Ch-59M Ovod-M (AS-18 Kazoo)

Typ:  pokročilá modifikace těžké taktické letecké protizemní řízené střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt)

Určení:  ničení důležitých pozemních cílů se silnou protivzdušnou obranou

Vyvinul:  Raduga

Verze:

Ch-59M – první sériově vyráběná modifikace střely typu Ch-59M. Tento model slouží pro ničení pozemních cílů a vyznačuje se instalací pasivní TV samonaváděcí hlavice typu 7TM1 pod rozměrným polokulovitým příďovým průzorem. Do trupu střely typu Ch-59M lze přitom umístit buďto kumulativně-trhavou nebo submuniční bojovou hlavici. Od svého předchůdce v podobě střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) se střela typu Ch-59M odlišuje zejména pohonným systémem. Zatímco pohon střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) obstarává raketový motor na TPL, pohonnou jednotkou střely typu Ch-59M se stal dvouproudový motorek typu R-95TP-300. Jeho instalace se přitom nachází uvnitř krátké válcovité gondoly, která je uchycena za pomoci krátkého pylonu k břichu zadní partie trupu, v oblasti před záďovými ovládacími plochami. Naproti tomu raketový motor na TPL střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) je skryt v útrobách trupu (a využívá postranní trysku). Kromě toho střela typu Ch-59M obdržela nové výklopné příďové stabilizátory s větším rozpětím, silnější bojovou hlavici a inerciální navigační systém. Ten přitom zajišťuje počáteční navádění na cíle, které se v okamžiku střelby nacházející až za horizontem, tedy mimo zorné pole pasivní TV samonaváděcí hlavice. Střela typu Ch-59M byla do výzbroje VVS zařazena v roce 1992.

Ch-59ME – exportní od roku 1999 nabízená modifikace střely typu Ch-59M

Ch-59M2 – protilodní modifikace střely typu Ch-59M. Tento model se vyznačuje zejména instalací aktivní RL samonaváděcí hlavice typu ARGS-59 uvnitř prodloužené přídě trupu s robustní zaoblenou špicí zhotovenou z dielektrického materiálu. Kromě toho je opatřen instalací pevných příďových stabilizačních plošek s výrazně menším rozpětím a výrazně větší hloubkou (místo výklopných), průbojně-trhavou bojovou hlavicí (na místo kumulativně-trhavé) a větší nádrží paliva letové dvouproudové pohonné jednotky. Instalace nové palivové nádrže přitom sebou přinesla vzrůst doletu ze 115-ti km na celých 285 km. Protilodní Ch-59M2 navíc již nepoužívá raketový urychlovač na TPL. Tento model je vypouštěn v průběhu letu ve výšce 200 až 11 000 m. Ke svému cíly se ale přibližuje letem ve výšce pouhých 7 m nad vodní hladinou. Zatímco cíle s RCS 5 000 m2 je aktivní naváděcí hlavice typu ARGS-59 schopna detekovat na vzdálenost 25 km, v případě cílů s RCS 300 m2 tomu je 15 km. Střelecké zkoušky této zatím ještě nezavedené modifikace střely typu Ch-59M byly přitom zahájeny v roce 2004.

Ch-59MK – exportní modifikace střely typu Ch-59M2

Historie:  Těžká taktická protizemní řízená střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) představovala přímou reakci ze strany sovětského průmyslu na omezený dosah protizemní řízené střely s pasivním TV navedením typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt). Z konstrukčního hlediska tato zbraň nebyla ničím jiným, než derivátem protizemní střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) s odlišným pohonným systémem a modifikovaným naváděcím systémem. Zatímco pohon střely typu Ch-59 (AS-13 Kingbolt) obstarával raketový motor na TPL, hlavní pohonnou jednotkou střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) se stal nevelký dvouproudový motorek typu R-95TP-300, který se vyznačoval velmi úsporným chodem. Protože jej konstruktéři konstrukční kanceláře Raduga umístili do krátké válcovité gondoly, kterou připevnili za pomoci nízkého pylonu k břichu zadní partie trupu, současně mohli do trupu této zbraně vestavět objemné palivové nádrže. Instalace ekonomičtější hlavní pohonné jednotky spolu s objemnějšími palivovými nádržemi přitom sebou přinesla vzrůst doletu z pouhých 40-ti km na celých 115 km. Vést útoky za pomoci střely typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) na cíle nacházející se v tak velké vzdálenosti by ale nebylo vůbec možné, kdyby se součástí naváděcího této zbraně systému nestal autopilot. Ten přitom zajišťoval navádění v počáteční fázi letu na cíle, které se v okamžiku střelby nacházely až za horizontem, a tedy mimo zorné pole pasivní TV samonaváděcí hlavice. Pasivní TV naváděcí soustava totiž umožňuje napadat pouze ty cíle, které v okamžiku odpalu „vidí“. Do výzbroje VVS byla střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) zařazena v roce 1992. Do celého programu Ch-59M (AS-18 Kazoo) ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která na počátku 90. zachvátila všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. Protože si VVS v těchto podmínkách nemohlo dovolit nákup nové techniky, nakonec se tato zbraň i přes své kvality u bojových útvarů frontového letectva příliš nerozšířila. Na export byla střela typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) uvolněna v roce 1999. Exportní modifikace této zbraně vešla ve známost pod označením Ch-59ME (AS-18 Kazoo) a stala se součástí podvěsné výzbroje komerčně úspěšných víceúčelových bojových letounů řady Su-30MK (Flanker). Široká veřejnost se přitom mohla se střelou typu Ch-59M (AS-18 Kazoo) poprvé seznámit v srpnu roku 1993 na moskevské airshow MAKS 93.

Uživatelé:  ČLR, Indie a Rusko

Nosič:  Su-24M (‘Fencer D’) - 2 ks, Su-27SM - 4 ks, Su-27UBM - 4 ks, Su-30MKI (‘Flanker H’) - 4 ks, Su-30MKK (‘Flanker G’) - 4 ks, Su-30MK2 - 4 ks a Su-34 (‘Fullback’) - 4 ks

Naváděcí systém:  Ch-59M: inerciální systém (autopilot) a pasivní TV samonaváděcí hlavice typu 7TM1. Po odpoutání od nosiče je střela typu Ch-59M nejprve urychlena za pomoci startovacího raketového motoru na TPL na vysoce podzvukovou rychlost. Poté, co dojde k vyhoření a oddělení startovací bloku, letovou rychlost této zbraně udržuje nevelký dvouproudový motorek, který se nachází uvnitř krátké podtrupové gondoly. Přenos dat mezi letící střelou typu Ch-59M a nosičem obstarává podvěsný kontejner typu APK-9, který vykazuje dosahem 140 km. Obraz z TV naváděcí hlavice střely typu Ch-59M je v průběhu celého naváděcího procesu přenášen na displej nacházející se na přístrojové desce pracoviště zbraňového operátora. Ten přitom může provádět případnou korekci dráhy letu prostřednictvím rádiových povelů. Ch-59M2: inerciální systém (autopilot) neznámého typu (navádění v počáteční a ve střední fázi letu) a aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) typu ARGS-59 s dosahem 15 až 25 km (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  Ch-59M: jeden dvouproudový motor typu R-95TP-300 a jeden urychlovací raketový motor na TPL; Ch-59M2: jeden dvouproudový motor

Bojová hlavice:  Ch-59M: kumulativně-trhavá o hmotnosti 320 kg nebo submuniční o hmotnosti 280 kg; Ch-59M2: průbojně-trhavá o hmotnosti 320 kg

 

 

 

TTD:     
Délka: 5,695 m 
Průměr těla:   380 mm
Rozpětí stabilizátorů: 1,26 m
Startovací hmotnost: 920 kg
Max. rychlost: 1 010 km/h
Dosah:  100 - 115 km

 

 

 

 Poslední úpravy provedeny dne: 15.10.2010