YJ-12

Nadzvuková letecká protilodní řízená střela velkého doletu typu YJ-12 z dílny institutu CHETA (China Hai-Ying Electro-Mechanical Technology Academy) vzešla, spolu „nadzvukovou“ protilodní řízenou střelou typu YJ-83, ze zadání z počátku 90. let. Zatímco střela typu YJ-12 se dokáže pohybovat nadzvukovou rychlostí po celou dobu letu k cíly, paralelně vyvíjená střela typu YJ-83 je schopna letu nadzvukovou rychlostí pouze v průběhu závěrečné fáze navedení. Podstatnou část svého letu se tedy pohybuje podzvukovou rychlostí. Posledně uvedená zbraň s největší pravděpodobností vznikla pouze jako záložní řešení pro případ, kdyby se vývoj střely typu YJ-12 nepodařilo dotáhnout do stádia sériové výroby. Na vývoji střely typu YJ-12 se kromě institutu CHETA, který se stal hlavním kontraktorem, podílely též výzkumné instituty č.601 a č.611 spolu s institutem Naval Research Academy. Zatímco výzkumné instituty č.601 a č.611 dostaly na starost návrh aerodynamického řešení střely typu YJ-12, institutu Naval Research Academy připadl vývoj naváděcí soustavy této zbraně. Svým vzezřením se střela typu YJ-12 nápadně podobá ruským střelám typu Ch-31 (AS-17 Krypton) a Moskit (SS-N-22 Sunburn). Z hlediska vnějších rozměrů pak leží někde mezi nimi. Pohon této zbraně tedy obstarává náporový motor, který využívá čtveřici protáhlých kapsovitých do tvaru písmene „X“ uspořádaných postranních lapačů vzduchu. K jeho zážehu ale dochází až po vyhoření a odhození urychlovacího stupně s raketovým motorem na TPL. Náporové motory totiž pracují pouze při určité dopředné rychlosti. Střela typu YJ-12 je první čínskou zbraní této kategorie s nadzvukovou letovou rychlostí s modulární konstrukcí. Díky tomuto pojetí se bude moci stát základem celé rodiny střel s různým určením. Zatímco v počáteční a střední fázi navedení se střela typu YJ-12 ke svému cíly obvykle pohybuje ve velké výšce, v závěrečné fázi navedení její let probíhá v malé výšce nad hladinou moře. V tomto letovém režimu je totiž velmi obtížně odhalitelným cílem pro obranné prostředky napadeného plavidla. Samozřejmostí je schopnost provádět úhybné manévry v průběhu koncové fáze navedení. První úspěšný test střely typu YJ-12 byl uskutečněn v roce 1997. Zkoušky této zbraně nad pevninou, které byly zaměřeny na prověření činnosti jednotlivých palubních systémů, se podařilo završit do konce toho samého roku. V průběhu následujícího roku byla splněna též podstatná část naplánovaných zkušebních letů nad vodní hladinou. Konstrukční certifikát střela typu YJ-12 obdržela v říjnu roku 1999. Předtím byla ale do konstrukce této zbraně vnesena celá řada změn. Tomu následovaly operační zkoušky. Plná produkce střely typu YJ-12 se ale rozeběhla až v lednu roku 2004, poté, co byly do její konstrukce vneseny další změny. Střela typu YJ-12 může startovat z pozemních, hladinových, ponorkových i vzdušných platforem. První vzdušnou odpalovací platformou této zbraně se stal středně těžký podzvukový raketonosný letoun typu H-6L (Badger) z dílny společnosti XAC (Xian Aircraft Industrial Corporation), který vzešel z modernizačního programu středně těžkého podzvukového raketonosného letounu typu H-6G (Badger), nosiče čtyř protilodních řízených střel typu YJ-83K. Zkoušky střely typu YJ-12 na zmíněném letounu byly realizovány v letech 2009 až 2010. Všechny letouny typu H-6L (Badger) vznikly přestavbou letounů typu H-6G (Badger) ze stavu PLANAF. Poprvé byl letoun typu H-6L (Badger) zpozorován v září roku 2013. Operační exemplář tohoto modelu byl nicméně prvně vyfotografován až v únoru roku 2019. Zmíněný stroj může ale pod křídlem přepravovat jen dvě střely typu YJ-12. Naproti tomu na křídelní závěsníky letounu typu H-6J (Badger) lze umístit hned šest těchto střel. První operační exempláře tohoto derivátu letounu typu H-6K (Badger) byly přitom poprvé zpozorovány v lednu roku 2019. Střela typu YJ-12 se ale stala též součástí zbraňového systému letounu typu H-6K (Badger). V podvěsu tohoto stroje byly přitom tyto střely poprvé spatřeny v dubnu roku 2020.V blízké budoucnosti se střela typu YJ-12 s největší pravděpodobností stane též součástí zbraňového systému palubního bojového letounu typu J-15 (Flanker X2), v počtu jednoho exempláře, a „pozemního“ bojového letounu typu J-16H (Flanker), v počtu dvou exemplářů. Široké veřejnosti byla střela typu YJ-12 poprvé prezentována v září roku 2015 na vojenské přehlídce „China Victory Day Parade“, která se konala v Pekingu k příležitosti oslav dne vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce.

Verze:

YJ-12 – základní modifikace střely typu YJ-12

CM-301 – exportní modifikace střely typu YJ-12. Tento model byl poprvé prezentován na Air Show China 2016, která se konala v listopadu roku 2016 v Zhuhai.

Uživatelé:  ČLR (PLANAF)

Nosič: H-6J (Badger) – 6 ks, H-6K (Badger) – 6 ks a H-6L (Badger) – 2 ks

Naváděcí systém:  inerciální systém (autopilot) + GPS (navádění v počáteční a střední fázi letu) + aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice (navádění na odraz elektromagnetického záření naváděcí hlavice od cíle) neznámého typu (navádění v koncové fázi letu)

Pohon:  jeden náporový motor (letová jednotka) neznámého typu a jeden raketový motor na TPL (startovací jednotka) neznámého typu

Bojová hlavice:  konvenční o hmotnosti 205 až 500 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 20.4.2020