KAB-250-100PL Zagon-1 (S3V)

Typ:  naváděná hlubinná puma

Určení:  ničení ponorkových plavidel

Vyvinul:  GNPP Region

Historie:  Naváděná hlubinná puma typu KAB-250-100PL Zagon-1, první naváděná hlubinná puma ruské konstrukce, byla vyvinuta Státním vědecko-průmyslovým podnikem (GNPP) Region, do roku 1980 známým jako Vědecko-výzkumný institut (NII) praktické hydrodynamiky. Zmíněná zbraň je určena k ničení ponorkových plavidel, které se pohybují nejen ve velkých hloubkách (do 600-ti m), ale i v periskopické hloubce, tj. těsně pod vodní hladinou. Kromě toho umožňuje ničit vynořené ponorky plavící se po vodní hladině. Pumu typu Zagon-1 lze shazovat na vodní hladinu při stavu moře 6. Minimální hloubka v místě shozu činí 150 m. Zmíněná zbraň je opatřena bojovou hlavicí s kumulativním a tříštivým účinkem. Její výbušná náplň má přitom účinnost ekvivalentní 19-ti kg TNT. Po odpoutání pumy typu Zagon-1 od nosiče dochází k rozevření brzdícího padáku. Na něm se tato zbraň snáší na vodní hladinu v neřízeném režimu. V průběhu sestupu na padáku je plněn, náporem vzduchu, nafukovací plovák. Padák nejenže snižuje rychlost dopadu pumy typu Zagon-1 na vodní hladinu, aby nedošlo k poškození citlivé elektroniky, ale též zvyšuje přesnost dopadu do záměrného boku. Po jeho rozvinutí totiž puma typu Zagon-1 klesá téměř svisle. Po dopadu na vodní hladinu dochází k odhození padáku. Následně se puma typu Zagon-1 po nějakou dobu (max. 4 min) drží, za pomoci plováku, u vodní hladiny. Přitom je iniciována aktivní hydroakustická naváděcí hlavice (resp. sonar), která má dosah 120 m. Pokud naváděcí hlavice nenajde cíl, dochází k aktivací autodestrukčního systému (aby se tato zbraň nedostala do rukou nepřítele). V případě nalezení cíle určí jeho souřadnice a kurz. Poté se puma typu Zagon-1 začne se ponořovat vlivem gravitace svislou rychlostí 16,2 m/s (58,3 km/h). Současně se vypne samonaváděcí hlavice, aby nezanechávala akustickou stopu, což protivníkovi ztěžuje detekci této zbraně. V průběhu sestupu se puma typu Zagon-1 může vychýlit od svislé osy v místě dopadu na vodní hladinu až o 60°. Korekci dráhy sestupu přitom zajišťují kormidla. Zatímco v hloubce 100 m může odchylka pumy typu Zagon-1 od místa dopadu činit 170 m, v hloubce 500 m tato zbraň může zasáhnout ponorku nacházející se ve vzdálenosti až 850 m od místa dopadu. Preferovanými oblastmi použití pumy typu Zagon-1 jsou např. fjordy a zátoky, tedy oblasti, ve kterých je ponorkové plavidlo velmi problematické zneškodnit jinými prostředky. Pravděpodobnost zneškodnění nepřátelské ponorky za pomoci osmi pum typu Zagon-1 dle výrobce činí 16 %. Hlavní výhodou naváděné hlubinné pumy před torpédem je kromě znatelně nižší pořizovací ceny obtížnější detekce. Naváděná hlubinná puma totiž nemá akustickou stopu, neboť není, na rozdíl od torpéda, opatřena pohonným systémem. Pumu typu Zagon-1 mohou používat protiponorkové letouny Il-38 (May) a Tu-142M (Bear F) a palubní protiponorkové vrtulníky typu Ka-27/-28 (Helix A). Do výzbroje VMF byla tato zbraň zařazena v roce 1994. Případným zájemcům ze zahraničí je puma typu Zagon-1 nabízena pod označením S3V.

Verze:  žádné

Nosič:  Il-38 (May) – max. 20 ks, Ka-27/-28 (Helix A) – max. 8 ks a Tu-142M (Bear F) – max. 20 ks

Uživatelé:  Rusko

Způsob navedení:  aktivní hydroakustické s dosahem 120 m

Bojová hlavice:  kumulativní-tříštivá (s výbušnou náplní o síle ekvivalentní 19-ti kg TNT)