AMD-1-500

Typ:  letecká dnová bezkontaktní mina

Určení:  pasivní ničení hladinových plavidel, ochrana přístavů a přístupových tras, blokáda přístavů a přístupových tras, vytváření bezpečných zón a vytváření minových přehrad

Vyvinul:  CKB-36 (Ostechbjuro)

Letecká námořní mina typu AMD-1-500 (AMD = aviacionnaja mina donnaja = letecká mina dnová) byla vyvinuta v konstrukční kanceláři CKB-36 pod vedením L.P. Matveeva. Zmíněná zbraň vzešla, spolu s těžší a větší minou typu AMD-1-1000, ze zadání z ledna roku 1942. Dle zmíněného zadání měla mina typu AMD-1-500 mít identické rozměry jako 500 kg trhavá letecká puma typu FAB-500. Zmíněná mina měla válcovité tělo se zaoblenou špicí s bojovou hlavicí na přídi a přístrojovou sekcí na zádi. Pro tělo miny typu AMD-1-500 byl nakonec zvolen průměr 450 mm. Volba právě tohoto průměru padla, na návrh závodu č.182, který dostal na starost výrobu jejího těla, a to ne náhodou. Shodný průměr měla totiž těla lehký torpéd. Díky tomu bylo zmíněnou zbraň možné vypouštět i z torpédometů hladinových a ponorkových plavidel. Dle původních plánů měla být bojová hlavice miny typu AMD-1-500 opatřena kopií magnetického zapalovače typu M-2 německé značky Carl Zeiss Jena. V roce 1940 totiž Němci dodali Sovětům několik vzorových exemplářů svých bezkontaktních min. Později, na přelomu letu 1941 a 1942, se navíc Sovětům podařilo získat několik německých námořních min jako válečnou kořist. Protože bylo shledáno, že za válečných podmínek by byl vývoj takového zapalovače neúnosně zdlouhavý, zatímco na zavedení miny typu AMD-1-500 do výzbroje se velmi spěchalo, padlo rozhodnutí, aby byla bojová hlavice této zbraně opatřena modifikovaným dvouimpulzním bezkontaktním indukčním zapalovačem z již zavedené miny typu MIRAB. Zapalovač bojové hlavice miny typu AMD-1-500, která byla naplněna 300 kg směsí TGA (60 % tritolu + 34% hexogenu + 16% hliníkového prášku) a měla ničivý účinek do vzdálenosti až 50 m, obdržel novou indukční cívku. Ta se přitom podobala indukční cívce zapalovače britské miny typu A Mk.IV (která se nacházela též ve výzbroje sovětského námořnictva). Zmíněný zapalovač reagoval na změny v magnetickém poli vyvozené kýlem lodi a byl použit též pro bojovou hlavici paralelně vyvíjené miny typu AMD-1-1000. S přihlédnutím na možnosti sovětského průmyslu ve válečných podmínkách byla konstrukce této zbraně navržena tak, aby byla výrobně maximálně nenáročná. Padákový systém miny typu AMD-1-500 se sestával ze tří padáků, hlavního s plochou 29 m², brzdícího s plochou 2 m² a stabilizačního, a umožňoval shoz této zbraně při letu ve výškách do 300 m rychlostí do 300 km/h. K jeho odpojení docházelo po dopadu na vodní hladinu. Po odhození padákového systému zmíněná zbraň klesla na mořské dno. Přístrojové vybavení miny typu AMD-1-500 umožňovalo zpožděnou aktivaci. Uvedení této zbraně do činnosti bylo možné nastavit až na 6 dní po dopadu. Kromě toho bylo u miny typu AMD-1-500 možné nastavit detonaci až po 12-ti reakcích zapalovače na vnější podměty. To spolu s možností opožděné aktivace zvyšovalo její odolnost vůči tralování. Dobu zpoždění aktivace a počet reakcí zapalovače na vnější podměty do aktivace detonace bylo ale možné nastavit pouze před vzletem nosiče. Za letu již tyto parametry nebylo možné měnit. Mina typu AMD-1-500 přitom mohla být aktivní od 3 h do 10 dní. Jednotlivé miny tohoto typu bylo možné pokládat ve vzdálenosti nejméně 70 m od sebe. Při nedodržení této vzdálenosti hrozilo, že výbuch jedné miny vyřadí z činnosti sousední miny. Hloubka moře v místě shozu mohla činit 3 až 30 m. Do výzbroje byla mina typu AMD-1-500 přijata, spolu s minou typu AMD-1-1000, v prosinci roku 1942. Svůj křest ohněm si tato zbraň odbyla ve Velké vlastenecké válce, která započala dne 22. června 1941 nečekaným vpádem německých vojsk do SSSR. Mezi léty 1944 až 1945 přitom letouny sovětského námořního letectva shodily celkem 417 min typu AMD-1-500. Za shodnou časovou periodu bylo shozeno též 31 min typu AMG-1, 114 min typu A Mk.I/IV, 302 min typu A Mk.V a 74 min typu AMD-1-1000. V průběhu Velké vlastenecké války byly miny typu AMD-1-500 používány letectvem Baltské a Černomořské flotily. Na Černém moři byla přitom mina typu AMD-1-500 poprvé shozena v listopadu roku 1943, a to u ústí řeky Dněpr. Mina typu AMD-1-500 byla vyráběna ve dvou verzích, a to letecké a lodní. Ta druhá přitom postrádala padákový systém. Výroba této zbraně probíhala v závodě Parostroj a byla ukončena v roce 1945. Později, v roce 1950, byla mina typu AMD-1-500 uvolněna na export.

Verze:  -

Nosič:  A-20 (Box) – 2 ks, Be-6 (Madge), DB-3T a DB-3FT/Il-4T (Bob)

Uživatelé:  SSSR

Bojová hlavice:  trhavá o hmotnosti 300 kg s dvouimpulzním bezkontaktním indukčním zapalovačem s dosahem 30 m

poslední úpravy provedeny dne: 4.5.2025