MTPK-1

Typ:  námořní kotvená mina s torpédem

Určení:  ničení ponorkových plavidel

Vyvinul:  CNII Gidropribor

Námořní kotvená mina typu MTPK-1 (MTPK = mino-torpednyj protivolodočnyj kompleks = mino-torpédový protiponorkový komplex) byla vyvinuta v institutu CNII Gidropribor pod vedením G.A.Pavlyga. Zmíněná zbraň má tělo s délkou 5,80 m (v letecké verzi) a průměrem 533 mm a je určena k ničení ponorkových plavidel, která se plaví v hloubkách 20 až 450 m rychlostí 6 až 35 uzlů (11 až 65 km/h). Bojovým nákladem miny typu MTPK-1 je naváděné protiponorkové torpédo typu MPT-1M (MPT = malogabaritnaja protivolodočnaja torpéda = malorozměrné protiponorkové torpédo) z dílny institutu CNII Gidropribor, které není ničím jiným, než modifikací torpéda typu MPT-1 (iz.294) Kolibri, které zase není ničím jiným, než kopií amerického torpéda typu Mk.46 mod.0. Vzorový exemplář torpéda typu Mk.46 mod.0 přitom Sověti údajně získali od kubánských rybářů, kteří jej nalezli, v roce 1965 nebo 1966, ve svých sítích. Zmíněné torpédo má délku 2,70 m, průměr 324 mm, hmotnost 250 kg, rychlost 45 uzlů (83 km/h), dosah 7 km a ponor 15 až 450 m. Pohon torpéda typu MPT-1M obstarává horkovzdušný axiální pístový motor s rotující spalovací komorou, který spaluje jednosložkové palivo (monopalivo) typu Pronit. Jeho navádění zajišťuje kombinovaná aktivní/pasivní akustická samonaváděcí hlavice typu Keramika (kopie naváděcího systému výše uvedeného amerického torpéda) s dosahem 1,2 až 1,5 km. Bojová hlavice torpéda typu MPT-1M má hmotnost 44 kg a je opatřena bezkontaktním magnetickým zapalovačem. Do výzbroje sovětského námořnictva bylo zmíněné torpédo zařazeno v roce 1973. Tehdy se přitom jednalo o nejmenší torpédo v arsenálu sovětského námořnictva. Na přídi válcovitého těla miny typu MTPK-1 se nachází přístrojová sekce se sonarem. Ten je přitom schopen detekovat i tichou ponorku na vzdálenost několika set metrů. Jeho přijímací a vysílací zařízení se nachází pod oddělitelným příďovým krytem. K oddělení zmíněného krytu dochází v okamžiku, kdy mina typu MTPK-1 zaujme bojovou pozici ve stanovené hloubce na kotevním laně. Poté následuje sekce s bojovým nákladem v podobě torpéda typu MTPK-1. Přímo za sekcí s torpédem se nachází instalace spouštěcího bloku torpéda s ventily pro zaplavení sekce s torpédem. Poté následuje další přístrojová sekce. Přímo za ní se nachází sekce s akumulátorovou baterií. Přímo na zádi je pak umístěn buben s kotevním lanem a kotvou. Minu typu MTPK-1 lze shazovat při letu rychlostí do 1 000 km/h ve výškách nad 500 m. Hloubka moře v místě shozu přitom může činit 100 až 1000 m. Po dopadu na vodní hladinu dochází k oddělení padákového systému. Jeho součástí jsou přitom dva padáky, a to stabilizační a hlavní (brzdící). Poté mina typu MTPK-1 zaujme pozici v zadané hloubce, která může činit 100 až 250 m. Ke kotevnímu lanu je přitom uchycena ve svislé poloze přídí se sonarem směrem nahoru. Po odhození příďového krytu začne mina typu MTPK-1 prohledávat okolí za pomoci pátracího kanálu. Ten přitom využívá snímač, který je umístěn uvnitř kulovitého pouzdra nacházejícího se v ose těla miny. Po odhalení nepřátelské ponorky pátrací kanál provede v několika etapách její klasifikaci. Při kladné klasifikaci cíle je aktivován bojový kanál. Jeho přijímací a vysílací elementy jsou přitom rozmístěny v kruhu okolo kulovitého pouzdra snímače kanálu pátracího. Ten následně stanoví polohu a hloubku detekované ponorky. Tyto údaje jsou pak načteny do naváděcího systému torpéda typu MPT-1M. Poté dojde k zaplavení sekce s torpédem mořskou vodou, její otevření a vypuštění torpéda. Tělo miny typu MTPK-1 torpédo typu MPT-1M opouští kolmo vzhůru. Následně systém řízení zmíněné torpédo navede do cílové oblasti. Poté začne cílovou oblast prohledávat za pomoci samonaváděcí hlavice. Pokud svůj cíl nenajde, aktivuje se autodestrukční systém. Životnost miny typu MTPK-1 v bojové pozici činí nejméně jeden rok. Poté dochází k její autodestrukci, a to buďto aktivací bojové části torpéda nebo potopením na mořské dno. Vývoj miny typu MTPK-1, která může být kladena jak letadly, tak i ponorkovými a hladinovými plavidly, byl zahájen v roce 1972 a probíhal v rámci programu s šifrou Locman-D. Vývoj tohoto prvního mino-torpédového komplexu na světě zabral celých devět let. Do výzbroje sovětského námořnictva byla mina typu MTPK-1 zařazena v roce 1981. Zmíněná zbraň byla vyráběna v letech 1981 až 1990 Strojírenským závodem č.239 V.V. Kujbyševa.

Verze:  -

Nosič:  Tu-16 (Badger A) a Tu-22M (Backfire)

Uživatelé:  SSSR

Bojový náklad:  naváděné protiponorkové torpédo typu MPT-1M

poslední úpravy provedeny dne: 19.5.2025