CLST ES-2
Typ: experimentální ekranoplán
Určení: studium stability a ovladatelnosti ekranoplánu s hlavní nosnou plochou, která je zhotovena z elastického materiálu
Historie: Jediný prototyp experimentálního ekranoplánu typu ES-2 byl vyprojektován a postaven konstrukčním týmem J.S. Gorbenka, který působil při institutu CLST (Centrální laboratoř záchranné techniky). Posláním tohoto stroje se stalo prověření stability a ovladatelnosti ekranoplánu s hlavní nosnou plochou zhotovenou z elastického materiálu. Jediný exemplář ekranoplánu typu ES-2 přebíral trup, podvozek, ocasní plochy, systém řízení i veškeré palubní vybavení od dvoumístného bezmotorového sportovního kluzáku typu L-13 Blaník československé výroby. Nové bylo pouze křídlo. To se přitom sestávalo ze dvou částí a vyznačovalo se výrazným záporným vzepětím a značnou hloubkou. Zatímco jedním párem vzpěr vyztužená přední štíhlá obdélníková část křídla ekranoplánu ES-2 byla zhotovena z tuhého materiálu, jeho zadní část tvořily dvě vrstvy pogumované tkaniny s trojúhelníkovým půdorysem. K oběma koncům pevné náběžné hrany zmíněného křídla byly pak uchyceny lichoběžníkové „winglety“ s výrazným kladným vzepětím. Pohon experimentálního ekranoplánu typu ES-2 obstarával jeden 63 hp pístový motor typu M-63 motocyklového původu. Ten se přitom nacházel uvnitř krátké doutníkovité gondoly, která byla uchycena za pomoci vysokých vzpěr trubkové konstrukce ke hřbetu trupu v oblasti za dvoumístnou tandemově uspořádanou pilotní kabinou, a roztáčel jednu dvoulistou tažnou vrtuli s průměrem 1,6 m. V průběhu první etapy letových zkoušek, která se rozeběhla na jaře roku 1974, jediný exemplář ekranoplánu typu ES-2 vykonal, kuli nedostupnosti plánované pohonné jednotky, pouze několik bezmotorových letů ve vleku za osobním automobilem typu Moskvič 412. První motorizovaný let byl přitom uskutečněn až čtyři měsíce nato. Ekranoplán typu ES-2 vykazoval dobrou stabilitou i ovladatelností. Kladně byly přitom hodnoceny i aerodynamické charakteristiky tohoto stroje. Po ukončení zkušebního programu, který byl realizován poblíž městečka Lyubertsy nacházejícího se nedaleko od Moskvy, jediný prototyp ekranoplánu typu ES-2 obdržel nové křídlo s celokovovou konstrukcí. Takto modifikovaný jediný exemplář tohoto stroje vešel ve známost pod novým typovým označením ES-2M a jeho zkoušky byly realizovány v průběhu roku 1975.
Verze:
ES-2 – původní úprava jediného prototypu ekranoplánu ES-2 s hlavní nosnou plochou sestávající se z pevné náběžné hrany a elastické zadní části. Letové zkoušky jediného prototypu ekranoplánu ES-2 v této podobě byly realizovány v průběhu roku 1974.
ES-2M – pozdější úprava jediného prototypu ekranoplánu ES-2 s celokovovou hlavní nosnou plochou. Letové zkoušky takto modifikovaného jediného prototypu ekranoplánu ES-2 byly realizovány v průběhu roku 1975. viz. samostatný text
Vyrobeno: jeden prototyp (vznikl konverzí sériového exempláře bezmotorového kluzáku typu L-13 Blaník československé výroby)
Uživatelé: žádní (pouze výzkumný stroj)
Posádka: dva piloti
Pohon: jeden pístový motor typu M-63 s max. výkonem 63 hp
TTD: | |
Rozpětí křídla: | ? |
Délka: | ? |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Letová výška: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013