Jakovlev Jak-24U

Typ:  pokročilá modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Jak-24 (Horse)

Určení:  doprava osob, přeprava nákladu, shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti od typu Jak-24 (Horse):

- instalace nosných rotorů z vrtulníku typu Mi-4 (Hound), které se vyznačují větším průměrem (21,00 m vs 20,00 m)

- větší sklon nosných rotorů (zatímco přední nosný rotor zaujímá sklon pod úhlem 2°30‘ směrem doprava, sklon zadního rotoru činí 2°30‘ směrem doleva) – to umožnilo sejmout obdélníkovou vyvažovací plošku z kýlu trupu a zároveň zlepšit aerodynamiku zadní části trupu

- modifikovaný systém řízení instalací automatického stabilizačního typu systému AP-120M, který automaticky tlumí nežádoucí vibrace ve všech třech kanálech řízení – klonění, klopení a změna kurzu (díky instalaci tohoto zařízení tento model může při klesání zaujímat sklon až 20° a v neposlední řadě též viset na místě bez zásahu do řízení)

- modifikovaný trup se zvětšenou šířkou o 400 mm (to sebou přineslo nejen vzrůst vnitřního objemu nákladového prostoru, ale i strukturní pevnosti)

- zesílená vnitřní konstrukce draku

- instalace úchytu pro přepravu nákladu (do hmotnosti 3,5 t) v podvěsu na břichu trupu (ten má podobu standardního pumového zámku typu Der-4-48B, který je připevněn prostřednictvím otočného čepu k vlastní kostře trupu)

- rozšířené zasklení prostoru s přední pohonnou jednotkou náhradou druhého (zadního) páru kulatých postranních okének třemi páry rozměrných obdélníkových okének 

- pozměněná sestava posádky záměnou radisty-střelce palubním mechanikem-střelcem

- instalace modifikovaného střeliště v přídi trupu, přímo mezi pracovišti obou pilotů (jeho obsluhu nyní střelec obstarává z pozice vsedě a nikoliv z pozice v kleče, jak tomu bylo u typu Jak-24)

- modifikované ocasní plochy instalací nové vodorovné plochy (VOP) s nulovým vzepětím (na místo výrazného kladného), menší plochou (4 m2 vs 9,62 m2) a větším úhlem náběhu (2° vs 0°) a nezměněné zdvojené svislé plochy (SOP) s větší vzájemnou rozbíhavostí (5,0° ve 3,5°)

- instalace palivových nádrží s větším objemem

- instalace modifikovaných tlumičů hlavního (zadního) podvozku (to sebou přineslo redukci vibrací při pozemních operacích)

- instalace nových podvozkových kol s menším průměrem (700 mm vs 750 mm)

Historie:  Dne 12. srpna 1957 byla OKB A.S. Jakovleva pověřena vývojem pokročilé modifikace těžkého transportního vrtulníku typu Jak-24 (Horse). Požadovaný stroj vešel ve známost pod označením Jak-24U a dle zadání měl být schopen přepravy veškeré techniky, která se tehdy nacházela ve výzbroji Vzdušných výsadkových vojsk (VDV), včetně samohybného dělostřeleckého systému typu ASU-57. Kromě toho měl být opatřen vnějším podvěsem, do kterého mělo být možné umístit náklad až do velikosti nákladního automobilu typu GAZ-51. Požadavek na max. užitečné zatížení zněl 4 t. Kromě výše uvedeného měl mít vylepšený Jak-24U před svým vývojovým předchůdcem v podobě vrtulníku typu Jak-24 (Horse) přednost ve stabilitě a ovladatelnosti. Z hlediska nároků na pilotáž si přitom neměl nic zadat ani se sportovním letounem. Protože se do nákladové kabiny standardního Jaku-24 (Horse) některé zbraně VDV nevešly, Jakovlev typ Jak-24U opatřil modifikovaným trupem se zvětšenou šířkou o 400 mm. Tento zásah přitom sebou přinesl nejen vzrůst objemu nákladové kabiny, ale i strukturní pevnosti trupu. Požadované nosnosti se zase Jakovlevovi podařilo zajistit záměnou původních nosných rotorů nosnými rotory z vrtulníku typu Mi-4 (Hound). Ty totiž vyvozovaly, díky mírně většímu průměru (21,00 m vs 20,00 m), vyšší vztlak. Protože jejich instalaci umístil pod větším sklonem směrem do stran, vrtulník typu Jak-24U mohl oprostit od vyvažovací plošky. Změny se ale dotkly též palivových nádrží, podvozku a některých palubních systémů. Díky tomu všemu bylo do nákladového prostoru Jaku-24U možné umístit náklad o hmotnosti až 4 t nebo až 37 výsadkářů. Naproti tomu nákladová kabina Jaku-24 (Horse) pojala náklad do hmotnosti 2 t, resp. 3 t v přetížené konfiguraci, nebo 19 výsadkářů. Vrtulník typu Jak-24U vzešel z programu rozvoje VDV a jeho prototyp (žlutá 85 / v.č. 2720104) vznikl konverzí sériového Jaku-24 (Horse) (v.č. 27201304). K závodním zkouškám byl tento stroj předán dne 28. prosince 1957. K podpisu závěrečné zprávy ze závodních zkoušek jediného prototypu vrtulníku typu Jak-24U (žlutá 85) došlo dne 5. května 1958. Státní zkoušky tohoto stroje byly úspěšně završeny v říjnu toho samého roku. Protože mezitím padlo na vyšších místech rozhodnutí, že bude produkce vrtulníku typu Jak-24 (Horse) již v roce 1958 s definitivní platností zastavena, vylepšený Jak-24U nakonec nepřekročil prototypové stádium, a to i přesto, že splňoval všechny požadavky technického zadání.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí sériového Jaku-24)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik/střelec

Pohon:       dva pístové motory typu Švecov AŠ-82V s max. výkonem po 1 675 hp

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu K-10T (jeho instalace se nachází ve střední části pilotní kabiny)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Barij nebo Chrom

Kapacita:   37 výsadkářů, 18 nosítek s raněnými a dvoučlenným lékařským doprovodem, tři 800 l přídavné palivové nádrže nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 až 4 000 kg (např. samohybný dělostřelecký systém typu ASU-57), přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 9,45 m x 2,31 m x 1,91 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 500 kg (např. nákladní automobil typu GAZ-51), přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     jeden pohyblivý 12,7 mm kulomet typu Afanasjev A-12,7 s odměrem ±30°, elevací 0°, depresí -50° a zásobníkem na 150 nábojů, instalovaný v příďovém střelišti typu NUV-2

 

 

TTD:     
Ø nosných rotorů:  21,00 m
Celková délka: 33,03 m
Délka trupu:   22,40 m
Výška: 6,50 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 16 850 kg
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet (se 3 PTB):    975 km

 

 

                                                     

Poslední úpravy provedeny dne: 10.5.2015