436

Typ:  lehká naváděná puma

Určení:  ničení lehkých hladinových plavidel protivníka

Vyvinul:  NII-24

Historie:  Na konci 30. let byl leningradské filiálce institutu NII-24 zadán, námořnictvem, vývoj hned dvou naváděných klouzavých protilodních pum. Konkrétně se jednalo o pumu typu „436“, která byla určena k ničení lehkých bojových a nákladních lodí, a pumu typu „5103“, která měla sloužit k ničení těžkých bitevních lodí a křižníků. Obě dvě zmíněné pumy měly identicky řešený naváděcí systém a systém řízení. Jejich celkové uspořádání bylo ale odlišné. Navádění obou zmíněných pum na cíl obstarávala jednoduchá optická soustava na bázi fotonky, která dokázala rozpoznat siluetu lodi na pozadí moře. Kuli zjednodušení konstrukce bylo obě zmíněné pumy možné řídit pouze okolo příčné osy. Systém řízení těchto pum tedy dokázal pouze měnit jejich dolet a nikoliv kurz. Pumy typu „436“ a „5103“ měly totiž podle všeho být svým nosičem shazovány z přízemního letu. Přitom se podle všeho předpokládalo, že při shozu těchto pum z malých výšek nebude jejich odchýlení od kurzu významné. Puma typu „436“ byla vyvinuta v roce 1938 a měla protáhlé válcovité tělo se zaobleným příďovým aerodynamickým krytem, uvnitř kterého se nacházela instalace optické samonaváděcí hlavice. K střední části těla této zbraně bylo uchyceno nevelké středoplošně uspořádané křídlo s půdorysem ve tvaru obdélníku. Na odtokové hraně křídla pumy typu „436“ se nacházely ovládací plochy v podobě pneumaticky ovládaných elevonů. Na zádi těla této zbraně byly instalovány ocasní plochy, které měly uspořádání do tvaru písmene „X“. Protože měly pouze stabilizační funkci, byly řešeny jako nepohyblivé. Instalace bojové hlavice, pravděpodobně trhavé o hmotnosti 250 kg, se nacházela ve střední části těla, přímo pod lahví se stlačeným vzduchem. Napájení palubní elektroniky této zbraně obstarávala akumulátorová baterie, která byla umístěna v ocasní části těla. Zkoušky pumy typu „436“ se rozeběhly v únoru roku 1939. Jako cíl byly při testech této zbraně používány siluety lodí, které byly „nakresleny“ uhelným prachem na ledovou plochu. Výsledky zkoušek pumy typu „436“ byly podle všeho uspokojivé, neboť byl později zahájen vývoj hned několika verzí této zbraně s různými naváděcími systémy. Někdy na konci roku 1941 byly nicméně veškeré práce na naváděných pumách v institutu NII-24 zastaveny, aniž by se některá z nich dočkala sériové výroby. Dne 22. června toho roku totiž do SSSR nečekaně vtrhla německá vojska. Z tohoto důvodu vývoj protilodních zbraní tehdy nebyl na pořadu dne. Naváděné pumy z dílny NII-24 navíc nebyly k útokům na pozemní cíle příliš vhodné. Zmíněné pumy bylo totiž možné shazovat pouze z malých výšek, protože nebylo možné měnit jejich kurz. Poměrně primitivní optická naváděcí soustava těchto zbraní byla navíc schopna rozlišovat pouze vysoce kontrastní cíle na jednotvárném pozadí, jakým je např. vodní hladina. A takové cíle se na bojišti východní fronty prakticky nenacházely.

Verze:  žádné

Nosič:  ?

Uživatelé:  žádní

Způsob navedení:  optické samonavedení

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 250 kg (?)

poslední úpravy provedeny dne: 6.1.2024