Harbin HJ-5 / BT-5 (‘Mascot’)

Typ:  cvičná modifikace lehkého taktického bombardovacího letounu typu H-5

Určení:  primárně výuka bojových pilotů a posluchačů leteckých škol techniky létání, ovládání letounu, bojových manévrů a letu ve formacích v rámci přeškolování na bojový letoun typu H-5, sekundárně výuka radistů/střelců

Odlišnosti od letounu H-5:

- nová konstrukce příďové partie trupu v oblasti před pilotní kabinou – zatímco přední část trupu předchozího modelu ukrývá pracoviště navigátora-bombometčíka a vyznačuje se kompletním zasklením zaoblené špice, uvnitř příďové sekce trupu tohoto typu opatřené o poznání méně robustní zaoblenou plechovou špicí je umístěno pracoviště druhého pilota-instruktora, které je opatřeno širokým hřbetním průzračným překrytem nepodobným překrytu pilotní kabiny dopravních letounů (aby kabina instruktora nepřekážela ve výhledu z kabiny žáka, její instalace se nachází v menší výšce – hřbet překrytu kabiny instruktora plynule přechází ve hřbet trupu, ze kterého vystupuje polokapkovitý překryt kabiny žáka)

- instalace plně zdvojeného řízení

- absence ofenzivní výzbroje

- absence širokého polokapkovitého dielektrického krytu bombardovacího radiolokátoru nacházejícího se na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku

- instalace aerodynamického polokulovitého krytu na místo ocasního střeliště s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu „Type 23-2H“

Historie:  Vývoj cvičné verze podzvukového proudového taktického bombardéru typu H-5 se zdvojeným řízením byl zahájen ve druhé polovině 60. let, tedy krátce poté, co se tento derivát sovětského letounu typu Il-28 (Beagle) s modifikovaným drakem a palubním vybavením stal součástí výrobního programu závodu č.122 z Harbinu. Cvičný H-5 přitom vešel ve známost pod označením HJ-5 a nesl veškeré rysy cvičné verze letounu typu Il-28 (Beagle), známé jako Il-28U (Mascot). Se sovětským typem Il-28U (Mascot) měl tento stroj konkrétně společnou konstrukci přídě trupu s dvojicí stupňovitě uspořádaných pilotních kabin. Obdobě jako zmíněný sovětský stroj tento model postrádal ofenzivní a defenzivní výzbroj a v neposlední řadě též instalaci palubního radiolokátoru. Za přímou kopii letounu typu Il-28U (Mascot) ale letoun typu HJ-5 nebylo i přes prakticky identický vnější vzhled rozhodně možné považovat, neboť vycházel z letounu typu H-5, který se od svého vzoru v podobě letounu typu Il-28 (Beagle) lišil z hlediska konstrukce draku a palubních systémů z celých cca 40-ti %. První prototyp neozbrojeného cvičného speciálu HJ-5 se do oblak poprvé vydal dne 12. prosince 1970. Brány závodu č.122 z Harbinu opustilo celkem 187 exemplářů tohoto modelu. Nevelký počet z nich přitom odpovídal exportní verzi, známé jako BT-5. Na inventáři domácích vzdušných sil se letouny typu HJ-5 nacházely v letech 1972 až 1986. Poté jejich poslání plně převzaly provozně daleko ekonomičtější cvičné letouny typu Y-7LH (HYJ-7). Tento stroj přitom nebyl ničím jiným, než modifikací turbovrtulového regionálního dopravního letounu typu Y-7, který zase nebyl ničím jiným, než přímou kopií úspěšného sovětského letounu typu An-24 (Coke).

Verze:

HJ-5 – základní pro potřeby PLAAF a PLANAF vyráběná modifikace letounu typu HJ-5

BT-5 – exportní modifikace letounu typu HJ-5

Vyrobeno:  187 sériových strojů

Uživatelé:  Albánie (?), ČLR a Rumunsko

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor, popř. ještě radista/žák

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-5A (kopie sovětského typu VK-1A) s max. tahem po 2 700 kp

Radar:        žádný

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 3.1.2013