Shaanxi Y-8G (GaoXin 3)           

Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu Y-8F-400 určená pro vedení radioelektronického boje (REB)

Určení:  rušení radiolokačních stanic a spojovacích prostředků protivníka

Odlišnosti od letounu Y-8F-400:

- odlišný tvar přídě trupu v oblasti před pilotní kabinou. Příď trupu tohoto modelu má větší délku, kónický a nikoliv ogivální profil a její špici tvoří dielektrický kryt s náprstkovitým tvarem.

- instalace špičaté břitové antény na břichu špice trupu, v oblasti před pilotní kabinou

- instalace dvou nad sebou umístěných párů rozměrných břitových antén na bocích přední části trupu, přímo za pilotní kabinou

- instalace válcovitého krytu na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku

- instalace jednoho páru rozměrných dielektrických panelů na bocích robustních gondol se zaobleným profilem navazujících na přední část gondol hlavního podvozku

- instalace jedné břitové antény na břichu střední části trupu, přímo před šachtami hlavního podvozku

- instalace jednoho páru břitových antén po stranách břicha zadní části trupu, v oblasti za křídlem

- instalace jedné břitové antény na hřbetu zadní části trupu, v oblasti za křídlem

- absence všech postranních kulatých okének

- absence záďových nákladových vrat. Břicho zadní části trupu tohoto modelu má navíc zaoblený a nikoliv plochý profil.

- instalace hranatého krytu na místo ocasního obranného střeliště a kabiny střelce

- instalace dvou párů břitových antén na bocích SOP

- instalace válcovitého dielektrického pouzdra na vrcholu SOP

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu Y-8 se stal základem několika vojenských speciálů. Jedním z nich je model Y-8G, který slouží k vedení radioelektronického boje (REB). Prototyp speciálu typu Y-8G poprvé vzlétl na konci roku 2004. PLAAF bylo nejprve předáno pět těchto strojů. Ty přitom operují ze základny, která se nachází na jihozápadě ČLR, poblíž hranic s Indií. Později se flotila speciálů typu Y-8G rozrostla o další tři tyto stroje. Existence tohoto speciálu je přitom známa od dubna roku 2005. V blízké budoucnosti všechny speciály typu Y-8G zřejmě nahradí speciály typu Y-9G (GaoXin 11), vycházející z čtyřmotorového turbovrtulového transportního letounu typu Y-9.

Verze:  -

Vyrobeno:  osm exemplářů

Uživatelé:  ČLR (PLAAF)

 

 

 

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6A (modifikace sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 4 250 hp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 38,02 m
Délka:   ?
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 29.12.2016