypouštěcími lištami pro čtyři střely typu 9M17M.

9K17 Falanga-P (AT-2C Swatter C) – pokročilá modifikace raketového kompletu typu Falanga-M. Součástí tohoto modelu se stala střela typu 9M17P a mobilní čtyřnásobné odpalovací zařízení typu 9P137, které vychází, stejně jako odpalovací zařízení kompletu typu Falanga-M, z kolového obojživelného obrněného vozidla typu BRDM-2. Střela typu 9M17 je opatřena pokročilejším navedením typu SACLOS. Před střelou typu 9M17M má přitom navrch též v menším min. dálkovém dosahu a větším max. dálkovým dosahem. Letecká obměna Falangy-P, známá jako Falanga-PV, se stala součástí zbraňového systému útočného vrtulníku typu Mi-24D (Hind D). Tento stroj je přitom opatřen vypouštěcími lištami pro celkem čtyři exempláře střely typu 9M17P.

Historie:  Protitankový raketový komplet typu 8K9 Falanga (AT-2 Swatter) představoval, spolu s protitankovým raketovým kompletem typu Šmel (AT-1 Snapper), přímou reakci ze strany SSSR na úspěšné bojové nasazení francouzských PTŘS typu SS.10 v Egyptě, k němuž došlo v roce 1956. Vývoj obou zmíněných raketových kompletů byl zahájen v roce 1957 a probíhal prakticky paralelně. V  průběhu zkoušek kompletu typu 8K9 Falanga, který se sestával ze střel typu 9M11 a mobilního vypouštěcího zařízení typu 9P32, bylo, mezi srpnem roku 1958 a červencem roku 1959, vypuštěno celkem 87 zkušebních střel. Sériová výroba tohoto zbraňového systému se rozeběhla na počátku 60. Za plně operačně způsobilý byl raketový komplet typu 8K9 Falanga (AT-2 Swatter) oficiálně prohlášen v srpnu roku 1960. Komplet typu Falanga (AT-2 Swatter) měl sice před konkurenčním kompletem typu Šmel (AT-1 Snapper) navrch ve výkonnosti, nicméně kladl větší nároky na obsluhu. V roce 1964 byla do výzbroje zařazena zdokonalená modifikace Falangy (AT-2 Swatter). Ta přitom vešla ve známost jako Falanga-M (AT-2 Swatter) a její součástí se staly  střely typu 9M17M, které vykazovaly v porovnání se střelami typu 9M11 vyšší letovou rychlostí a větším dosahem. Konečná modifikace tohoto kompletu nesla označení Falanga-P (AT-2 Swatter) a do výzbroje byla zařazena v roce 1969. Součástí kompletu typu Falanga-P (AT-2 Swatter) se staly střely typu 9M17P s naváděcím systémem typu SACLOS a přenosem naváděcích povelů za pomoci rádia. Naproti tomu obě dvě předchozí verze Falangy (AT-2 Swatter) využívaly k přenosu naváděcích povelů vodič. Dálkový dosah Falangy (AT-2 Swatter) a Falangy-M (AT-2 Swatter) byl tedy dán délkou vodiče, který se odvíjel ze zádě střel typu 9M11 a 9M17M. Typ Falanga-P (AT-2 Swatter) naproti tomu takto omezen nebyl. Jeho naváděcí systém bylo ale možné, na rozdíl od naváděcího systému předchozích verzí Falangy (AT-2 Swatter), rušit. Mezitím, v červnu roku 1961, se rozeběhly zkoušky střely typu 9M11 na lehkém vrtulníku typu Mi-1 (Hare). Navedení střely typu 9M11 odpálené z letícího vrtulníku se ale ukázalo být neúnosně komplikovanou záležitostí. Protože armáda navíc tehdy zastávala názor, že pro boj s obrněnou technikou protivníka postačují pozemní protitankové prostředky, bojový Mi-1 (Hare) nakonec nepřekročil prototypové stádium. Další pokus o uplatnění Falangy (AT-2 Swatter), ve verzi Falanga-MV (AT-2 Swatter), na vrtulníku byl uskutečněn ve druhé polovině 60. let. Tentokrát volba padla na středně těžký vrtulník typu Mi-4A (Hound A). Ozbrojená modifikace tohoto stroje vešla ve známost pod označením Mi-4AV (Hound) a již od počátku byla zamýšlena jako útočný prostředek výsadkových jednotek. Protože tato ozbrojená složka SSSR na rozdíl od armády žádnou těžkou pozemní technikou nedisponovala, v roce 1967 typ Mi-4AV (Hound) přijala. Poslání těchto strojů ale již v roce 1973 zcela převzaly modernější vrtulníky typu Mi-8TV (Hip E), které byly vyzbrojeny shodným protitankovým kompletem. Komplet typu Falanga (AT-2 Swatter) se přitom rozšířil též na specializovaných útočných vrtulnících řady Mi-24 (Hind). Zatímco model Falanga-MV (AT-2 Swatter) byl integrován do zbraňového systému vrtulníku typu Mi-24A (Hind A), který se stal operačně plně způsobilým v roce 1972, pokročilejší model Falanga-PV (AT-2 Swatter) byl začleněn do zbraňového systému pokročilejšího vrtulníku typu Mi-24D (Hind D). Ten se přitom součástí výzbroje VVS oficiálně stal v roce 1976. Vrtulníkový model Falanga-PV (AT-2 Swatter) byl ale již od počátku považován pouze za prozatímní řešení na období, než se podaří dokončit vývoj podstatně výkonnějšího specializovaného leteckého protitankového raketového kompletu typu 9K113 Šturm (AT-6 Spiral).

Uživatelé:  Afghánistán, Angola, Bulharsko, ČSSR (po rozpadu ČR i SR), Egypt, Indie, Irák, Jemen, KLDR, Kuba, Libye, Maďarsko, Peru, Polsko, Rumunsko, SSSR, Sýrie a Vietnam

 

Řízená střela 9M11, 9M17M a 9M17P:

 

Naváděcí systém:  9M11 a 9M17M: povelový systém dálkového navedení (CLOS). Navádění tohoto modelu zajišťuje přímo operátor za pomoci malého joysticku. Ten proto musí nepřetržitě sledovat jak letící střelu, tak i cíl. Naváděcí povely jsou letící střele předávány prostřednictvím kabelu, který se odvíjí z její zadní části. Přesnost navedení je dána schopnostmi operátora a vzdáleností cíle. Použitelnost této zbraně je navíc omezena viditelností.

9M17P: poloautomatický povelový systém dálkového navedení (SACLOS); Sledování cíle zajišťuje elektro-optický systém typu Raduga-F, jehož instalace se nachází v přídi nosiče v podobě vrtulníku typu Mi-24D (Hind D). Informace o poloze cíle přitom letící střele předává na dálku za pomoci rádiových povelů. Operátor pouze udržuje cíl v zorném poli zaměřovací optiky. Tento model je rovněž použitelný pouze za dobré viditelnosti.

Pohon:  dva raketové motory na TPL (startovací a letový)

Bojová hlavice:  kumulativní o hmotnosti 7 kg s průbojností pancíře do 500 až 560 mm

 

 

 

TTD:    9M11 9M17M 9M17P
Délka: 1,16 m  1,16 m 1,16 m
Průměr těla:   142 mm 142 mm 142 mm
Rozpětí stabilizátorů: 0,68 m 0,68 m 0,68 m 
Startovací hmotnost: 26,5 kg 29,5 kg 31,5 kg
Letová rychlost: 540 - 612 km/h 540 - 612 km/h 540 - 612 km/h
Dosah:    0,6 - 2,5 km 0,6 - 3,5 km 0,45 - 4 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 18.10.2010