Typ:  experimentální modifikace lehkého vírníku typu A-8

Určení:  získání zkušeností s letovými charakteristikami a ovladatelností bezkřídlého vírníku ovládaného pouze za pomoci nosného rotoru

Odlišnosti od typu A-8:

- instalace modifikovaného systému řízení

- absence křídla

- instalace nového podvozku

Historie:  Jediný prototyp experimentálního vírníku typu A-14 vznikl, v srpnu roku 1936, konverzí druhého prototypu lehkého vírníku typu A-8, který byl zároveň třetím prototypem vírníku typu A-6. Posláním zmíněného stroje se stalo nabytí zkušeností s letovými charakteristikami a ovladatelností bezkřídlého vírníku ovládaného pouze za pomoci nosného rotoru. Sklon nosného rotoru tohoto stroje bylo proto možné měnit nejen v podélném, ale i v příčném směru. V posledně uvedeném případě zastával funkci křidélek. Ovládání vírníku typu A-14 v podélném i příčném směru bylo prováděno za pomoci kniplu. V podélném směru bylo navíc možné sklon nosného rotoru tohoto stroje měnit za pomoci ovládacího kola, které bylo instalováno po levici pilota. Zmíněné kolo nicméně nesloužilo k vlastnímu řízení, ale ke kompenzování vlivu různých poloh aerodynamického těžiště a různých letových režimů na řízení. Kuli hladšímu řízení byla do příčného řízení vírníku typu A-14 vetknuta ventilová pružina. Změn proti typu A-8 doznal též podvozek. Naproti tomu ocasní plochy výzkumný speciál typu A-14 přebíral od typu A-8 bez změn. Práce na vírníku typu A-14 probíhaly pod vedením V.A. Kuzněcova. Na aerodynamických výpočtech k tomuto typu se podílel M.L. Mil s V.K. Kvašninem. Do oblak se jediný exemplář experimentálního vírníku typu A-14 poprvé vydal dne 17. září 1935. Zkoušky tohoto stroje již od počátku sužovaly potíže s příčnou stabilitou. Ty se ale podařilo odstranit jen částečně, a to vnesením změn do převodového poměru a odpružení příčného systému řízení. Z výsledků letových zkoušek jediného prototypu experimentálního vírníku typu A-14 vyplynulo, že se vzletové a přistávací charakteristiky tohoto stroje od vzletových a přistávacích charakteristik typu A-8 příliš neliší. Účinnost příčného ovládání vírníku typu A-14 byla shledána za dostatečnou ve všech letových režimech. Podélná ovladatelnost tohoto stroje byla však v porovnání s podélnou ovladatelností typu A-8 efektivnější. Poznatky získané v průběhu letových zkoušek jediného prototypu vírníku typu A-14 našly uplatnění při projektování bezkřídlého experimentálního rychlostního vírníku typu A-12. Později jediný prototyp vírníku typu A-14 posloužil k praktickému odzkoušení technického řešení nosného rotoru již zmíněného vírníku typu A-12, který se od nosných rotorů předchozích vírníků z dílny EAO CAGI (Experimentální aerodynamické oddělení Centrálního institutu aero- a hydrodynamiky) odlišoval zejména řešením uchycení listů nosného rotoru k rotorové hlavě. Zmíněný nosný rotor byl zhotoven a na jediném prototypu vírníku typu A-14 odzkoušen v roce 1936. Zkušební program tohoto stroje zastavila mimořádná událost, která se udála při jednom ze zkušebních letů. Přestože bylo tehdy jediný prototyp vírníku typu A-14 možné opravit, do letuschopného stavu již uveden nebyl.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl konverzí druhého prototypu vírníku typu A-8)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    pilot a pozorovatel/pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Švecov M-11 s max. výkonem 100 hp           

Výzbroj:     žádná