Jakovlev Jak-24K

Typ:  speciální dopravní salónní modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Jak-24 (Horse)

Určení:  přeprava zahraničních vládních delegací

Odlišnosti od typu Jak-24 (Horse):

- absence příďového střeliště s pohyblivým kulometem

- instalace kompletně zasklených odsuvných dveří na obou bocích pilotní kabiny (u transportního Jaku-24 byla zasklena pouze horní polovina vstupních dveří pilotní kabiny)

- přepracovaná konstrukce přední a zadní části trupu v oblasti instalace pohonných jednotek (díky tomu je výměnu pohonných jednotek u tohoto modelu možné provádět bez zásahu do kabiny cestujících)

- zesílená konstrukce podlahy kabiny vestavbou dodatečných příčných nosníků

- zcela nový interiér nákladové kabiny – zde se nyní nachází luxusně zařízená klimatizovaná zvukově a tepelně izolovaná kabina cestujících s pohodlnými otočnými křesly pro osm osob uspořádanými po dvou do čtyř řad. Zatímco v předních dvou řadách sedí cestujících proti směru letu, v zadních dvou řadách po směru letu. Mezi prostředními sedadly se navíc nacházejí dva stolky (po jednom po levo- a pravoboku) a dvě nástěnné vázy s květinami. Na přední stěně kabiny cestujících jsou zase umístěny nástěnné hodiny a panel s palubním telefonem, který zajišťuje spojení s letovou posádkou, a tlačítkem pro přivolání palubního průvodčího. Osvětlení obstarává čtveřice stropních svítidel. Zatímco před vlastní kabinou cestujících je umístěn přední (vstupní) vestibul s šatnou a sklápěcím sedadlem palubního průvodčího (a vstupem po levoboku), přímo za ní se nachází zadní vestibul s palubní toaletou s umývárnou po levoboku a palubním bufetem a druhou šatnou po pravoboku.

- instalace nových vstupních dveří na levoboku přední části kabiny cestujících, resp. na levoboku předního vestibulu – vstupní dveře tohoto modelu mají duralovou konstrukci (bez okénka) a jejich součástí jsou výklopné elektricky ovládané schůdky

- instalace šesti párů okének (se zdvojeným zasklením) na bocích trupu, přímo mezi příďovým a hlavním podvozkem – jednoho páru 360 mm kulatých okének v oblasti předního (vstupního) vestibulu, čtyř párů rozměrných 900 x 900 mm hranatých okének v oblasti kabiny cestujících (jejich zavedení si ale vyžádalo přepracovat konstrukci trubkové kostry střední trupu) a jednoho páru 360 mm kulatých okének v oblasti zadního vestibulu (u transportního Jaku-24 se zde nacházelo celkem šest párů nevelkých obdélníkových okének – první levé okénko bylo navíc součástí přístupových dveří)

- instalace duralového potahu (s tloušťkou 0,6 nebo 0,8 mm) na střední části trupu s kabinou cestujících na místo plátěného

- absence záďové nájezdové rampy

Historie:  Dne 7. prosince 1959 byla OKB A.S. Jakovleva pověřena přestavbou dvou těžkých dvoumotorových transportních vrtulníků typu Jak-24 (Horse) na dopravní speciál s luxusně zařízenou kabinou cestujících pro osm osob. Požadovaný salónní speciál vešel ve známost pod označením Jak-24K a měl sloužit k přepravě očekávané americké prezidentské delegace po území SSSR. Tehdejší americký prezident D.D. Eisenhower se totiž rozhodl oplatit návštěvu sovětského vůdce N.S. Chruščova USA z roku 1959 právě návštěvou SSSR. Prakticky ve stejnou dobu ale zadání na prezidentský vrtulníkový speciál obdržela též OKB M.L. Mila. Ta přitom na zmíněné zadání zareagovala náležitě upraveným jednomotorovým středně těžkým transportním vrtulníkem typu Mi-4 (Hound A). Základem salónních speciálů typu Jak-24K se konkrétně staly vrtulníky typu Jak-24 (Horse) s výrobními čísly 27208303 a 27208304. Přestavba těchto strojů na speciál typu Jak-24K byla provedena v prostorách jedné z bývalých výrobních hal leningradského závodu č.272. Ke zmíněné konverzi byly přitom využity některé komponenty dodané moskevským závodem č.30, závodem, který se právě tehdy zabýval produkcí dopravních letounů řady Il-18 (Coot). První salónní Jak-24K byl k závodním zkouškám předán v říjnu roku 1959. Závodními zkouškami tento stroj prošel mezi únorem a březnem roku 1960 na Komendantském letišti, které se nacházelo v Leningradě. Kompletaci druhého Jaku-24K se podařilo završit v únoru téhož roku. Protože z plánované návštěvy amerického prezidenta D.D. Eisenhowera SSSR zcela sešlo, k účelu, pro který byly salónní speciály typu Jak-24K navrženy, nakonec nebyly nikdy použity. Důvodem odřeknutí zmíněné návštěvy se přitom stalo razantní vyostření vztahů mezi USA a SSSR, které sebou přinesl sestřel amerického výškového špionážního letounu typu Lockheed U-2 nad sovětským územím ze dne 1. května 1960. Vrtulník typu Jak-24K se přitom nedočkal služby ani u sovětské vládní letky. Ta totiž raději dala přednost salónní verzi lehčího typu Mi-4 (Hound A), a to i přesto, že za Jakem-24K některými charakteristikami zaostávala. Hlavními přednostmi Jaku-24K před typem Mi-4 (Hound A) se přitom stala vyšší provozní bezpečnost a v neposlední řadě též prostornější kabina cestujících. Ta navíc cestujícím poskytovala znatelně lepší výhled. Zatímco rychlost klesání Jaku-24K po předchozím výpadku jednoho motoru činila, díky činnosti druhého motoru, pouhých 0,5 až 1 m/s, v případě jednomotorového typu Mi-4 (Hound A) tomu bylo celých 8 až 10 m/s. Instalace dvou tandemově uspořádaných nosných rotorů navíc vrtulníku typu Jak-24K zajišťovala menší citlivost na posun aerodynamického těžiště v důsledku pohybu cestujících uvnitř kabiny.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře (vznikly konverzí sériových Jaků-24)

Uživatelé:  pouze SSSR

 

 

 

Posádka:    dva piloti, radista (?) a palubní průvodčí

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov AŠ-82V s max. výkonem po 1 675 hp

Kapacita:    osm osob

Výzbroj:       žádná

 

 

TTD:     
Ø nosných rotorů:  20,00 m
Celková délka: 33,03 m
Délka trupu:   22,40 m
Výška: 6,50 m
Prázdná hmotnost: 11 800 kg
Max. vzletová hmotnost: 14 160 kg
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet: ?

 

 

                                                     

Poslední úpravy provedeny dne: 10.5.2015