Hongdu/Jakovlev JL-7/Jak-152K (L-7 Baby Eagle)

Typ:  letoun pro základní výcvik pilotů

Určení:  seznamování posluchačů leteckých škol se základy obsluhy letecké techniky, výuka startu a přistání, pomalého letu, základních manévrů, pojíždění a pozemních operací

Historie:  Přestože se PLAAF začalo po perspektivním nástupci základového cvičného letounu s pístovým pohonem typu CJ-6 (Max), jehož produkcí se zabýval, v letech 1962 až 1987, závod z Nanchangu, poohlížet již v roce 1993, práce na projektu nového letounu této kategorie se v ČLR nakonec rozeběhly až v roce 2003. Na počátku 90. let se totiž stal pro PLAAF prioritou nákup nových bojových letounů (typ Su-27SK/UBK Flanker B/G variant 3), a tak šlo pořízení nových základových cvičných strojů stranou. Do prací na projektu zmíněného letounu se přitom pustila společnost HAIG (Hongdu Aviation Industry Group) z Nanchangu, před rokem 1998 známá jako NAMC (Nanchang Aircraft Manufacturing Corporation). Ta přitom krátce nato speciálně za tímto účelem navázala partnerství s AOOT A.S. Jakovleva. Volba právě této ruské letecké konstrukční kanceláře pro spoluúčast na projektu nového základového cvičného letounu pro PLAAF nepadla náhodou, neboť měla s konstrukcí letounů této kategorie již velmi bohaté zkušenosti. AOOT A.S. Jakovleva přitom na zadání čínské PLAAF odpověděla náležitě upraveným projektem základového cvičného letounu typu Jak-152, který vzešel ze zadání Ruského VVS. Modifikace letounu Jak-152 pro PLAAF vešla ve známost pod označením Jak-152K a čínskou stranou byla schválena v březnu roku 2004. Krytí celého projektu bylo mezi oba dva zmíněné výrobce rozděleno rovným dílem. Zatímco vývoj a realizaci letových zkoušek dostala na starost ruská konstrukční kancelář AOOT A.S. Jakovleva, stavba vlastního prototypu připadla závodu čínské společnosti HAIG. Vlastní produkce měla však probíhat na území obou participujících států. První prototyp cvičného Jaku-152K, který je znám též pod čínským označením JL-7 či L-7, brány závodu společnosti HAIG opustil v říjnu roku 2010. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl na statické ukázce Airshow China 2010, která se konala dne 16. listopadu toho samého roku v Zhuhai. Dle zpráv, které pocházejí z února roku 2012, byl první prototyp letounu typu JL-7 předán ke statickým zkouškám. První let se ale údajně konal až v roce 2014. Současný stav celého programu CJ-7 (L-7) není bohužel znám.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp (PLAAF a PLANAF si plánuje dohromady pořídit na 300 těchto strojů)

Uživatelé:  žádní (sériová výroba tohoto typu nebyla zatím zahájena)

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       jeden pístový motor typu Ivčenko M-14Ch (HS-6K1) ruské výroby s max. výkonem 360 hp

Výzbroj:     žádná

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla:
Délka:   ?
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 1 430 kg
Max. rychlost: 360* km/h
Praktický dostup:   6 500* m
Max. dolet:    1 000* km

 

 

  

* pouze vypočtený odhad

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 21.7.2015