Ch-59 Ovod (AS-13 Kingbolt)

foto: http://rbase.new-factoria.ru/

Typ:  taktická letecká protizemní řízená střela středního dosahu

Určení:  ničení důležitých pozemních cílů se silnou protivzdušnou obranou

Vyvinul:  Raduga

Verze:

Ch-59 Ovod (AS-13 Kingbolt) – první sériově vyráběná modifikace střely typu Ch-59. Do výzbroje VVS byl tento model zařazen v roce 1982.

Ch-59M Ovod-M (AS-18 Kazoo) – pokročilá modifikace střely typu Ch-59 se zcela novým pohonným systémem, modifikovaným naváděcím systémem (začleněním autopilota), silnější bojovou hlavicí a novými příďovými stabilizátory vykazujícími větším rozpětím. Zatímco pohon střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) obstarává raketový motor na TPL, pohonnou jednotkou střely typu Ch-59M se stal dvouproudový motorek typu R-95TP-300. Tato změna v pohonném systému přitom sebou přinesla vzrůst dosahu ze 40-ti km na celých 115 km. Do výzbroje VVS byl tento model zařazen v roce 1992. viz. samostatný text

Historie:  Protože dolet protizemních řízených střel řady Ch-23 (AS-7 Kerry), Ch-25 (AS-10 Karen) a Ch-29 (AS-14 Kegler) nepřesahoval 10 km, nosič těchto zbraní se musel v průběhu střelby vystavovat přímým účinkům prostředků PVO. Jelikož by tedy útoky na silně bráněné cíle za pomoci těchto střel hraničily se sebevraždou, v roce 1972 se v prostorách konstrukční kanceláře Raduga rozeběhly práce na první domácí taktické protizemní řízené střele s velkým doletem, která vešla ve známost pod označením Ch-59 (AS-13 Kingbolt). Protože mělo být za pomoci střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) možné napadat pozemní cíle ze vzdálenosti nacházející se zcela mimo dosah prostředků PVO, základem této zbraně se stala protiradiolokační řízená střela typu Ch-58 (AS-11 Kilter). Tato výkonná zbraň totiž vykazovala dosahem celých 120 km a navíc se ke svému cíly přibližovala rychlostí řádu M=3. V případě naváděcí soustavy zase volba padla na vysoce přesnou pasivní TV samonaváděcí hlavici krátkodosahové protizemní řízené střely typu Ch-29T (AS-14 Kegler). Ve své původní projektové podobě tedy střela typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) nebyla ničím jiným, než modifikací protiradiolokační řízené střely typu Ch-58 (AS-11 Kilter) s instalací TV samonaváděcí hlavice protizemní řízené střely typu Ch-29T (AS-14 Kegler) v modifikované přídi trupu. Protože ale v průběhu vývoje vyšlo najevo, že bude navedení takto rychlé střely na bodový pozemní cíl z technického hlediska nanejvýš komplikované, konstruktéři konstrukční kanceláře Raduga nakonec střelu typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) pojali jako podzvukovou. Továrními zkouškami tato zbraň prošla v letech 1975 až 1977. Poslání nosiče přitom tehdy zastával letoun typu Su-17M4 (Fitter K). Státní zkoušky střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) se podařilo završit v roce 1979. Protože střela typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) vykazovala v porovnání se střelami řady Ch-25/-29 přibližně čtyřnásobným dosahem (40 km vs 10 km) a v neposlední řadě též vysokou přesností navedení, v roce 1981 byla oficiálně zařazena do výzbroje frontových letek VVS. Dle původních plánů měla střela typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) rozšířit škálu podvěsné výzbroje jednomístného jednomotorového stíhacího-bombardéru typu Su-17M4 (Fitter K). Vzhledem k tomu, že byla produkce tohoto stroje mezitím zastavena, se střela typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) nakonec stala součástí zbraňového systému dvoumístného dvoumotorového frontového bombardéru typu Su-24M (Fencer D). Právě pro tento stroj přitom hovořilo též dvoumístné uspořádání. Zatímco jeden z členů posádky se tak mohl plně věnovat pilotáži, ten druhý se mohl koncentrovat na navádění střely na cíl. Naproti tomu u letounu typu Su-17M4 (Fitter K) by pilotáž a navádění musel zvládat jeden jediný člen posádky. Operačně plně způsobilým se přitom frontový bombardér typu Su-24M (Fencer D) stal v roce 1983.

Uživatelé:  pouze SSSR (po rozpadu Ázerbajdžán, Bělorusko, Kazachstán, Rusko a Ukrajina)

Nosič:  Su-24M (‘Fencer D’) - 2 ks

Naváděcí systém:  pasivní TV samonaváděcí hlavice typu 7TM1; Po odpoutání od nosiče je střela typu Ch-59 nejprve urychlena za pomoci startovacího raketového motoru na TPL na vysoce podzvukovou rychlost. Poté, co dojde k vyhoření a oddělení startovací bloku, letovou rychlost této zbraně udržuje letový raketový motor na TPL, který využívá boční trupovou tryskou. Přenos dat mezi letící střelou typu Ch-59 a nosičem obstarává podvěsný kontejner typu APK-9, který vykazuje dosahem 140 km. Obraz z TV naváděcí hlavice střely typu Ch-59 je v průběhu celého naváděcího procesu přenášen na displej nacházející se na přístrojové desce pracoviště zbraňového operátora. Ten přitom může provádět případnou korekci dráhy letu prostřednictvím rádiových povelů.

Pohon:  jeden raketový motor na TPL a jeden odhazovatelný urychlovací raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  kumulativně-trhavá o hmotnosti 148 kg

 

 

 

TTD:     
Délka: 5,37 m 
Průměr těla:   380 mm
Rozpětí stabilizátorů: 1,26 m
Startovací hmotnost: 760 - 790 kg
Max. rychlost: 1 025 km/h
Dosah:  40 km

 

 

 

 

 Poslední úpravy provedeny dne: 15.10.2010