AMD-2-1000

Typ:  letecká dnová bezkontaktní mina

Určení:  pasivní ničení hladinových plavidel, ochrana přístavů a přístupových tras, blokáda přístavů a přístupových tras, vytváření bezpečných zón a vytváření minových přehrad

Vyvinul:  CKB-36 (Ostechbjuro)

Letecká námořní mina typu AMD-2-1000 (AMD = aviacionnaja mina donnaja = letecká mina dnová) byla vyvinuta v konstrukční kanceláři CKB-36 pod vedením B.S. Kazanceva jako náhrada za minu typu AMD-1-1000. Vývoj zmíněné zbraně byl zahájen v roce 1942 a probíhal paralelně s vývojem lehčí miny typu AMD-2-500, která zase vznikla jako nástupce miny typu AMD-1-500. Zadání na vývoj miny typu AMD-2-1000 (a AMD-2-500) bylo přitom vypsáno ještě za chodu státních zkoušek min řady AMD-1. Konstrukce těla miny typu AMD-2-1000 byla shodná jako u miny AMD-1-1000. Zmíněná zbraň měla tedy válcovité tělo se zaoblenou špicí s průměrem 533 mm. Její bojová hlavice, která se nacházela před přístrojovou sekcí, byla rovněž naplněna 700 kg směsí TGA (60 % tritolu + 34% hexogenu + 16% hliníkového prášku). Zatímco bojová hlavice miny typu AMD-1-1000 byla opatřena dvouimpulzním bezkontaktním indukčním zapalovačem, mina typu AMD-2-1000 obdržela dvoukanálový akustický-indukční zapalovač z dílny konstrukční kanceláře SKB MPS. Identickým zapalovačem byla přitom opatřena též lehčí mina typu AMD-2-500. Ten reagoval jak na hluk, tak i na změny v magnetickém poli vyvozené kýlem lodi. Díky tomu, že byl zapalovač bojové hlavice této zbraně pojat jako dvoukanálový, měl vyšší odolnost vůči šumu a vlečným tralům. Odolnost vůči tralování ale mině typu AMD-2-500 zajišťovalo též zařízení pro zpožděnou aktivaci spolu s možností nastavení detonace až po několika reakcích zapalovače na vnější podměty. Dobu zpoždění aktivace a počet reakcí zapalovače na vnější podměty do aktivace detonace bylo ale možné nastavit pouze před vzletem nosiče. Za letu již tyto parametry nebylo možné měnit. Přijetí této zbraně do výzbroje námořního letectva bylo schváleno v roce 1945. Do bojů Velké vlastenecké války, která započala dne 22. června 1941 nečekaným vpádem německých vojsk do SSSR, se ale mina typu ADM-2-1000 již nezapojila, stejně jako paralelně vyvíjená menší mina typu ADM-2-500. Minu typu AMD-2-1000 bylo možné shazovat při letu rychlostí do 250 km/h ve výškách do 600 m. Padákový systém typu AMD/PM nicméně umožňoval tuto zbraň shazovat při rychlostech až do 340 km/h, ovšem z výšek do 400 m. Na vodní hladinu mina typu AMD-2-1000 dopadala rychlostí 18 až 20 m/s. Po dopadu na vodní hladinu došlo k odpojení padákového systému. Následně zmíněná zbraň klesla na dno moře. Jednotlivé miny tohoto typu bylo možné pokládat ve vzdálenosti nejméně 150 m od sebe. Při nedodržení této vzdálenosti hrozilo, že výbuch jedné miny vyřadí z činnosti sousední miny. Hloubka moře v místě shozu mohla činit 6 až 50 m. Mina typu AMD-2-500 byla vyráběna závodem Parostroj ve dvou verzích, a to letecké a lodní. Ta druhá přitom postrádala padákový systém.

Verze:  -

Nosič:  Il-4T (Bob)

Uživatelé:  SSSR

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 700 kg s dvoukanálovým akustickým-indukčním zapalovačem s dosahem 50 m

* 340 km/h s padákem typu AMD/PM

** 400 m s padákem typu AMD/PM

poslední úpravy provedeny dne: 4.5.2025