Divine Dragon (ShenLong)

Typ:  experimentální bezpilotní vícenásobně použitelný kosmický raketoplán

Určení:  ověřování technologií pro vícenásobně použitelné kosmické dopravní prostředky za reálných podmínek

Historie:  Projekt raketoplánu typu Divine Dragon (ShenLong) byl široké veřejnosti poprvé představen v roce 2000. V původní projektové podobě se přitom mělo jednat o třímotorový pilotovaný dolnoplošník s dvoumístnou kabinou se sedadly vedle sebe, mohutný křídlem s tvarem dvojité delty a jednoduchou SOP. V této projektové podobě měl raketoplán typu Divine Dragon mít délku 12 m, rozpětí 8 m a hmotnost 12 t. K jeho vynášení na oběžnou dráhu měla sloužit nosná raketa typu CZ-2F. V konečné projektové podobě je nicméně tento stroj řešen jako bezpilotní dolnoplošník s křídlem s tvarem dvojité delty a zdvojenou SOP. Raketoplán typu Divine Dragon tedy v průběhu vývoje doznal vzezření nápadně se podobající americkému bezpilotnímu raketoplánu typu Boeing X-37B. Prvním hmatatelným produktem programu Divine Dragon se stal zmenšený jednomotorový suborbitální demonstrátor. Zmíněný stroj měl délku cca 6,50 m, rozpětí cca 3,00 m, průměr trupu cca 0,8 m a vzletovou hmotnost cca 4,5 t a startoval z podtrupového podvěsu speciálně upraveného dvoumotorového proudového bombardovacího letounu typu H-6 (Badger), který není ničím jiným, než čínskou kopií sovětského bombardovacího letounu typu Tu-16 (Badger A). Zatím jediná dostupná fotografie tohoto stroje se na internetu objevila dne 11. prosince 2007. Ke svému prvnímu suborbitálnímu letu se zmenšený demonstrátor raketoplánu typu Divine Dragon vydal v lednu roku 2008. Jakékoliv bližší informace o průběhu zmíněného letu nejsou bohužel k dispozici. Známo přitom není ani to, kolik zkušebních letů zmíněný demonstrátor vykonal. Každopádně poté se o programu Divine Dragon poměrně dlouhou dobu neobjevovaly žádné informace. Teprve až v roce 2017 bylo oznámeno, představitelem organizace CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology), že je na rok 2020 naplánován test „znovupoužitelné kosmické lodi pro náklad i posádku“. Prakticky ve stejnou dobu tisková agentura Xinhua oznámila o plánovaném vypuštění kosmické lodi, která „poletí do nebe jako letadlo“, na rok 2020. Ke svému prvnímu orbitálnímu letu se bezpilotní raketoplán typu Divine Dragon vydal dne 4. září 2020, z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu, s perigeem 332 km, apogeem 348 km a sklonem k rovníku 50,2°, byl přitom tehdy vynesen dvoustupňovou nosnou raketou typu CZ-2F. Zmíněná nosná raketa původně vzešla z programu pilotovaných letů a speciálně pro tento účel byla opatřena příďovým aerodynamickým krytem nákladu s velkým průměrem. Jakékoliv informace o nákladu zmíněné rakety ale tehdy nebyly zveřejněny. Přes veškeré zvyklosti nebyly uvolněny ani žádné fotografie ze startu. Zveřejněno bylo pouze několik fotografií z předletové přípravy rakety typu CZ-2F. Oznámeno bylo přitom pouze to, že po zkouškách na oběžné dráze, jejichž posláním bude ověření technologií opakované použitelnosti, vynesená loď přistane na předem připraveném místě na území ČLR. Tento první let raketoplánu typu Divine Dragon trval dva dny a byl završen přistáním na 5 km dlouhé VPD letiště Lop Nur. Napodruhé byl zmíněný raketoplán na oběžnou dráhu vynesen, nosnou raketou typu CZ-2F, dne 4. srpna 2022. Nosná raketa typu CZ-2F byla ale tentokrát opatřena standardním příďovým krytem, který byl předtím používán k vynášení jednotlivých komponent experimentální orbitální stanice Tiangong, a nikoliv krytem se zvětšeným průměrem. Zmíněný kryt byl však mírně modifikován, a to začleněním výstupků pro konce křídla a zdvojené SOP, které přesahovaly jeho obrys. Protože se všechny čínské kosmodromy nacházejí ve vnitrozemí, tedy vyjma kosmodromu Wenchang, vyhořené stupně a odhazovatelné kryty čínských nosných raket obvykle dopadají do obydlených oblastí. Díky tomu byl příďový aerodynamický kryt nosné rakety typu CZ-2F, která tento stroj vynesla k druhému letu, nalezen civilisty poblíž města Jiyuan (provincie Henan). Číňané jej následně s hrdostí vystavili před místní školou a současně se tímto nálezem pochlubili na internetu. Protože je známo, že zmíněný má délku 12,7 m a průměr 4,2 m, následně bylo možné stanovit přibližné rozměry raketoplánu typu Divine Dragon. Z nosnosti nosné rakety typu CZ-2F, která činí cca 8 t, je zase možné odvodit jeho hmotnost. Napodruhé byl přitom raketoplán typu Divine Dragon vynesen na dráhu s perigeem 346 km, apogeem 593 km a sklonem k rovníku 50°. Později ale zmíněný stroj zaujal pozici s perigeem 597 km a apogeem 608 km při shodném sklonu. Kromě toho v průběhu tohoto svého druhého letu vykonal celou řadu menších manévrů a korekcí dráhy. Raketoplán typu Divine Dragon ale tehdy vypustil též dvě malé subdružice. Ty následně kolem něho nějakou dobu prováděly manévry, načež se vzdálily. Při obletech raketoplánu typu Divine Dragon tyto malé subdružice podle všeho prováděly jeho fotografování či monitorování. Zmíněný let trval 276 dní a byl završen dne 8. května 2023 přistáním na blíže neuvedeném letišti. Jakékoliv bližší informace o druhém letu raketoplánu typu Divine Dragon nebyly zveřejněny. Zmíněný let byl pouze okomentován jako „průlom v technologiích vícenásobně použitelných kosmických dopravních systémů“. Ke své třetí misi raketoplán typu Divine Dragon odstartoval dne 14. prosince 2023. Tentokrát byl zmíněných stroj nosnou raketou typu CZ-2F vynesen na oběžnou dráhu s perigeem 332 km, apogeem 348 km a sklonem k rovníku 50°. V průběhu své třetí mise zmíněný raketoplán vypustil hned šest malých subdružic. Zmíněné subdružice se přitom pohybují po různých drahách, od kruhové po vysoce epileptickou. Jejich určení ale není známo. Zajímavostí je, že raketoplán typu Divine Dragon se ke své třetí misi vydal přibližně ve stejnou dobu, kdy měl na orbitu odstartovat americký bezpilotní raketoplán typu X-37B ke své sedmé misi (termín startu zmíněného stroje byl ale několikrát odložen).

Verze:  žádné

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  ČLR

Posádka:    žádná

Pohon:       ?

Kapacita:    ?