IGDM-500

Typ:  letecká dnová bezkontaktní mina

Určení:  pasivní ničení hladinových plavidel, ochrana přístavů a přístupových tras, blokáda přístavů a přístupových tras, vytváření bezpečných zón a vytváření minových přehrad

Vyvinul:  CKB-145

Letecká námořní mina typu IGDM-500 (indukcionnaja gidrodinamičeskaja mina = indukční-hydrodynamická mina) byla vyvinuta v konstrukční kanceláři CKB-145 pod vedením I.P. Vajnera. Zmíněná zbraň byla námořním protějškem 500 kg trhavé letecké pumy typu FAB-500 a podle všeho vznikla jako doplněk těžší miny typu IGDM, kterou lze zase považovat za námořní protějšek 1 500 kg trhavé letecké pumy typu FAB-1500. Mina typu IGDM-500 měla válcovité tělo se zkosenou špicí s průměrem 630 mm. Bojová hlavice této zbraně byla naplněna 200 kg směsí TA, TGA (60 % tritolu + 34% hexogenu + 16% hliníkového prášku) nebo TGAG-5 (60% tritolu + 24 % hexogenu + 16 % hliníkového prášku) a byla opatřena dvoukanálovým indukčním-hydrodynamickým zapalovačem s dosahem 30 m. Ten přitom reagoval jak na změny v magnetickém poli vyvozené kýlem lodi, tak i na změny tlaku vody vlivem hydrodynamických sil od kýlu lodi pohybující se po vodní hladině. Minu typu IGDM-500 bylo možné shazovat při letu rychlostí do 300 km/h ve výškách nad 300 m. Padákový systém této zbraně se sestával ze stabilizačního padáku typu VGP s plochou 0,2 m² a hlavního padáku s plochou 0,75 m². Po odpoutání od nosiče byl nejprve vypuštěn stabilizační padák. Na něm se mina typu IGDM-500 snášela do výšky 750 m. V této výškové hladině byl odhozen, spolu s krytem hlavního padáku. Současně byl vypuštěn hlavní padák. Na vodní hladinu mina typu IGDM-500 dopadala rychlostí 80 m/s. Po dopadu na vodní hladinu se nejprve opojil, proudem vody, hlavní padák systém. Poté zmíněná zbraň klesla na mořské dno, stejně jako odpojený padákový systém. Při ponoru časovací mechanismus propojil palubní baterie s bezkontaktním zapalovačem bojové části. Tím se mina typu IGDM-500 uvedla do bojového režimu. Jednotlivé miny tohoto typu bylo možné pokládat ve vzdálenosti nejméně 50 m od sebe. Při nedodržení této vzdálenosti hrozilo, že výbuch jedné miny vyřadí z činnosti sousední miny. Hloubka moře v místě shozu mohla činit 8 až 30 m. Mina typu IGDM-500 byla přijata do výzbroje v roce 1957. Zmíněná zbraň byla vyráběna Strojírenským závodem č.239 V.V. Kujbyševa ve dvou verzích, a to letecké a lodní. Ta druhá přitom postrádala padákový systém.

Verze:  -

Nosič:  Il-38 (May A) – 8 ks a Tu-22M (Backfire) – 18 ks

Uživatelé:  SSSR

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 200 kg s dvoukanálovým indukčním-hydrodynamickým zapalovačem s dosahem 30 m