CLST/MVTU ES-2M

Typ:  experimentální ekranoplán; vývojový derivát ekranoplánu typu ES-2

Určení:  studium stability a ovladatelnosti ekranoplánu s hlavní nosnou plochou s tvarem obrácené delty, výrazným záporným vzepětím a značnou hloubkou

Odlišnosti od modelu ES-2:

- instalace celokovového křídla s tvarem obrácené delty, přímou náběžnou hranou, šípovou odtokovou hranou s výrazným kladným úhlem šípu, značnou hloubkou, výrazným záporným vzepětím a instalací štíhlých wingletů s výrazným kladným vzepětím na koncích (na místo křídla s pevnou dvojicí vzpěr vyztuženou přední obdélníkovou částí s výrazným záporným vzepětím, která nese lichoběžníkové winglety s výrazným kladným vzepětím, a elastickou zadní trojúhelníkovou částí zhotovenou ze dvou vrstev tkaniny)

- zesílená konstrukce trupu vestavbou dalších dvou přepážek

- přepracovaný systém řízení

- instalace čtyř úchytů pro demontovatelný lodní kýl s výřezy pro kolečka tandemového podvozku na spodní části trupu

Historie:  Po ukončení zkušebního programu jediný prototyp experimentálního ekranoplánu typu ES-2, který vznikl konverzí sériového exempláře dvoumístného bezmotorového sportovního kluzáku typu L-13 Blaník československé výroby, obdržel nové křídlo s celokovovou konstrukcí z dílny SKB (Studentská konstrukční kancelář) institutu MVTU (Moskevská vyšší technická univerzita N.E. Baumanna). Zmíněné křídlo bylo přitom, obdobně jako křídlo ekranoplánů z dílny slavného německého konstruktéra A. Lippische, řešeno jako obrácená delta s přímou náběžnou hranou, šípovou odtokovou hranou s výrazným kladným úhlem šípu, značnou hloubkou, výrazným záporným vzepětím a instalaci štíhlých wingletů s výrazným kladným vzepětím na koncích. Naproti tomu původní křídlo tohoto stroje se sestávalo z pevné náběžné hrany a elastické zadní části. Současně s instalací nové výše popsané hlavní nosné plochy byla zesílena konstrukce trupu a v neposlední řadě též zcela přepracován systém řízení. Naproti tomu pohonný systém v podobě 63 hp pístového motoru typu M-63 motocyklového původu zůstal zcela bez změn. Ke štíhlému trupu takto modifikovaného jediného exempláře ekranoplánu typu ES-2, který vešel ve známost pod novým označením ES-2M, bylo navíc možné připevnit odnímatelný lodní kýl. Díky tomu tento stroj mohl operovat i z vodní hladiny. Protože se v ose zmíněné břišní člunovité nástavby nacházely výřezy pro výsuvná kola tandemového podvozku, ES-2M mohl v této konfiguraci vzlétat nejen z vodní hladiny, ale i ze souše. Takto byl přitom jediný exemplář ekranoplánu typu ES-2 upraven v roce 1975. Před svým předchůdcem v podobě typu ES-2 měl přitom model ES-2M navrch nejen v aerodynamických charakteristikách, ale i v stabilitě a ovladatelnosti. V létě roku 1976, tedy po ukončení zkušebního programu, se jediný exemplář tohoto stroje stal jedním z exponátů moskevské výstavy NTTM-76, která byla zaměřena na technické výtvory mladých nadšenců. Tato prezentace přitom jeho tvůrcům přinesla zisk zlaté medaile.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí jediného prototypu ekranoplánu typu ES-2)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    dva piloti

Pohon:        jeden pístový motor typu M-63 s max. výkonem 63 h

Poslední úpravy provedeny dne: 21.5.2012