AMD-1-1000

Typ: letecká dnová bezkontaktní mina
Určení: pasivní ničení hladinových plavidel, ochrana přístavů a přístupových tras, blokáda přístavů a přístupových tras, vytváření bezpečných zón a vytváření minových přehrad
Vyvinul: CKB-36 (Ostechbjuro)
Letecká námořní mina typu AMD-1-1000 (AMD = aviacionnaja mina donnaja = letecká mina dnová) byla vyvinuta v konstrukční kanceláři CKB-36 pod vedením L.P. Matveeva. Zmíněná zbraň vzešla, spolu s lehčí a menší minou typu AMD-1-500, ze zadání z ledna roku 1942. Dle zmíněného zadání měla mina typu AMD-1-1000 mít identické rozměry jako 1 000 kg trhavá letecká puma typu FAB-1000. Zmíněná mina měla válcovité tělo se zaoblenou špicí s bojovou hlavicí na přídi a přístrojovou sekcí na zádi. Pro tělo miny typu AMD-1-1000 byl nakonec zvolen průměr 533 mm. Volba právě tohoto průměru padla, na návrh závodu č.182, který dostal na starost výrobu jejího těla, a to ne náhodou. Shodný průměr měla totiž těla těžkých torpéd. Díky tomu bylo zmíněnou zbraň možné vypouštět i z torpédometů hladinových a ponorkových plavidel. Bojová hlavice miny typu AMD-1-1000 byla naplněna 700 kg směsí TGA (60 % tritolu + 34% hexogenu + 16% hliníkového prášku) a byla opatřena identickým zapalovačem jako bojová hlavice paralelně vyvíjené lehčí miny typu AMD-1-500, který vycházel z dvouimpulzního bezkontaktního indukčního zapalovače bojové hlavice miny typu MIRAB a který využíval některá konstrukční řešení zapalovače britské miny typu A Mk.IV. Zmíněný zapalovač přitom reagoval na změny v magnetickém poli vyvozené kýlem lodi. S přihlédnutím na možnosti sovětského průmyslu ve válečných podmínkách byla konstrukce této zbraně navržena tak, aby byla výrobně maximálně nenáročná. Padákový systém umožňoval shoz miny typu AMD-1-1000 při letu ve výškách do 600 m rychlostí do 250 km/h. K jeho odpojení docházelo po dopadu na vodní hladinu. Po odhození padákového systému zmíněná zbraň klesla na mořské dno. Přístrojové vybavení miny typu AMD-1-1000 umožňovalo zpožděnou aktivaci. Uvedení této zbraně do činnosti bylo možné nastavit až na 6 dní po dopadu. Kromě toho bylo u miny typu AMD-1-1000 možné nastavit detonaci až po 12-ti reakcích zapalovače na vnější podměty. To spolu s možností opožděné aktivace zvyšovalo její odolnost vůči tralování. Dobu zpoždění aktivace a počet reakcí zapalovače na vnější podměty do aktivace detonace bylo ale možné nastavit pouze před vzletem nosiče. Za letu již tyto parametry nebylo možné měnit. Mina typu AMD-1-1000 přitom mohla být aktivní od 3 h do 10 dní. Jednotlivé miny tohoto typu bylo možné pokládat ve vzdálenosti nejméně 150 m od sebe. Při nedodržení této vzdálenosti hrozilo, že výbuch jedné miny vyřadí z činnosti sousední miny. Hloubka moře v místě shozu mohla činit 3 až 30 m. Do výzbroje byla mina typu AMD-1-1000 přijata, spolu s minou typu AMD-1-500, v prosinci roku 1942. Svůj křest ohněm si tato zbraň odbyla ve Velké vlastenecké válce, která započala dne 22. června 1941 nečekaným vpádem německých vojsk do SSSR. Mezi léty 1944 až 1945 přitom letouny sovětského námořního letectva shodily celkem 74 min typu AMD-1-1000. Za shodnou časovou periodu bylo shozeno též 31 min typu AMG-1, 114 min typu A Mk.I/IV, 302 min typu A Mk.V a 417 min typu AMD-1-500. V průběhu Velké vlastenecké války byly miny typu AMD-1-1000 používány pouze letectvem Baltské flotily. K prvnímu shozu této zbraně přitom došlo v září roku 1944. Naproti tomu na Černém moři tyto miny nebyly používány vůbec, neboť zde operovala jen menší válečná plavidla. Použití takto silných min zde proto pozbývalo na smyslu. Letadla letectva Severní flotily zase ve zmíněném konfliktu shodili pouze nevelký počet kotvených min typu AMG-1, neboť použití min na jeho působišti bránily značné hloubky. Naproti tomu v Pacifiku nebyly námořní letecké miny používány vůbec, neboť zde probíhaly pouze útočné operace. Mina typu AMD-1-1000 byla vyráběna ve dvou verzích, a to letecké a lodní. Ta druhá přitom postrádala padákový systém. Výroba této zbraně probíhala v závodě Parostroj a byla ukončena v roce 1945. Později, v roce 1950, byla mina typu AMD-1-1000 uvolněna na export.
Verze: -
Nosič: A-20 (Box) – 1 ks, Be-6 (Madge), DB-3T a DB-3FT/Il-4T (Bob)
Uživatelé: SSSR
Bojová hlavice: trhavá o hmotnosti 700 kg s dvouimpulzním bezkontaktním indukčním zapalovačem s dosahem 30 m
TTD: | |
Délka: | 3,78 m |
Průměr těla: | 533 mm |
Hmotnost: | 1 100 kg |
Max. rychlost nosiče při shozu: | 250 km/h |
Max. výška shozu: | 600 m |
Hloubka moře v místě shozu: | 3 až 30 m |
poslední úpravy provedeny dne: 4.5.2025