KAB-500

Typ:  taktická naváděná puma

Určení:  ničení důležitých stacionárních i pohyblivých pozemních cílů, včetně opevnění, velitelských stanovišť, vchodů do podzemních tunelů, vzletových a přistávacích drah letišť, mostů, přehrad, obrněné techniky, jiných cílů s malými rozměry a živé síly protivníka

Vyvinul:  KTRV (GNPP Region/NII PGM)

Historie:  Úspěchy při nasazení amerických taktických naváděných pum v konfliktu ve Vietnamu (1955 až 1975) vedly k obnovení zájmu o tuto techniku v SSSR. Vývoj naváděných pum byl totiž v SSSR v polovině 50. let zastaven ve prospěch naváděných střel, neboť střely byly tedy považovány za perspektivnější. Vývoj nové generace sovětských naváděných pum probíhal v kooperaci institutu NII PGM (vědecko-výzkumný institut praktické hydromechaniky), který byl později znám jako GNPP Region, s několika dalšími podniky spadajícími pod Minmaš (Ministerstvo strojírenství) a další ministerstva a sovětskému průmyslu byl zadán v roce 1971. To již vzdušné síly USA měly k dispozici arsenál více než desítky různých variant naváděných pum. Naproti tomu Sovětské VVS zbraněmi této kategorie tehdy vůbec nedisponovalo. Ve druhém čtvrtletí roku 1971 byly v institutu NII PGM zahájeny práce na úvodních projektech hned dvou pum s poloaktivním laserovým navedením. Zatímco jedna z nich měla hmotnost 250 kg, hmotnost té druhé činila 500 kg. Realizace se ale nakonec dočkala pouze naváděná puma s hmotností 500 kg, která později vešla ve známost jako KAB-500L. Protože institut NII PGM neměl s naváděnými pumami tehdy ještě žádné zkušenosti, k pracím na toto téma byli přizváni odborníci institutu NIIRTA (později znám jako NPO Impuls), GSKBP (později znám jako NPO Bazalt), CNIIChM, MMZ A.I. Mikojana, 3. Moskevského přístrojového závodu, NIIAS (později znám jako GosNIIAS), CKB Geofizika a NII elektromechaniky METP. Na naváděné pumě typu KAB-500L v institutu NII PGM pracovala nevelká skupina inženýrů, která byla vedena N.S. Privalovem. Směrnice ke všem pracím na toto téma vydával ředitel institutu NII PGM, A.I. Zarubin. Při návrhu zmíněné zbraně byly plně zužitkovány poznatky, které se podařilo nastřádat při důkladné inspekci trofejní americké naváděné pumy typu Paveway I s poloaktivním laserovým navedením. Zmíněnou pumu přitom v červnu roku 1971 do SSSR přivezla sovětská delegace, která byla vedena předsedou vlády N.V. Podgorským, z návštěvy Severního Vietnamu jako „upomínkový předmět“. Trofejní puma typu Paveway I byla v poměrně dobrém technickém stavu a byla nalezena na dně řeky nedaleko od mostu u města Thanh Hoa. Celkové uspořádání americké pumy typu Paveway I, která vycházela z neřízené 908 kg (2 000 lb) pumy typu Mk.84 a měla tzv. „kachní“ uspořádání nosných ploch, ale nebylo pro pumu typu KAB-500L možné použít. Důvodem toho byly přísné požadavky na rozměry. Díky tomu totiž nebylo zmíněnou pumu možné opatřit stabilizátory s rozpětím větším než 750 mm. Se stabilizátory o tak malém rozpětí by ale zmíněná zbraň nedisponovala požadovanými aerodynamickými charakteristikami. Zvažované použití skládacích stabilizátorů bylo zase pro pumu o hmotnosti 500 kg shledáno jako velmi nepraktické. Od pumy typu Paveway I nebyl přitom pro pumu typu KAB-500L převzat ani systém řízení. Systém řízení zmíněné pumy byl sice velmi jednoduchý, byl již však tehdy považován za bezperspektivní. Protože pumové závěsníky 3. hmotnostní kategorie měly nosnost 525 kg, pro pumu typu KAB-500L navíc nebylo možné použít nezměněnou trhavou bojovou hlavici od standardní neřízené pumy typu FAB-500. Naproti tomu puma typu Paveway I vznikla pouhým napojením modulů s laserovým snímačem, prvky systému řízení a ovládacích ploch k standardní neřízené pumě typu Mk.84. Pro pumu typu KAB-500L bylo proto nakonec zvoleno bezocasé uspořádání. Přímo za sekcí s trhavou bojovou hlavicí této zbraně se tedy nachází přístrojová sekce, ke které jsou uchycena lichoběžníková křídla. Křídla pumy typu KAB-500L jsou upořádána do tvaru písmene „X“ a jsou opatřena ovládacími plochami. V přístrojové sekci se přitom kromě autopilota nacházejí též jednotlivé prvky systému řízení. K špici těla pumy typu KAB-500L je pak uchycen výkyvný laserový snímač, spolu s malými pevnými stabilizačními ploškami, které mají rovněž uspořádání do tvaru písmene „X“. Práce na úvodním projektu pumy typu KAB-500L byly završeny v prvním čtvrtletí roku 1973. Závodní zkoušky této zbraně byly završeny v červnu roku 1974. První etapa státních zkoušek pumy typu KAB-500L byla ukončena v srpnu roku 1975. Sériová výroba pumy typu KAB-500L se rozeběhla v roce 1976, a to i přesto, že tehdy stále ještě nebyly dostupné nosiče této zbraně v podobě letounů typu MiG-27K (Flogger J variant 2) a Su-24M (Fencer D). Vývoj pumy typu KAB-500L se tedy podařilo dotáhnout do stádia sériové výroby za pouhé tři roky, byť sebou přinášela celou řadu nových technologií. Oficiálně se tato zbraň součástí arsenálu Sovětského VVS stala v roce 1979. Mezitím, v letech 1975 až 1977, byl institutu NII PGM zadán vývoj dvou nových modifikací pumy typu KAB-500L. Konkrétně se jednalo o modifikaci KAB-500L-K s kazetovou bojovou hlavicí a poloaktivním laserovým navedením a modifikaci KAB-500Kr s průbojnou bojovou hlavicí a optickým navedením. Prakticky ve stejnou dobu zmíněný institut obdržel též zadání na těžší 1 500 kg naváděnou pumu typu KAB-1500, a to hned v pěti verzích, které se od sebe navzájem odlišovaly způsobem navedení a typem bojové hlavice. Následně bylo v NII PGM na bázi kolektivu, který vyvinul pumu typu KAB-500L, zformováno speciální oddělení se zaměřením na vývoj naváděných pum. Počínaje rokem 1986 se šéfkonstruktérem zmíněného oddělení stal B.J. Mercalov. Pumy typu KAB-500L-K a KAB-500Kr se i přes své označení od pumy typu KAB-500L znatelně odlišovaly. Jejich vývoj probíhal v letech 1981 až 1985, paralelně s vývojem pum řady KAB-1500. V této časové periodě se navíc podařilo obě dvě zmíněné pumy zavést do sériové výroby, spolu s prvními dvěma verzemi těžší pumy typu FAB-1500. Pumu typu KAB-500Kr lze považovat za sovětský protějšek americké pumy typu GBU-15. Její naváděcí systém pracuje, na rozdíl od naváděcího systému pumy typu KAB-500L, na principu „vystřel a zapomeň“. Následně, v letech 1989 až 1993, byla vyvinuta též modifikace pumy typu KAB-500Kr s termobarickou bojovou hlavicí, která vešla ve známost jako KAB-500-OD. Zatím poslední modifikace pumy typu KAB-500 nesou označení KAB-500S a KAB-500LG. Puma typu KAB-500S je přitom opatřena satelitním naváděcím systémem. Díky tomu lze tuto zbraň používat pouze k útokům na stacionární pozemní cíle s předem známou polohou. Naproti tomu puma typu KAB-500LG má gyroskopicky stabilizovanou poloaktivní laserovou naváděcí hlavici. Široké veřejnosti byly přitom obě zmíněné pumy poprvé prezentovány v srpnu roku 2003 na airshow MAKS 2003. Pumu typu KAB-500S lze považovat za ruský protějšek amerických pum řady JDAM. Tato zbraň byla GNPP Region, která je od roku 2002 součástí korporace KTRV (Korporacija Taktičeskoe Raketnoe Vooruženie), vyvinuta v kooperaci s konstrukční kanceláří Kompas. Zkoušky pumy typu KAB-500S se rozeběhly v únoru roku 2000. Státní zkoušky pumy typu KAB-500S na letounu typu Su-34 (Fullback) byly završeny dne 21. února 2006. Svůj bojový křest si tato zbraň odbyla v protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím posláním byla podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. Puma typu KAB-500S se přitom stala vůbec první pumou se satelitním navedením ruské výroby. Palubní systémy pum řady KAB-500 jsou v maximální míře unifikovány s palubními systémy těžších pum řady KAB-1500. To se přitom týká mimo jiné naváděcí soustavy, zapalovače bojové hlavice, autopilota, zařízení pro ovládání kormidel, palubního zdroje elektrické energie a napojení palubní elektroniky na letoun nosič. Díky různým typům bojových hlavic jsou pumy této řady vhodné k ničení celé řady rozličných cílů. Pumy řady KAB-500 je přitom možné shazovat po jednom nebo po několika kusech z horizontálního i střemhlavého letu. Pumy řady KAB-500 se ve výzbroji Ruského VVS nacházejí do dnešních dnů. V jakém počtu byly vyrobeny, není ale známo.

Verze:

KAB-500L (iz.K01) – první výrobní modifikace pumy typu KAB-500. Tento model je opatřen 460 kg trhavou bojovou hlavicí a poloaktivním laserovým navedením. Puma typu KAB-500L je určena k ničení stacionárních i pohyblivých pozemních a hladinových cílů, jakými jsou např. průmyslové budovy, letecká technika na stojánce, kryty letadel, mosty, hladinová plavidla, velitelská stanoviště či vojenské základny, a je naváděna na odraz paprsku laserového značkovače od cíle. Zmíněná zbraň je opatřena výkyvným laserovým snímačem typu 27N nebo 27N01, který má podobnou konstrukci jako laserové snímače amerických pum řady Paveway I. Naváděcí soustava pumy typu KAB-500L je přitom schopna zmíněnou zbraň navést na cíl i po krátkodobé ztrátě naváděcího paprsku. K označování cílů pro zmíněnou pumu lze přitom použít nejen laserový značkovač, kterým je vybaven nosný letoun, ale i laserový značkovač umístěný na palubě letounu, jenž zastává roli leteckého návodčího, a pozemní laserový značkovač. Puma typu KAB-500L se stala součástí zbraňového arsenálu letounů, které jsou vybaveny elektro-optickými stanicemi řady Kajra nebo Kljon. Jedním z hlavních nedostatků naváděcího systému pumy typu KAB-500L je nutnost ozařování cíle laserovým paprskem od odhození až do okamžiku zásahu. Díky tomu se totiž letoun nosič musí po delší dobu pohybovat v cílové oblasti a vystavovat se tak riziku sestřelení. Kromě toho letoun nosič v průběhu navádění nemůže provádět prudké úhybné manévry. Dalším nedostatkem poloaktivního laserového navedení je nižší přesnost navedení při shozu z velkých výšek vlivem vyššího rozptylu zaměřovacího laserového paprsku. Puma typu KAB-500L byla do výzbroje Sovětského VVS oficiálně zařazena v roce 1979.

KAB-500L-K (iz.K03) – modifikace pumy typu KAB-500L se submuniční bojovou částí. Tato verze naváděné pumy typu KAB-500L je určena k ničení obrněné techniky, a to jak jednotlivých vozidel, tak i skupin vozidel. Submuniční bojová část této zbraně má podobnou konstrukci jako u neřízené kontejnerové pumy typu RBK-500 a ukrývá 266 protitankových pum typu PTAB-1. Zmíněné pumy mají hmotnost 1 kg a jsou opatřeny kumulativní bojovou hlavicí. Při kolmém dopadu dokáží probít až 200 mm homogenního pancíře. Puma typu KAB-500L-K byla do výzbroje VVS oficiálně zařazena v roce 1988.

KAB-500Kr (iz.K07) – modifikace pumy typu KAB-500L s optickým navedením a průbojnou bojovou hlavicí. Tento model je určen k ničení odolných pozemních a podzemních cílů, jakými jsou např. velitelská stanoviště či uložiště jaderných zbraní. Puma typu KAB-500Kr má nové tělo s konstantním průměrem v celé délce, zatímco tělo pumy typu KAB-500L má kónickou špici a zúženou zadní část. Špici těla této zbraně tvoří průzračný polokulovitý kryt optické naváděcí hlavice typu Krim (Krim-01 nebo Krim-02). Navádění hlavice pumy typu KAB-500KR je dílem konstrukční kanceláře Impuls a dokáže uzamknout cíl ze vzdálenosti až 15-17 km. Součástí naváděcího systému této zbraně je též optický korekční naváděcí systém. Do paměti pumy typu KAB-500Kr se před odpalem nahraje obraz cíle, popř. se cíl označí při její aktivaci na závěsníku. Poté se již tato zbraň navádí na cíl sama dle principu „vstřel a zapomeň“. Díky korekčnímu systému lze za pomoci pumy typu KAB-500Kr napadat i méně kontrastní cíle vůči okolí a zastřené cíle, u kterých je známa pouze přibližná poloha. Průbojná bojová hlavice zmíněné zbraně dokáže probít 10 m zeminy nebo 1,5 m betonu. Puma typu KAB-500Kr se součástí výzbroj Sovětského VVS stala v roce 1983. Za operačně způsobilou byla tato zbraň oficiálně prohlášena v prosinci roku 1984.

KAB-500-OD (iz.K05) – modifikace pumy typu KAB-500Kr s termobarickou bojovou hlavicí. Tento model je určen k zejména k ničení živé síly protivníka. Puma typu KAB-500-OD byla do výzbroje VVS zařazena v roce 1992. Za operačně způsobilou byla oficiálně prohlášena v roce 1996.

KAB-500Kr-U (iz.K07U) – cvičná modifikace pumy typu KAB-500Kr. Tento model je v podstatě cvičným registrem, za jehož pomoci lze nacvičovat použití pum typu KAB-500Kr, KAB-500-OD a KAB-1500Kr, a to od vyhledání, přes zaměření až po zasažení cíle. Protože cvičný registr KAB-500Kr-U není při výcvikových letech shazován, sestává se pouze z příďové sekce těla pumy typu KAB-500Kr se samonaváděcí hlavicí a příďovými stabilizátory, úchytu k závěsníku nosiče a ogiválního koncového aerodynamického krytu. Zmíněné zařízení má délku 1,83 m, průměr 350 mm, hmotnost 85 kg a technickou živostnost 100 vzletů.

KAB-500Kr-UPK – modifikace cvičného registru typu KAB-500Kr-U určená k nácviku použití neřízených a naváděných pum s poloaktivní laserovou naváděcí soustavou. Za pomoci tohoto zařízení lze nacvičovat automatické i manuální vyhledávání, identifikování a zaměřování pozemních cílů za denních i nočních podmínek, stejně jako vyhledávání, identifikování a zaměřování pozemních cílů označených externím laserovým značkovačem. Cvičný registr typu KAB-500Kr-UPK má délku 1,83 m, průměr 0,35 m a hmotnost 85 kg a kromě laserového značkovače obsahuje též IČ kameru. Toto zařízení bylo široké veřejnosti poprvé prezentováno v srpnu roku 2003, na moskevské airshow MAKS 2003.

KAB-500Kr-UNU – modifikace cvičného registru typu KAB-500Kr-UPK s optickou samonaváděcí hlavicí typu Krim-M. Tento model slouží k nácviku použití pumy typu KAB-500Kr s optickým samonavedením.

KAB-500LG (iz.K01LG) – modifikace pumy typu KAB-500L s gyroskopicky stabilizovaným laserovým snímačem poloaktivní laserové naváděcí soustavy. Instalace laserového snímače pumy typu KAB-500LG se nachází pod nevelkým pevným (nepohyblivým) polokulovitým průzračným krytem, který tvoří špici trupu. Laserovou samonaváděcí soustavu navíc u této zbraně doplňuje satelitní navigační systém. Puma typu KAB-500LG byla široké veřejnosti poprvé prezentována v srpnu roku 2003, na moskevské airshow MAKS 2003, spolu s pumou typu KAB-500S.

KAB-500S (iz.K01S) – modifikace pumy typu KAB-500L se satelitním naváděcím systémem a průbojnou bojovou hlavicí. Naváděcí systém této zbraně využívá 24-ti kanálový satelitní přijímač typu PSN-2001 z dílny moskevské konstrukční kanceláře Kompas. Pumu typu KAB-500S lze používat pouze k útokům na stacionární pozemní cíle s předem známou polohou, jakými jsou např. přístavy, průmyslové budovy, vojenské základny či skladiště. Naváděcí systém této zbraně přitom spolupracuje jak s ruským satelitním systémem GLONASS, tak i americkým systémem NAVSTAR. Na druhou stranu lze pumu typu KAB-500S používat ve dne i v noci a za všech meteorologických podmínek dle principu „vystřel a zapomeň“. Zmíněná zbraň má podobné vzezření jako puma typu KAB-500L. Od pumy typu KAB-500L lze přitom pumu typu KAB-500S rozpoznat prakticky pouze díky absenci výkyvného laserového snímače na špici trupu. Státní zkoušky pumy typu KAB-500S byly završeny v roce 2006. Exportní varianta této zbraně nese označení KAB-500S-E.

Nosič:  KAB-500L – MiG-27K (Flogger J variant 2) – 4 ks, Su-24M (Fencer D) – 7 ks, Su-25 (Frogfoot A) – 2 ks, Su-25UB (Frogfoot B) – 2 ks a Su-25T (Frogfoot C) – 2 ks, KAB-500Kr – MiG-27M/D (Flogger J variant 1) – 4 ks, MiG-27K (Flogger J variant 2) – 4 ks, MiG-29SMT (Fulcrum F) – 4 ks, MiG-29K/KUB – 6 ks, MiG-29M/M2 – 4 ks, MiG-35S/UB – 4 ks, Su-24M (Fencer D) – 7 ks, Su-25T (Frogfoot C) – 2 ks, Su-25SM3 – 2 ks, Su-27SM (Flanker J) – 4 ks, Su-27SM3 (Flanker J mod) – 4 ks, Su-27UBM1, Su-30MKK/MK2 (Flanker G1/G2) – 6 ks, Su-30M2 (Flanker G) – 6 ks, Su-30MKI (Flanker H) – 6 ks, Su-30SM (Flanker H) – 6 ks, Su-34 (Fullback) – 6 ks, Su-35S (Flanker M) – 8 ks a Su-57 (Felon), KAB-500S – Su-25SM3 – 2 ks, Su-34 (Fullback) – 6 ks, Su-35S (Flanker M) – 8 ks a Su-57 (Felon)

Uživatelé:  ČLR, Indie, Rusko a SSSR

KAB-500L

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + poloaktivní laserové samonavedení

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 460 kg s kontaktním zapalovačem

KAB-500L-K

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + poloaktivní laserové samonavedení

Bojová hlavice:  submuniční o hmotnosti 405 kg s 266-ti průbojnými protitankovými pumami typu PTAB-1 o hmotnosti 1 kg.

KAB-500Kr

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + optické samonavedení

Bojová hlavice:  průbojná o hmotnosti 380 kg s kontaktním zapalovačem

KAB-500-OD

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + optické samonavedení

Bojová hlavice:  termobarická o hmotnosti 250 kg

KAB-500LG

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + satelitní + poloaktivní laserové samonavedení

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 460 kg s kontaktním zapalovačem

KAB-500S

Způsob navedení:  inerciální (autopilot) + satelitní

Bojová hlavice:  průbojná o hmotnosti 380 kg s kontaktním zapalovačem