HJ-8

HJ-8 je přenosný protitankový raketový komplet středního dosahu 2. generace s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení (SACLOS) a přenosem řídícího signálu prostřednictvím vodiče. Pojetím vlastní řízené střely (PTŘS), která je umístěna uvnitř válcovitého přepravně-odpalovacího kontejneru, a přenosného odpalovacího zařízení opatřeného sklápěcí trojnožkou se tento zbraňový systém nápadně podobá sovětskému kompletu typu 9K111 Fagot (AT-4 Spigot). Za americký ekvivalent kompletu HJ-8 je pak možné považovat systém typu BGM-71 TOW. Základní verze kompletu HJ-8 je přenosná. Tímto protitankovým raketovým systémem lze však vyzbrojit též bojová vozidla (věž typu SW-1 se čtyřmi odpalovacími lištami PTŘS a jedním 30 mm kanónem) a útočné vrtulníky. Komplet typu HJ-8 vznikl jako nástupce kompletu typu HJ-73 (CAT-1) s ručním naváděcím systémem CLOS, který není ničím jiným, než bezlicenční kopií sovětského kompletu typu 9K14M Maljutka-M (AT-3 Sagger). Na vývoji této zbraně, který byl zahájen v roce 1970, se podílel vývojový institut č.203 a výrobní závod č.282. Do programu HJ-8 ale neblaze zasáhla tzv. „Velká kulturní revoluce“. Ta přitom měla upevnit absolutistickou moc Mao Ce-tunga a na místo toho uvrhla ČLR na celých 10 lét (1966 až 1976) do fatálního hospodářského a politického chaosu. Certifikační zkoušky protitankového raketového kompletu HJ-8 se proto nakonec zatáhly až do roku 1984. Do výzbroje PLA byl tento nástupce kompletu HJ-73 (CAT-1) zařazen až na konci 80. let. Kromě čínských závodů č.282 (NORICO) a č.5618 se sériovou výrobou kompletu HJ-8 zabývá též (na základě licence) pákistánský podnik Kahuta Research Laboratories. Zde je přitom tento zbraňový systém vyráběn od konce 90. let pod označením Baktar-Shikan. Vrtulníková modifikace kompletu HJ-8 se stala součástí zbraňového systému osmi speciálně upravených francouzských lehkých víceúčelových vrtulníků typu SA342L Gazelle, které byly do výzbroje PLA zařazeny v roce 1988, a vrtulníků řady Z-9W. Ty se přitom ve výzbroji PLA nacházejí od 90. let.

Verze (ČLR):   

HJ-8 – první sériově vyráběná modifikace kompletu typu HJ-8. Součástí tohoto kompletu se stala střela s jednoduchou kumulativní bojovou hlavicí s průrazností pancíře do 800 mm.

HJ-8A – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8. Součástí tohoto kompletu se stala střela s modifikovaným motorem a silnější bojovou hlavicí. Díky instalaci vylepšeného motoru dosah střely kompletu typu HJ-8A činí 4,3 km (na místo 3 km).

HJ-8B – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8A. Dosah tohoto kompletu, který se stal součástí zbraňového systému bojových vrtulníků typu SA342L Gazelle a Z-9W, činí 5,3 km (na místo 4,3 km).

HJ-8C – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8A. Součástí tohoto kompletu se stala střela s tandemovou kumulativní bojovou hlavicí. Díky instalaci zmíněné bojové hlavice je střela kompletu typu HJ-8C schopna zneškodnit i vozidlo opatřená reaktivním pancířem (ERA). Primární nálož bojové hlavice této zbraně se přitom, stejně jako v případě ruské střely typu 9M120 (AT-9 Spiral), nachází na konci výsuvného teleskopického nástavce, který se vysouvá až po odpálení. Průraznost pancíře střely kompletu typu HJ-8C přitom činí 1 000 mm.

HJ-8E – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8B/C. Součástí tohoto kompletu se stala modifikovaná střela s mírně prodlouženým trupem, který ukrývá silnější bojovou hlavici a modifikovaný motor. Instalace vylepšeného motoru přitom střele kompletu typu HJ-8E zajistila dosah až 6 km (na místo 5,3 km). Díky modifikovanému naváděcímu systému pravděpodobnost zásahu cíle za pomoci střely kompletu typu HJ-8E činí více než 90%. Protože IČ zaměřovač, který využívaly pro vyhledávání a zaměřování cílů v noci předchozí verze kompletu typu HJ-8, vykazoval nepříliš velkou účinností, součástí kompletu typu HJ-8E se stal též termovizní zaměřovač typu PTI-32. Do výzbroje PLA byl komplet typu HJ-8E zařazen v polovině 90. let.

HJ-8L – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8E. Součástí tohoto kompletu se stalo odlehčené odpalovací zařízení s hmotností pouhých 22,5 kg. Jeho přesun proto dokážou zajistit dva vojáci. Naváděcí systém kompletu typu HJ-8L spolupracuje hned se dvěma typy řízených střel. Zatímco první z nich vykazuje menšími rozměry a dosahem 3 km, ta druhá disponuje většími rozměry a dosahem 4 km.

HJ-8H – pokročilá modifikace kompletu typu HJ-8L. Součástí tohoto kompletu se stala nová střela. Zatímco pozemní cíl je střela kompletu typu HJ-8H schopna zasáhnout na vzdálenost až 6 km, dálkový dosah této zbraně proti pomalu letícímu vzdušnému cíly, jakým je např. vrtulník, činí 4 km.

Verze (Pákistán):        

Baktar-Shikan – pákistánským podnikem Kahuta Research Laboratories od konce 90. let na základě licence sériově vyráběná kopie kompletu typu HJ-8. V přenosné modifikaci lze tento komplet snadno rozebrat na čtyři části s hmotností nepřevyšující 25 kg. Komplet Baktar-Shikan se stal rovněž součástí zbraňového systému pákistánských bojových vozidel a bitevních vrtulníků typu AH-1 Cobra americké výroby. Exportní modifikace Baktar-Shikanu vykazuje přesností zásahu 90% a dálkovým dosahem 3 km. Uživatelem tohoto modelu se kromě Pákistánu stal též Bangladéš, Malajsie a Srí Lanka. První úspěšné zkoušky Baktar-Shikanu byly realizovány v červenci roku 1997.

Uživatelé:  Albánie, Bangladéš, Bolivie, Bosna a Hercegovina, ČLR, Ekvádor, Malajsie, Pákistán, Peru, Spojené Arabské Emiráty, Srí Lanka, Súdán, Thajsko (leteckou modifikaci používá pouze ČLR) a Uruguay

Nosič:  SA342L Gazelle – 4 ks, Z-9W – 4 ks, Z-9WA – 8 ks a Z-11W – 4 ks

Naváděcí systém:  poloautomatický povelový systém dálkového navedení (SACLOS). Sledování cíle zajišťuje elektro-optický systém, který předává informace o poloze cíle letící střele prostřednictvím vodiče. Jediným úkolem operátora je udržet cíl v zorném poli zaměřovací optiky.

Pohon:  jeden raketový motor na TPL neznámého typu

Bojová hlavice:   HJ-8: kumulativní s průrazností pancíře do 800 mm; HJ-8C/E: tandemová kumulativní s průrazností pancíře do 1 000 mm

Poslední úpravy provedeny dne: 11.1.2014