IGDM

Typ:  letecká dnová bezkontaktní mina

Určení:  pasivní ničení hladinových plavidel, ochrana přístavů a přístupových tras, blokáda přístavů a přístupových tras, vytváření bezpečných zón a vytváření minových přehrad

Vyvinul:  CKB-145

Letecká námořní mina typu IGDM (indukcionnaja gidrodinamičeskaja mina = indukční-hydrodynamická mina) byla vyvinuta v první polovině 50. let v konstrukční kanceláři CKB-145 pod vedením B.A. Andersona a A.B. Andreeva. Zmíněná zbraň vycházela z miny typu AMD-2M, která byla námořním protějškem 1 500 kg trhavé letecké pumy typu FAB-1500. Mina typu IGDM měla tedy válcovité tělo se zaoblenou špicí s průměrem 630 mm. Bojová hlavice této zbraně byla naplněna 620 kg směsí TA, TGA (60 % tritolu + 34% hexogenu + 16% hliníkového prášku) nebo TGAG-5 (60% tritolu + 24 % hexogenu + 16 % hliníkového prášku) a byla opatřena dvoukanálovým indukčním-hydrodynamickým zapalovačem s dosahem 20 m (pro plavidla s výtlakem 600 t) až 40 m (pro plavidla s výtlakem větším než 10 000 t). Ten přitom reagoval jak na změny v magnetickém poli vyvozené kýlem lodi, tak i na změny tlaku vody vlivem hydrodynamických sil od kýlu lodi pohybující se po vodní hladině. K aktivaci hydrodymického kanálu přitom docházelo až po určité době příjmu signálu kanálem indukčním. Ten pak spustil detonaci, tedy pokud přijal signál od hydrodynamických sil od kýlu plavidla ve stanoveném čase. Pokud hydrodynamický kanál zachytil signál dříve nebo později, k iniciaci bojové nálože nedošlo a mina typu IGDM se navrátila zpět do bojového režimu. To mělo přitom zvyšovat odolnost této zbraně vůči tralování. Minu typu IGDM bylo možné shazovat při letu rychlostí do 750 km/h ve výškách 500 až 5 000 m. Padákový systém této zbraně se sestával ze stabilizačního padáku, brzdícího padáku a hlavních padáků. Po odpoutání od nosiče byl nejprve vypuštěn stabilizační padák. Na něm se mina typu IGDM snášela do výšky 500 m rychlostí 110 až 120 m/s. V této výškové hladině byl odhozen, spolu s krytem brzdícího a hlavních padáků. Nejprve byl přitom vypuštěn brzdící padák. Nakonec, po určité době od vypuštění brzdícího padáku, došlo k vypouštění padáků hlavních. Na vodní hladinu mina typu IGDM dopadala rychlostí 30 až 35 m/s. Po dopadu na vodní hladinu se nejprve oddělil padákový systém. Poté zmíněná zbraň klesla na mořské dno. Jednotlivé miny tohoto typu bylo možné pokládat ve vzdálenosti nejméně 150 m od sebe. Při nedodržení této vzdálenosti hrozilo, že výbuch jedné miny vyřadí z činnosti sousední miny. Hloubka moře v místě shozu mohla činit 8 až 40 m. Mina typu IGDM byla přijata do výzbroje v roce 1954. Zmíněná zbraň byla vyráběna Strojírenským závodem č.239 V.V. Kujbyševa ve dvou verzích, a to letecké a lodní. Ta druhá přitom postrádala padákový systém.

Verze:  -

Nosič:  Il-38 (May A) – 4 ks a Tu-16T (Badger A) – 8 ks

Uživatelé:  SSSR

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 620 kg s dvoukanálovým indukčním-hydrodynamickým zapalovačem s dosahem 20 až 40 m

poslední úpravy provedeny dne: 6.5.2025