PBK-500U Drel-4

Typ:  submuniční naváděná klouzavá puma

Určení:  ničení skupin tanků a jiné obrněné techniky protivníka

Vyvinul:  GNPP Bazalt

Historie:  Naváděná submuniční klouzavá puma se satelitním navedením typu PBK-500U z dílny GNPP Bazalt vznikla dalším vývojem neřízené submuniční pumy typu RBK-500U. Zmíněná zbraň vzešla ze zkušebně-konstrukčních prací (OKR) s šifrou Drel-4, které byly Ministerstvem obrany Ruské federace objednány dne 25. října 1995. Puma typu PBK-500U má vřetenovité tělo s ogivální špicí a zúženou ocasní částí. Na její zádi se nachází instalace mohutných lichoběžníkových křídel. Křídla této zbraně mají poměrně malé rozpětí, velkou hloubku a uspořádání do tvaru písmene „X“. Přímo za křídly pumy typu PBK-500U je umístěna instalace ovládacích ploch. Díky rozměrným křídlům dolet této zbraně při shozu z velkých výšek přesahuje 30 km. Zmíněnou pumu je možné považovat za ruský protějšek americké klouzavé naváděné submuniční pumy typu JSOW. Pumu typu PBK-500U lze mimo jiné naplnit 15-ti naváděnými protitankovými pumami typu SPBE-K z dílny GNPP Bazalt. Zmíněné pumy mají hmotnost 15 kg a válcovitý tvar a jsou opatřeny kombinovaným samonaváděcím systémem, který se sestává z IČ senzoru a radiolokátoru s mm pracovní délkou. Radiolokační samonaváděcí hlavice pumy typu SPBE-K přitom disponuje schopností identifikace „vlastní-cizí“. Díky tomu lze za pomoci této zbraně útočit i na techniku nepřítele nacházející se v těsné blízkosti techniky vlastní. Naváděcí systém pumy typu SPBE-K přitom údajně vychází z naváděcího systému řízené střely protitankového kompletu typu Chrizantema (RS-AT-15 Springer). Po odhození se puma typu SPBE-K snáší na čtyřech padácích rychlostí 15 až 17 m/s. Přitom rotuje rychlostí 6 až 9 ot/min. Současně samonaváděcí systém tuto zbraň autonomně navádí na pozici detonace, která se nachází na ve výšce cca 150 m nad cílem. Detonace z měděného „dna“ pumy typu SPBE-K vytvoří projektil ráže 173 mm s hmotností 1 kg, který má rychlost 2 000 m/s a dokáže prorazit až 100 mm homogenního pancíře. Jedná se tedy o submunici kategorie EFP (Explosively Formed Projectile). Dle výrobce má být jedna puma typu PBK-500U schopna zničit až osm tanků protivníka. Naváděcí systém této zbraně má být navíc odolný vůči elektronickému rušení. Pumu typu PBK-500U lze používat za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci dle principu „vystřel a zapomeň“. Zkoušky zmíněné zbraně byly završeny v roce 2010. Ten samý rok mělo být Ruskému VVS předáno prvních 100 těchto pum. K tomu ale nedošlo. V lednu roku 2011 bylo na místo toho financování programu PBK-500U zastaveno. Další práce na toto téma již probíhaly výhradně v režii výrobce. V září roku 2016 bylo oznámeno, že by státní zkoušky pumy typu PBK-500U mohly být završeny před koncem téhož roku. Svůj veřejný debut si tato zbraň odbyla na výstavě Armija 2017, která se konala v srpnu roku 2017 na letecké základně Kubinka. Na zmíněné výstavě bylo oznámeno, že se puma typu PBK-500U stane operační před koncem téhož roku. V lednu roku 2024 bylo oznámeno, že zmíněná zbraň prošla všemi předepsanými zkouškami a že se její produkce rozeběhne tento rok. Vývojové plány GNPP Bazalt výhledově počítají též s modifikací pumy typu PBK-500U s instalací malého pulzačního motoru. Jeho instalace má přitom sebou přinést vzrůst doletu, zejména pak při shozu z malých výšek.

Verze:  žádné

Nosič:  ?

Uživatelé:  žádné

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + satelitní

Bojová hlavice:  submuniční (15 naváděných protitankových pum typu SPBE-K o hmotnosti 15 kg)