Ch-35 (AS-20 Kayak)

Typ:  taktická letecká protilodní řízená střela

Určení:  ničení hladinových plavidel s výtlakem do 5 000 t

Vyvinul:  Zvezda

Verze:

Ch-35 (AS-20 Kayak) – základní letecká modifikace střely typu Ch-35

Ch-35E – exportní od roku 1992 nabízená modifikace střely typu Ch-35

Ch-35V – vrtulníková modifikace střely typu Ch-35. Střela typu Ch-35V se vyznačuje instalací odhazovatelného urychlovacího bloku s raketovým motorem na TPL na zádi trupu identické konstrukce, jakou měl raketový urychlovač lodního modelu 3M24.

IC-35 – terčová modifikace střely typu Ch-35. Tento model zastává roli vzdušného cíle při výcviku obsluh pozemních a námořních protiletadlových raketových systémů. Od bojové Ch-35 se přitom odlišuje zejména absencí naváděcí a bojové hlavice.

3M24 (SS-N-25 Switchblade) – modifikace střely typu Ch-35 tvořící jednu z komponent lodního raketového komplexu typu Uran. Ten byl přitom do výzbroje VMF zařazen po roce 2003. Od letecké Ch-35 se tento model odlišuje pouze instalací válcovitého odhazovatelného startovacího bloku s raketovým urychlovacím motorem na TPL opatřeného čtveřicí sklopných stabilizátorů na zádi trupu.

3M24 (SSC-6 Sennight) – modifikace střely typu Ch-35 tvořící jednu z komponent pobřežního raketového komplexu typu 3K60 Bal. Ten byl přitom do zkušebního provozu zařazen v roce 2006. Tento model je opatřen, stejně jako výše uvedená lodní verze, odhazovatelným startovacím blokem s prachovým raketovým urychlovačem.

Ch-35UE – pokročilá modifikace střely typu Ch-35E. Díky instalaci větší palivové nádrže a lehčí a menší pohonné jednotky tento model vykazuje v porovnání se svým předchůdcem v podobě střely typu Ch-35E větším doletem. Ten přitom činí 260 km, zatímco dolet střely typu Ch-35E nepřesahuje 130 km. Kromě toho je opatřen novou aktivní RL samonáváděcí hlavicí, která vykazuje větším dosahem (50 km vs 20 km). Střela typu Ch-35UE byla široké veřejnosti poprvé prezentována v srpnu roku 2009 na moskevské airshow MAKS 2009.

Historie:  Vývojové práce na letecké modifikaci podzvukové protilodní řízené střely s proudovým pohonem typu 3M25 lodního raketového komplexu typu Uran (SS-N-25 Switchblade), nástupce raketového komplexu typu Termit (SS-N-2 Styx) vzešlého z výnosu ze dne 16. dubna 1974, se rozeběhly v roce 1983. Střela typu 3M25 přitom k překonávání PVO protivníka využívala, stejně jako americká protilodní řízená střela typu AGM-84 Harpoon, malé rozměry v kombinaci s letem vysoce podzvukovou rychlostí ve výšce pouhých několik metrů nad vodní hladinou. Letecká modifikace tohoto sovětského protějšku amerického Harpoonu obdržela označení Ch-35 (AS-20 Kayak) a již od počátku byla vyvíjena hned dvou modifikacích, a to letecké a vrtulníkové. Ta posledně uvedená přitom vešla ve známost pod označením Ch-35V (AS-20 Kayak) a vyznačovala se instalací odhazovatelného startovacího bloku s raketovým motorem na TPL na zádi. S modelem Ch-35 (AS-20 Kayak) Sovětské VMF počítalo zejména pro dálkové hlídkové protiponorkové letouny typu Tu-142MZ (Bear F mod.4). Na pylonech nacházejících se pod křídlem měly být přitom tyto stroje schopny přepravovat až osm střel typu Ch-35 (AS-20 Kayak). Typ Ch-35V (AS-20 Kayak) se měl zase stát součástí zbraňového systému palubního vrtulníku typu Ka-27PK. Do zbraňové šachty tohoto derivátu protiponorkového vrtulníku typu Ka-27 (Helix A) mělo být přitom možné umístit jednu střelu typu Ch-35V (AS-20 Kayak). Protilodní střela typu Ch-35 (AS-20 Kayak) se ale měla stát též součástí sortimentu podvěsné výzbroje taktických nadzvukových bojových letounů typu Jak-41M (Freestyle), MiG-29K (Fulcrum D), Su-24M (Fencer D) a Su-34 (Fullback). Původní plány počítaly s tím, že bude tato střela zařazena do výzbroje VMF v roce 1994. Do celého programu Ch-35 (AS-20 Kayak) ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. let zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. VMF proto střelu typu Ch-35/-35V (AS-20 Kayak) nakonec nepřijalo. V roce 1992 byla proto tato protilodní střela uvolněna na export, a to jako zbraň „pozemních“ víceúčelových bojových letounů řady Su-30 (Flanker), palubních víceúčelových bojových letounů typu MiG-29K/KUB a palubních vrtulníků typu Ka-28 (Helix A) a Ka-32A7. Do dnešních dnů o střelu typu Ch-35 (AS-20 Kayak) projevil zájem pouze jeden jediný zákazník v podobě Indického námořnictva. Indické námořnictvo přitom tuto zbraň, ve verzi známé jako Ch-35UE (AS-20 Kayak), začlenilo do modernizačního programu námořních hlídkových letounů typu Il-38 (May A), z něhož vzešel model Il-38SD.

Uživatelé:  pouze Indie

Nosič:  Il-38SD - 2 ks, MiG-29K a MiG-29KUB

Způsob navedení:  inerciální systém (autopilot) a aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice typu ARGS-35 (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle); Ke svému cíly se střela typu Ch-35 pohybuje výšce 10 až 15 m nad hladinou moře. Výška letu této zbraně v koncové fázi letu ale činí pouhé 3 až 5 m. V první fázi letu řízení střely typu Ch-35 obstarává autopilot. K aktivaci aktivní RL naváděcí hlavice dochází až ve vzdálenosti 20 km do cíle.

Pohon:  Ch-35: jeden dvouproudový motor typu R-95TM-300 s max. tahem 350 kp; Ch-35V: jeden dvouproudový motor typu R-95TM-300 s max. tahem 350 kp a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  průbojně-trhavá o hmotnosti 145 kg

 

 

 

TTD:    Ch-35 Ch-35V
Délka: 3,75 m  4,53 m
Průměr těla:   420 mm 420 mm
Rozpětí stabilizátorů: 1,31 m 1,31 m 
Startovací hmotnost: 480 kg 630 kg
Max. rychlost: 1 100 km/h 1 100 km/h
Dosah:    130 km 130 km

 

 

         

 

 Poslední úpravy provedeny dne: 15.10.2010