KVZ Ansat-1M

Typ:  modifikace lehkého víceúčelového vrtulníku typu Ansat přizpůsobená civilním předpisům

Určení:  přeprava osob a nákladu a sanitní lety

Odlišnosti od typu Ansat:

- instalace méně pokročilého hydromechanického systému řízení na místo elektro-impulsního systému řízení (FBW) typu KSU-A

Historie:  V roce 2004 se součástí výrobního programu závodu KVZ z Kazaně stal lehký víceúčelový vrtulník vlastní konstrukce, který vešel ve známost jako Ansat. Zmíněný stroj byl jako vůbec první civilní vrtulník na světě opatřen moderním elektro-impulsním systémem řízení (FBW). Toto novátorské řešení mu ale paradoxně zamezilo se více rozšířit. Důvodem toho se stala absence předpisů pro lehké civilní vrtulníky s FBW. Díky tomu vrtulník typu Ansat nebylo možné legálně používat ke komerční přepravě osob, což velmi omezovalo jeho využití. Z tohoto důvodu se výrobce již v roce 2010 pustil do prací na modifikaci tohoto stroje s méně pokročilým hydromechanickým systémem řízení. Ta přitom vešla ve známost jako Ansat-1M. Základem obou prototypů tohoto modelu, PT-07 a PT-08, se staly sériové Ansaty ze zrušené zakázky laoské policie z roku 2006. Letové zkoušky prvního z nich, PT-07 (RF-28539), se rozeběhly na počátku května roku 2012. Certifikační zkoušky vrtulníku typu Ansat-1M se podařilo završit ještě na konci toho samého roku. Typový certifikát byl přitom tomuto modelu vystaven dne 22. srpna 2013, na moskevské airshow MAKS 2013. Zmíněný certifikát ale tomuto modelu umožňoval působit pouze v roli nákladního a hlídkového stroje. Dopravní úprava vrtulníku typu Ansat-1M byla certifikována až v závěru prosince roku 2014. V květnu roku 2015 tento model obdržel též certifikát, který mu umožnil zastávat poslání sanitního stroje. Tomu v prosinci toho samého roku následovalo vystavení certifikátu pro úpravu k přepravě VIP osob. Prvními zájemci o vrtulník typu Ansat-1M se staly ruské společnosti Tulpar a Vektor. Zatímco prvně uvedená společnost si, dne 21. května 2015, objednala dva vrtulníky typu Ansat-1M, ta druhá, dne 22. května téhož roku, podepsala kontrakt na tři tyto stroje. Oba zmíněné kontrakty byly přitom uzavřeny na výstavě HeliRussia 2015. Prvním provozovatelem Ansatu-1M se ale nakonec stalo Ministerstvo zdravotnictví republiky Tatarstán. Pořízení zmíněného stroje ve zdravotnickém provedení bylo přitom Ministerstvem zdravotnictví republiky Tatarstán schváleno v létě toku 2016. Zmíněnému provozovateli byl konkrétně předán, v říjnu roku 2016 na výstavě „Industrija zdorovja 2016“, třetí sériový exemplář Ansatu-1M (RA-20002). Domovskou základnou tohoto stroje se stala Republiková klinická nemocnice. Zatímco první sériový Ansat-1M (v.č. MSN 33027), který bylo možné shlédnout v srpnu roku 2015 na airshow MAKS 2015, byl vyhrazen pro kazaňskou společnost Aviaservice, provozovatelem druhého sériového Ansatu-1M (RA-20001 / v.č. MSN 33068), jenž byl zase široké veřejnosti poprvé prezentován v květnu roku 2016 na výstavě HeliRussia 2016, se stala moskevská společnost RVS (Russkie Vertoletnye Sistemy). Zmíněný stroj byl dokončen v úpravě pro přepravu VIP osob a zmíněné společnosti byl předán dne 28. října 2016 na podmoskevské vrtulníkové základně „Barvicha“. Společnost RVS jej přitom používá nejen k přepravě cestujících, ale i k výcviku pilotů. V roce 2025 ruské civilní subjekty provozovaly okolo 60-ti Ansatů-1M. Největším provozovatelem vrtulníků tohoto typu se stala Národní služba sanitního letectva (NSSA). V roce 2025 přitom u ruské letecké záchranné služby létalo 37 Ansatů-1M. Kontrakty na vrtulníky typu Ansat-1M s prvními zahraničními zákazníky byly podepsány na Airshow China 2016, která se konala v listopadu roku 2016 v Zhuhai. Konkrétně se jednalo o čínské společnosti Wuhan Rand Aviation Technology Service a Jiangsu Baoli Aviation Equipment. Zatímco první zmíněná společnost si objednala dva vrtulníky typu Ansat-1M (s opcí na dalších šest), druhá uvedená společnost podepsala objednávku na jeden vrtulník tohoto typu. Všechny tři zmíněné Ansaty-1M měly být dokončeny v sanitním provedení. Svým provozovatelům měly být tyto stroje dodány do konce roku 2017. Z realizace obou zmíněných kontraktů ale nakonec sešlo. Prvním zahraničním provozovatelem vrtulníku typu Ansat-1M se proto nakonec stalo, v roce 2020, Srbsko. Do produkce vrtulníku typu Ansat-1M ale neblaze zasáhly sankce, které byly uvaleny na Rusko za invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. Důvodem toho byla skutečnost, že v konstrukci, vybavení a výrobním procesu tohoto stroje našly uplatnění importované komponenty, na které se vztahují zmíněné sankce. Po jejich zavedení proto nebylo vrtulníky typu Ansat-1M možné dále vyrábět. Poslední vrtulníky tohoto typu byly svým provozovatelům dodány v roce 2025, kdy došlo k úplnému spotřebování zásob importovaných pohonných jednotek. Přímou reakcí na tuto skutečnost se stal program úplné náhrady importovaných komponent v konstrukci a vybavení tohoto stroje tuzemskými výrobky.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy (oba vznikly konverzí sériových Ansatů) a neznámý počet sériových strojů (? pro Rusko, 3 pro Srbsko, 1 pro Turkmenistán a 19 pro Zimbabwe)

Uživatelé:

Rusko – Prvním tuzemským provozovatelem vrtulníku typu Ansatu-1M se stalo, v říjnu roku 2016, Ministerstvo zdravotnictví republiky Tatarstán. V květnu roku 2023 se u osmi tuzemských provozovatelů již nacházelo celkem 54 vrtulníků tohoto typu. 30 z nich bylo přitom součástí vrtulníkového parku Národní služby sanitního letectva (NSSA), která byla založena v roce 2017 z podmětu Rostechu. Celkem bylo přitom pro NSSA objednáno 37 vrtulníků typu Ansat-1M, spolu s 29-ti těžšími vrtulníky typu Mi-8MTV-1 (Hip).

Srbsko – V lednu roku 2020 si Ministerstvo vnitřních věcí Srbska (MUP) objednalo, pro Speciální protiteroristickou vrtulníkovou jednotku, celkem tři vrtulníky typu Ansat-1M za cca 22 miliónů EU. Termín dodání zmíněných strojů byl stanoven na září roku 2020, květen roku 2021 a leden roku 2022. Součástí zmíněného kontraktu se ale stalo též přeškolení dvou srbských pilotů a tří techniků na typ. První dva objednané Ansaty-1M byly postaveny a zalétány v roce 2020. První z nich (E7-MUP) byl dokončen v sanitní úpravě a svému provozovateli v podobě MUP byl formálně předán 23. listopadu 2020. Jeho dodávka byla uskutečněna v únoru roku 2021. Uvnitř kabiny tohoto stroje se nachází zdravotnický modul s nosítky a dvě sedadla pro zdravotníky. Součástí vybavení zmíněného vrtulníku se mimo jiné stala plicní ventilace a EKG. Po předchozím sejmutí zdravotnického modulu je do kabiny tohoto stroje možné umístit dalších pět sedadel. V této konfiguraci jej lze tedy používat k přepravě sedmi cestujících. Součástí vybavení následujících dvou objednaných Ansatů-1M se navíc stal vyhledávací reflektor, vybavení pro slaňování výsadkářů a hák „vzdušného jeřábu“. Druhý objednaný vrtulník typu Ansat-1M (E7-SAJ) byl MUP dodán v červnu roku 2021. Tímto se Srbsko stalo prvním a současně jediným evropským provozovatelem tohoto typu vrtulníku. První veřejná prezentace „srbských“ Ansatů-1M se konala dne 15. října 2021. Dodání posledního, třetího, objednaného Ansatu-1M ale pozdržely komplikace spojené s ruskou invazí na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022, a to hned o celé čtyři roky proti původnímu plánu. Předání zmíněného stroje bylo přitom nakonec uskutečněno až na počátku dubna roku 2025. Ve stejnou dobu padlo rozhodnutí, aby byla Vrtulníková jednotka MUP sloučena s Vrtulníkovou službou do nové organizace spadající rovněž pod MUP s názvem Správa letectví.

Turkmenistán – Dne 31. března 2020 si turkmenská agentura Turkmenchovaellary objednala jeden lehký vrtulník typu Ansat-1M (EZ-L487) a jeden středně těžký vrtulník typu Mi-17-1V (Hip) ve víceúčelové konfiguraci s klimatizovanou kabinou a lékařskými moduly a lékařským vybavením, včetně vybavení pro pomoc těžce popáleným pacientům. Součástí zmíněného kontraktu se ale stalo též zaškolení 30-ti členné skupiny letového a pozemního personálu. Dodávka obou zmíněných vrtulníků byla oznámena 9. dubna 2021. Jejich provozovatelem se stalo Mezinárodní popáleninové centrum pro lékařskou evakuaci raněných a těžce nemocných pacientů.

Zimbabwe – V září roku 2022 byl Zimbabwe předán, pravděpodobně bezplatně, jeden vrtulník typu Ansatu-1M v sanitním provedení. Zmíněný stroj obdržel zimbabwskou registraci ZW-001 a jeho předání bylo uskutečněno v rámci návštěvy generálního ředitele Rostechu, S. Čermazova, okázalé oslavy osmdesátin zimbabwského prezidenta E. Mnangagweho. Právě během této návštěvy byl podle všeho podepsán kontrakt na 32 vrtulníků typu Ansatu-1M a 28 vrtulníků typu Mi-17 (Hip) s termínem dodání do roku 2025. Zmíněný kontrakt se stal zatím největším kontraktem na vrtulníky typu Ansat-1M se zahraničním zákazníkem. Prvních 18 vrtulníků typu Ansatu-1M bylo Zimbabwe oficiálně předáno při slavnostní ceremonii, která se konala dne 18. května 2023 na mezinárodním letišti Roberta Mungabeho. Zmíněné ceremonie se přitom zúčastnil generální ředitel Rostechu i prezident Zimbabwe. Zatímco 12 z nich bylo dodáno v sanitní úpravě, zbylých 6 těchto strojů bylo určeno pro národní policii. Zajímavostí je, že všechny sanitní Ansaty-1M pro Zimbabwe, obdržely identické zbarvení jako Ansaty-1M NSSA. Zbylých 14 vrtulníků tohoto typu z objednávky z roku 2022 má být dodáno ve vojenské variantě. Minimálně tři z nich by přitom měly být dokončeny v úpravě pro dopravu VIP osob. Krátce před fórem „Rossija-Afrika“, které se konalo v červenci roku 2023 v Petrohradu, bylo oznámeno, že byly „zimbabwské“ sanitní Ansaty-1M poprvé použity k zásahu. Za jejich pomoci byli konkrétně přepraveni do nemocnice ranění z místa dopravní nehody. V blízké budoucnosti budou sanitní Ansaty-1M v Zimbabwe operovat z heliportů sedmi národních nemocnic. To má přitom umožnit provést odsun raněných nebo těžce nemocných do nemocnice ze všech obydlených oblastí této země max. do dvou hodin.

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Pratt & Whitney Canada PW207K kanadské výroby s max. výkonem po 630 hp, resp. po 710 hp v krátkodobém nouzovém režimu

Kapacita:   9 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 3,25 m x 1,64 x 1,30 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 1 300 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu pod trupem

 

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  11,50 m
Ø ocasního rotoru: 2,10 m
Celková délka: 13,59 m
Délka trupu:   11,16 m
Výška: 3,56 m
Prázdná hmotnost: 2 434 kg
Max. vzletová hmotnost: 3 600 kg
Max. rychlost: 260 km/h
Praktický dostup:   4 000 m
Max. dolet:    505 km

 

 

  

Poslední úpravy provedeny dne: 12.8.2025