Pančenkov K-1

Typ:  experimentální ekranoplán

Určení:  studium stability a ovladatelnosti ekranoplánu s tzv. kachní koncepcí nosných ploch v průběhu letu na dynamickém vzduchovém polštáři

Historie:  A.N. Pančenkov svou kariéru výzkumného pracovníka a konstruktéra odstartoval v konstrukční kanceláři CKB-SKP R.E. Alexejeva, konstrukční kanceláři zaměřené na vývoj ekranoplánů, tedy vzdušných prostředků využívajících pro pohyb v malé výšce nad povrchem tzv. přízemního efektu. Zde ale nesetrval příliš dlouho. Již v roce 1962 totiž přesídlil na půdu Hydromechanického Institutu Akademie Věd Ukrajinské SSR, který se nacházel v Kyjevě. Na tomto svém novém působišti pak, v roce 1964, navrhl a postavil svůj první pilotovaný ekranoplán. Zmíněný stroj přitom vešel ve známost pod označením K-1 a jeho posláním se stalo prověření stability a ovladatelnosti vzdušného prostředku s tzv. kachním uspořádáním nosných ploch v průběhu pohybu na dynamickém vzduchovém polštáři. Jediný prototyp tohoto ryze výzkumného jednomístného ekranoplánu obdržel podlouhlý trup s velmi štíhlým profilem, hlavní nosnou plochou na samé zádi a šípovou kachní plochou, která zajišťovala stabilizaci letové výšky, na špici. Volba právě uspořádání vystavěného na dlouhém trupu a instalaci hlavní nosné a kachní plochy ve velké vzdálenosti od sebe přitom nepadla náhodou. Toto uspořádání ekranoplánu se totiž dle předběžných výzkumů jevilo jako nejvíce výhodné z hlediska podélné stability. Zatímco hlavní nosná plocha ekranoplánu typu K-1 zaujímala při pohledu zepředu klenutí do tvaru oblouku, příďová kachní plocha tohoto stroje obdržela výrazný úhel náběhu. Na horní ploše křídla později navíc přibyla instalace flaperonů. Obě nosné plochy ekranoplánu typu K-1 doplňovala jedna lichoběžníková svislá plocha (SOP) se směrovým kormidlem na odtokové hraně a jedno podvodní křídlo. Zatímco instalace SOP se nacházela v ose hřbetu zádě trupu, podvodní křídlo bylo uchyceno k břichu člunovitého trupu, v oblasti za příďovou kachní plochou. Instalace zmíněného podvodního křídla přitom sebou přinesla redukci rychlosti, při které docházelo k odpoutání od vodní hladiny. Z některých fotografií je však patrné, že byl jediný exemplář ekranoplánu typu K-1 v určité fázi zkušebního programu opatřen též instalací rozměrných svislých ploch na koncích hlavního křídla. Jednomístný pilotní prostor tohoto stroje byl řešen jako otevřený a nacházel se přímo před hlavní nosnou plochou. Přímo za sedačkou pilota byla pak umístěna instalace pohonné jednotky v podobě 26 hp pístového motoru typu K-750 motocyklového původu. Zmíněný motor přitom roztáčel jednu dvoulistou nebo čtyřlistou tlačnou vrtuli, která ofukovala svislou ocasní plochu a flaperony. Letové zkoušky jediného prototypu ekranoplánu typu K-1 se rozeběhly v létě roku 1964 a byly realizovány na Dněpru, poblíž Kyjeva. Protože tento jednomístný stroj při letu s výrazným kladným úhlem náběhu padal na příď v důsledku ztráty vztlaku zaviněné odtržením proudu vzduchu, v průběhu zkušebního programu obdržel modifikovanou kachní plochu s větší plochou a instalací svislých plošek na koncích. V této konfiguraci jediný prototyp ekranoplánu K-1 dosahoval rychlosti 110 km/h. Později tento stroj obdržel aerodynamičtější trup a instalaci tříbodového kolového podvozku příďového typu. Současně přišel o svislé plošky, které byly uchyceny ke koncům příďové kachní plochy, a v neposlední řadě též o podvodní křídlo. Testy takto modifikovaného jediného prototypu ekranoplánu typu K-1 byly realizovány na kyjevském letišti. Rychlost tohoto stroje v této konečné konfiguraci přitom činila 150 km/h.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden pístový motor typu K-750 s max. výkonem 26 hp

* v pozdějším provedení s instalací kolového podvozku

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013