KJuT „Krasnye Krylja“ R-01 Robert

Typ:  lehký experimentální ekranoplán

Určení:  ověření letových charakteristik, stability a ovladatelnosti ekranoplánu s křídlem se záporným úhlem šípu

Historie:  V roce 1989 byl v Taganrogu zřízen Klub mladých techniků (KJuT) „Krasnya Krylja“. Zmíněný klub byl jedním z mnoha klubů, které spadaly pod CKB HTTM (Centrální konstrukční kancelář vědecko-technické tvořivosti mládeže) a sdružovaly mladé nadšené amatérské letecké konstruktéry. Součástí vývojových aktivit zmíněného centra byla lehká letecká technika, včetně bezmotorových kluzáků, ultralightů, obojživelných letounů a ekranoplánů. Jednou z prvních konstrukcí klubu „Krasnya Krylja“ se stal lehký ekranoplán typu R-01. Zmíněný stroj byl pojmenován Robert (po italském leteckém konstruktérovi R.L. Bartinim působícím v SSSR) a byl vyprojektován V. Kizilovem pod dohledem J.A. Usoltseva. Tento jednomístný jednomotorový celodřevěný stroj měl poměrně krátký člunovitý trup, který ukrýval jednomístný kokpit. Kokpit ekranoplánu typu R-01 byl řešen jako otevřený a byl opatřen jednoduchým zaobleným větrným štítkem. Zmíněný stroj měl velmi originálně řešené hornoplošně uspořádané křídlo s rozpětím 6,96 m a plochou 10 m². Křídlo ekranoplánu typu R-01 se sestávalo z jedné střední části s výrazným záporným vzepětím a dvou vnějších částí s výrazným kladným vzepětím. Náběžná hrana střední části křídla přitom začínala na úrovni kokpitu a měla výrazný kladný úhel šípu. Naproti tomu odtoková hrana střední části křídla ekranoplánu typu R-01 se táhla až k samé zádi trupu a měla výrazný záporný úhel šípu. Vnější čísti křídla tohoto stroje byly poměrně štíhlé a měly zápornou šípovitost. Úhel šípu odtokové hrany vnějších částí křídla tohoto stroje byl přitom identický jako úhel šípu odtokové hrany části střední. Na odtokové hraně vnějších částí křídla ekranoplánu typu R-01 se nacházela malá křidélka. Zatímco mohutná střední část křídla s výrazným záporným vzepětím usnadňovala vznik dynamického vzduchového polštáře a odpoutání od vodní hladiny, štíhlé vnější části křídla se zápornou šípovitostí stabilizovaly polohu centra tlaku (CP) na křídle a zamezovaly tak jeho posunu vlivem změny úhlu náběhu. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP) a jedné vodorovné obdélníkové plochy (VOP) s rozpětím 2,20 m a byly uspořádány do tvaru písmene „T“. Instalace VOP se tedy nacházela na vrcholu SOP. Zatímco na odtokové hraně SOP bylo umístěno směrové kormidlo, odtokovou hranu VOP ekranoplánu typu R-01 okupovalo kormidlo výškové. Instalace ocasních ploch tohoto stroje se přitom nacházela na konci úzkého vertikálně zploštělého ocasního nosníku, který vybíhal z hřbetu zadní části trupu a zaujímal výrazný sklon směrem nahoru. Pohon ekranoplánu typu R-01 obstarával jeden 48 hp pístový motor značky Robin. Zmíněný motor byl uchycen k hřbetu zadní části trupu, v oblasti za kokpitem, za pomoci vysokých trubkových nosníků s tvarem písmene „N“. Pohonná jednotka tohoto stroje postrádala kapotu a roztáčela dvoulistou tlačnou vrtuli s průměrem 1,35 m. Stavbu jediného prototypu ekranoplánu typu R-01 předcházely testy zmenšeného neletového modelu tohoto stroje v aerodynamickém tunelu institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) a v neposlední řadě též testy několika zmenšených rádiem řízených létajících modelů. Na stavbě jediného prototypu ekranoplánu typu R-01 se podíleli letečtí modeláři z různých Klubů mladých techniků z Taganrogu. Ke svému prvnímu letu se tento stroj vydal v roce 1989, se zkušebním pilotem E.A. Lachmostovem za kniplem. Ekranoplán typu R-01 se zúčastnil sletu létajících aparátů amatérské výroby SLA-89, který se konal v červenci roku 1989 v Rize. Jednalo se o pátý ročník všesvazové soutěže amatérských leteckých konstruktérů, který byl pořádán Ministerstvem leteckého průmyslu, Ústředním výborem Komsomolu, DOSAAFem (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem) a časopisem „Modelist-Kostruktor“. Na SLA-89 byl přitom jediný prototyp ekranoplánu typu R-01 prezentován i za letu. V srpnu roku 1990 byla z Klubu mladých techniků (KJuT) „Krasnya Krylja“ vyčleněna, za podpory TANTK G.M. Berjeva, akciová společnost (ZAO) „Krasnya Krylja“. Krátce nato, výnosem ze dne 2. září 1991, byla této společnosti přidělena zodpovědnost za vývoj lehké letecké techniky. Vlastní KJuT „Krasnya Krylja“ byl později, spolu se všemi Kluby mladých techniků, v rámci reforem školství zrušen.

Verze:

R-01 – první výše popsaná modifikace ekranoplánu typu R-01 s vnějšími částmi křídla se zápornou šípovitostí

R-01M – modifikace ekranoplánu typu R-01 s novými vnějšími částmi křídla. Vnější části křídla tohoto modelu mají větší rozpětí a půdorys ve tvaru lichoběžníku. Díky tomu je tento model schopen letu vně vlivu přízemního efektu jako klasické letadlo. Jediný prototyp ekranoplánu typu R-01M vznikl konverzí jediného prototypu ekranoplánu typu R-01.

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

R-01

Posádka:   jeden pilot

Pohon:      jeden pístový motor značky Robin s max. výkonem 48 hp