ARS-160 Pika

Typ:  letecká protivzdušná neřízená raketa

Určení:  ničení vzdušných cílů

Vyvinul:  NII-1

Historie:  Dne 19. září 1953 byl institutu NII-1 zadán vývoj hned několika neřízených leteckých protivzdušných raket. Konkrétně se jednalo o 71 mm raketu typu ARS-70 Lastočka, 160 mm raketu typu ARS-160 Pika a 212 mm raketu typu ARS-212M Ovod-M. Neřízené rakety byly totiž tehdy nejen v SSSR považovány za perspektivní protivzdušnou zbraň. Raketa typu ARS-160 měla válcovité tělo s kónickou špicí a byla stabilizována za pomoci čtyř nevelkých lichoběžníkových stabilizačních plošek, které měly vzájemné uspořádání do tvaru písmene „X“. Horké plyny spalovací komoru raketového motoru na TPL rakety typu ARS-160 opouštěly 19-ti malými souosými tryskami, které byly uspořádány do prstence okolo podélné osy těla této zbraně. Použití velkého počtu malých trysek (a nikoliv jedné velké) přitom eliminovalo případnou excentricitu tahu, která má velmi negativní vliv na rozptyl, v důsledku nepřesností ve výrobě. K vypouštění zmíněné rakety sloužilo universální lištové odpalovací zařízení typu APU-5M. Zmíněné odpalovací zařízení bylo určeno pro podzvukový stíhací letoun typu MiG-17 (Fresco) a kromě raket typu ARS-160 umožňovalo odpalovat též rakety typu S-21 (ARS-212) a ARS-212M. Kromě toho bylo kompatibilní s elektrickými bezkontaktními zapalovači bojové hlavice typu EV-52 a EV-55. Odpalovací zařízení typu APU-5M vycházelo z odpalovacího zařízení typu APU-5 a bylo navrženo v roce 1953 konstrukčním týmem závodu č.81. Zmíněným závodem byly ale též vyrobeny testovací exempláře tohoto odpalovacího zařízení, dvě soupravy pro institut NII-1, dvanáct souprav pro závod č.155 (OKB MiG) a dvě soupravy pro institut NII VVS (Vědecko-výzkumný institut Vojenského letectva). Začleněním rakety typu ARS-160, a raket typu ARS-70 a TRS-85, do zbraňového systému stíhacích letounů byly přitom sovětské letecké konstrukční kanceláře pověřeny výnosem ze dne 30. prosince 1954. Mezitím, v prvním čtvrtletí roku 1954, byla k závodním zkouškám odevzdána zkušební série rakety typu ARS-160 o 400 exemplářích. Bojové hlavice zmíněných raket byly přitom opatřeny bezkontaktním elektrickým zapalovačem typu EV-54 nebo EV-55 z dílny institutu NII-137. Závodní zkoušky rakety typu ARS-160 se zmíněnými zapalovači byly realizovány za pomoci speciálně upraveného letounu typu MiG-17 (Fresco), který byl opatřen vypouštěcími zařízeními typu APU-5M, a byly završeny kladným hodnocením. Mezi 22. říjnem a 22. listopadem bylo zmíněným letounem v průběhu 42-ti letů odpáleno celkem 80 raket typu ARS-160. Odpalování zmíněných raket bylo přitom shledáno jako bezpečné z vodorovného i ze střemhlavého letu, v rozmezí rychlostí 525 až 950 km/h a výšek 300 až 13 000 m. Všechny komponenty raketového systému s raketami typu ARS-160, včetně elektrického zapalovače bojové hlavice typu EV-54 (EV-55), pracovaly bezproblémově a neměly negativní vliv ani na konstrukci ani na činnost pohonné jednotky nosiče. V průběhu zkoušek rakety typu ARS-160 došlo pouze k jednomu drobnému incidentu. Při jednom ze zkušebních letů při odpalu při pravotočivé zatáčce totiž došlo k střetu zmíněné rakety s aerodynamickým krytem odpalovacího zařízení typu APU-5M. Přitom byl do zmíněného krytu vyhlouben důlek o hloubce 25 mm. Raketa typu ARS-160 se ale neobešla též bez některých nedostatků. Její rozptyl byl totiž 3 x až 4 x vyšší proti požadované hodnotě. Dle zadání přitom rozptyl této zbraně neměl být vyšší 0,002 až 0,003-násobek vzdálenosti střelby. Při noční střelbě navíc docházelo k oslnění pilota na 3 až 5 s. Dle výše uvedeného výnosu ze dne 30. prosince 1954 se měla raketa typu ARS-160 stát součástí zbraňového systému nadzvukového stíhacího letounu typu MiG-19 (Farmer A). Požadovaná „raketonosná“ modifikace tohoto stroje obdržela tovární označení SM-2/G a k odpalování raket typu ARS-160 měla využívat dvojici zdvojených odpalovacích lišt z dílny závodu č.81, které se měly umisťovat na vnitřní křídelní závěsníky. Prototyp MiG-19 (SM-2/G) vznikl konverzní jednoho ze sériových MiGů-19 (Farmer A). Za letu již ale zkoušen nebyl. V době, kdy chýlily přípravy tohoto stroje k závodním zkouškám, byl totiž vývoj rakety typu ARS-160, výnosem ze dne 12. června 1956, zastaven. Zmíněná raketa totiž silou bojové hlavice znatelně zaostávala za těžší 212 mm raketou typu S-21 (ARS-212), zatímco její rozptyl při střelbě nebyl lepší než u vylepšené rakety typu ARS-212M. Tím samým výnosem byl ale zastaven též vývoj odvozené rakety typu KARS-160 Buran, která měla být opatřena průbojnou bojovou hlavicí a která měla sloužit k ničení odolných pozemních cílů.

Verze:  žádné

Odpalovací zařízení:  jednoduché lištové odpalovací zařízení typu APU-5M nebo zdvojené lištové odpalovací zařízení z dílny závodu č.81

Nosič:  MiG-17 (Fresco) – 2 ks a MiG-19 (Farmer A) – 4 ks

Uživatelé:  žádní

Pohon:  jeden raketový motor na TPL

Bojová hlavice:  tříštivo-trhavá s bezkontaktním přibližovacím zapalovačem typu EV-54 nebo EV-55

poslední úpravy provedeny dne: 31.10.2024