Mašinostroenija 15Ju71 (Ju-71) Avangard

Typ:  sebevražedný bezpilotní útočný hypersonický kluzák (HGV) tvořící jednu z komponent strategického raketového komplexu typu 15P771 Avangard

Určení:  ničení strategicky důležitých pozemních cílů za pomoci jaderné bojové hlavice

Historie:  V polovině 80. let se v NPO Mašinostroenija rozběhly, pod vedením P. Sudjukova, práce projektu s kódovým označením „4202“, jejichž cílem bylo navržení strategického útočného prostředku, který by byl schopen proniknout americkou protiraketovou obranou. Odpovědí ze strany konstrukčního týmu NPO Mašinostroenija na zmíněné zadání se stala mezikontinentální balistická střela (ICBM) s bojovou hlavicí, která byla řešena jako hypersonický kluzák (HGV). Úspěšný průnik protiraketovým deštníkem měla přitom takto pojaté hlavici zajistit kombinace hypersonické rychlosti, tedy rychlosti převyšující hodnotu M=5, se schopnostní manévrovat. Díky posledně uvedenému má totiž HGV (hypersonic glide vehicle) na rozdíl od klasické bojové hlavice, která se pohybuje po balistické křivce, nepředvídatelnou letovou dráhu. Hypersonická rychlost zase protiraketové obraně poskytuje málo času na adekvátní reakci. Takto řešený strategický útočný prostředek obdržel název Albatros. Jeho vývoj byl přitom schválen v roce 1987. Krátce nato, v roce 1989, byl ale vývoj nové ICBM zrušen v rámci škrtů ve zbrojním rozpočtu. Vedení NPO Mašinostroenija se nicméně podařilo prosadit pokračování ve vývoji HGV s tím, že jeho nosičem se stane některá z již dostupných ICBM. Volba konkrétně padla na ICBM typu UR-100N UTTCh (RS-SS-19 mod 3 Stiletto). První dva zkušební starty byly uskutečněny na počátku roku 1990. Krátce nato, v roce 1991, se ale rozpadl SSSR, načež se nástupnické Rusko ponořilo do hluboké ekonomické krize. To sebou přineslo drastické škrty ve zbrojním rozpočtu. Díky tomu se další práce na toto téma zastavily. Práce na strategickém útočném prostředku sestávajícím se z ICBM typu UR-100N UTTCh (RS-SS-19 mod 3 Stiletto) a bojové hlavice pojaté jako HGV byly nicméně v roce 2001 znovu obnoveny, a to v přímé reakci na odstoupení USA od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany a celkové zhoršení vztahů s USA. Nyní práce na toto téma probíhaly pod názvem Avangard. První série testů byla uskutečněna v letech 2013 až 2015. Všechny tyto testovací lety byly ale neúspěšné, a to kuli problémům s letovou stabilitou a ochranou draku před značným aerodynamickým ohřevem, který sebou přináší let hypersonickou rychlostí. V přímé reakci na tyto neúspěchy chtěla ruská vláda další práce na toto téma zastavit. Vedení NPO Mašinostroenija se nicméně podařilo vládní činitele přesvědčit, aby zmíněný program neuzavřeli. Tomu následoval série experimentů, na jejichž základě byla následně vyvinuta spolehlivá řídící jednotka, stejně jako vysoce odolné žáruvzdorné konstrukční materiály. Současně byl pro zmíněný HGV v NPO Nauka vyvinut speciální termoregulační systém. Komplex typu Avangard se stal jedním z šesti strategických zbraní, které byly dne 1. března 2018 prezentovány celému světu ruským prezidentem V.V. Putinem. Ten samý rok bylo oznámeno, že byl tento zbraňový systém zařazen do Státního programu vyzbrojování do roku 2027 (GVP-27) na místo raketových komplexů typu RS-26 Rubež (KY-26) a Barguzin. Důvodem vyřazení dvou posledně uvedených zbraňových systémů z GVP-27 se stal nedostatek prostředků na jejich financování. Celý raketový komplex typu Avangard je znám jako 15P771. Jeho součástí se stala ICBM typu UR-100N UTTCh (RS-SS-19 mod 4 Stiletto), která startuje z podzemního sila, a HGV typu 15Ju71 (známý též jako Ju-71). Vzhled zmíněného HGV není znám. Každopádně všechny HGV jsou řešeny jako vztlakové těleso s půdorysem ve tvaru trojúhelníku a značnou šípovitostí náběžné hrany. HGV typu 15Ju71 má podle všeho délku něco mezi 5 a 7 m. Jeho tělo je nejspíš zhotoveno z kompozitního materiálu, který dokáže odolat aerodynamického ohřevu v řádech tisíců stupňů celsia. Při letu hypersonickou rychlostí se totiž povrch zmíněného HGV zahřívá na 1 600 až 2 000 °C (což usnadňuje jeho detekci IČ senzory umístěnými na nízké oběžné dráze). HGV typu 15Ju71 nese jadernou bojovou hlavici o síle 0,8 až 2 Mt a má dosahovat rychlosti odpovídající hodnotě M=20 až 27 (cca 24 500 až 33 000 km/h). Při tak vysoké rychlosti a hmotnosti, která činí cca 2 000 kg, má přitom tento stroj kinetickou energii 92,5 až 168,5 GJ, což odpovídá energii 22 108 až 40 283 kg TNT. Řízení HGV typu 15Ju7 obstarává autopilot. Trasa letu a souřadnice cíle se do jeho paměti zadávají před startem. Pod příďový aerodynamický kryt ICBM typu UR-100N UTTCh (RS-SS-19 mod 4 Stiletto) je možné umístit jeden HGV typu 15Ju71. Završení vývoje a zahájení výroby komplexu typu Avangard bylo oznámeno v červenci roku 2018. Dne 26. listopadu toho samého roku byl v rámci programu Avangard uskutečněn úspěšný start z raketové základny Dombarovskij, která se nachází v Orenburgské oblasti. Cíl se nacházel na Kamčatce, na polygonu Kura. HGV typu 15Ju71 měl přitom při tomto letu dosáhnout rychlosti M=27. Současně bylo V.V. Putin oznámeno, že komplex typu Avangard již má za sebou program zkoušek a že v následujícím roce bude zařazen do výzbroje ruských ozbrojených sil. Dle zprávy „Hlavní výsledky činnosti Ozbrojených sil Ruské federace v letech 2012 až 2020“ bylo v uvedeném období provedeno pět úspěšných testů ICBM typu UR-100N UTTCh s HGV typu 15Ju71 (RS-SS-19 mod 4 Stiletto). Jediným uživatelem tohoto zbraňového systému se stala, dne 29. prosince 2019, 13. raketová Orenburgská Rudoarmnějská divize 31. raketové armády Raketových vojsk strategického určení (RVSN) z Jasné. Od prosince roku 2021 se ve stavu jednoho z pluků zmíněné divize nacházelo celkem šest komplexů typu Avangard. Druhý pluk s těmito zbraňovými systémy zahájil operační činnost v prosinci roku 2022. Na konci roku 2023 byly již komplexem typu Avangard vyzbrojeny tři pluky 31. raketové armády. Přesný počet ICBM typu UR-100N UTTCh s HGV typu 15Ju71 (RS-SS-19 mod 4 Stiletto) ve stavu 31. raketové armády ale nebyl zveřejněn. Vzhledem k tomu, že každý pluk disponuje šesti ICBM, mohlo se jednat až o 18 těchto zbraňových systémů.

Verze:  žádné

Nosič:  ICBM typu UR-100N UTTCh (RS-SS-19 mod 4 Stiletto)

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:   inerciální (autopilot)

Pohon:       žádný

Výzbroj:     jaderná bojová hlavice o síle 0,8 až 2 Mt