VAP-1000

Typ:  výlevné letecké zařízení

Určení:  rozprašování bojových chemických látek

Vyvinul:  ?

Historie:  Kontejner pro rozptylování bojových chemických látek typu VAP-1000 (VAP = vylivnyj aviacionnyj priboir = výlevné letecké zařízení) byl původně vyprojektován, spolu s paralelně vyvíjeným menším a lehčím kontejnerem typu VAP-500, pro těžký čtyřmotorový bombardovací letoun typu TB-3 z dílny A.N. Tupoleva. Zmíněné zařízení mělo analogickou konstrukci jako menší a lehčí kontejner typu VAP-500. Kontejner typu VAP-1000 tedy měl zaoblenou „špici“, ploché boky, poměrně malou šířku a plynule se zvětšující výšku, a tedy i průřez, směrem zepředu dozadu. Jeho tvar byl při pohledu z boku přibližně trojúhelníkový. Na přídi kontejneru typu VAP-1000 se nacházel uzavíratelný kapsovitý lapač vzduchu, který sloužil k vytlačování jeho náplně v podobě roztoku yperitu nebo lewisitu v petroleji nebo dichlorethanu. Uzavíratelná výpusť nádrže zmíněného kontejneru se nacházela vzadu dole. Otevření a následné uzavření příďového lapače vzduchu a záďové výpustě se dělo současně. K tomu sloužil lanový mechanismus, který byl aktivován za pomoci elektrického zařízení pro uvolňování pum ze zbraňových závěsníků. Zatímco nádržka kontejneru typu VAP-500 měla objem 315 l, objem nádržky kontejneru typu VAP-1000 činil celých 705 l. Přitom tohoto zařízení vážilo 995 kg, tedy téměř tunu. Díky tomu se tehdy jednalo o největší kontejner na rozptylování bojových chemických látek nejen v SSSR, ale i na celém světě. Jeho vyprazdňování bylo přitom možné rychlostí až 100 l/s. V případě nějaké závady jej bylo možné, podobě jako kontejner typu VAP-500, nouzově shodit jako klasickou pumu. Pod střední část křídla letounu typu TB-3 bylo možné zavěsit dva kontejnery typu VAP-1000. Druhý z nich byl přitom vždy věšen v mírně větší vzdálenosti od přídě trupu než ten první. Zkouškami na polygonu kontejner typu VAP-1000 úspěšně prošel v červenci roku 1936. Jeho produkce se rozeběhla v následujícím roce. Vzhledem k tomu, že z plánů z první poloviny 30. let, které počítaly se zavedením výlevného kontejneru s nosností 6 t, nakonec sešlo, kontejner typu VAP-1000 se nakonec stal největší a nejtěžší zbraní této kategorie Sovětského VVS. Spolu se dvěma kontejnery typu VAP-1000 mohl letoun typu TB-3 nést též čtveřici menších kontejnerů typu VAP-6 s objemem 50 l, které byly původně vyvinuty pro stíhací letouny. V květnu roku 1937 byla navíc na testovacím letounu TB-3LL zkoušena kombinace dvou kontejnerů typu VAP-500 a dvou kontejnerů typu VAP-1000. Později byl testovací letoun typu TB-3LL zkoušen dokonce v konfiguraci s pěticí kontejnerů typu VAP-1000 v podvěsu. To už ale byla zátěž odpovídající jeho max. nosnosti. V této konfiguraci byl přitom zmíněný stroj schopen shodit přes 500 l bojové chemické látky za sekundu. Strategické jaderné údery měly provádět celé brigády nebo dokonce korpusy těžkých bombardérů. Součástí jedné brigády byly přitom tři nebo čtyři letky po 12-ti letounech typu TB-3. Jedna brigáda těchto strojů tedy dokázala nad cílovou oblastí během několika sekund shodit 150 t roztoku s 30-ti t čistého yperitu nebo lewisitu. V reálném konfliktu nicméně kontejnery typu VAP-1000 nebyly nikdy použity.

Verze:

VAP-1000 – první výrobní modifikace kontejneru typu VAP-1000

VAP-1000U – pozdější výrobní modifikace kontejneru typu VAP-1000 se zjednodušenou konstrukcí. Po vyprázdnění nádržky tohoto modelu nedochází k opětovnému uzavření příďového lapače vzduchu a záďové výpustě. Kontejner typu VAP-1000U vznikl v roce 1939 a svého předchůdce v podobě modelu VAP-1000 ve výrobním programu nahradil v roce 1940.

Nosič:  TB-3 – 2 ks

Uživatelé:  SSSR

poslední úpravy provedeny dne: 22.6.2025