Typ:  pokročilá modifikace lehkého dopravního letounu typu Stal-2 M-26

Určení:  přeprava osob a nákladu na místních linkách

Odlišnosti od letounu Stal-2 M-26:

- instalace 270 hp hvězdicového devítiválce typu MG-31 v modifikované přídi trupu na místo 300 hp hvězdicového sedmiválce typu M-26. Válce motoru tohoto modelu jsou navíc opatřeny Townendovým prstencem (prstenec okolo válců hvězdicových motorů snižující aerodynamický odpor a zlepšující chlazení), zatímco válce předchozího modelu nikoliv.

Historie:  V roce 1929 se v oddělení M.A. Kossova  závodu č.29 ze Záporoží rozeběhly práce hned na třech leteckých hvězdicových (vzduchem chlazených) motorech majících odlišný výkon. Konkrétně se jednalo o pětiválec typu MG-11, sedmiválec typu MG-21 a devítiválec typu MG-31. Všechny tři zmíněné motory byly určeny pro dopravní a sportovní letouny a vycházely z osvědčeného pětiválce typu M-11 z dílny A.D. Švecova. Kromě toho měly v maximální míře unifikované součástky. V průběhu vývoje se konstrukčnímu týmu M.A. Kossova podařilo unifikaci součástek zmíněných motorů navýšit na celých 92 %. To přitom nejenže zjednodušilo a zefektivnilo výrobu těchto motorů, ale též usnadnilo jejich údržbu v řadovém provozu. Předběžnými závodními zkouškami motory typu MG-11, MG-21 a MG-31 prošly v roce 1935. Z výsledků závodních zkoušek vyplynulo nejen to, že zmíněné motory mají stabilní chod a vysokou spolehlivost, ale též to, že lze výhledově navýšit jejich výkon bez zásadních konstrukčních změn. Produkce těchto pohonných jednotek se rozeběhla v roce 1936, a to na lince závodu č.82 z Tušina. Nejvýkonnější z nich, 300 hp devitiválec typu MG-31, byl následně vybrán jako náhrada původní pohonné jednotky „ocelového“ dopravního hornoplošníku typu Stal-2 z dílny A.I. Putilova v podobě nepříliš spolehlivého 300 hp hvězdicového sedmiválce typu M-26. Zkouškami letoun typu Stal-2 s instalací motoru typu MG-31 prošel mezi 2. a 13. srpnem roku 1936, a to na tušínském letišti NII GVF (Vědecko-výzkumný institut Civilního letectva). Motor typu MG-31, který byl vestavěn do přídě trupu zkušebního exempláře letounu typu Stal-2, měl ale snížený max. výkon z 300 hp na 270 hp. Zkoušky zmíněného stroje se neobešly bez problémů. Původní čtyřlistá vrtule prototypu Stal-2 MG-31 se totiž ukázala být nedostatečně účinná. Dne 9. srpna byla proto zaměněna dvoulistou kovovou vrtulí motoru typu M-26. Motorová kapota tohoto stroje nebyla schopna zajistit účinné chlazení motorových válců. Kabina prototypu Stal-2 MG-31 postrádala vytápění. Větrání kabiny tohoto stroje bylo nedostatečně účinné. S kritikou se ale setkala též absence elektrického osvětlení a spojovacího vybavení a nadměrný hluk v kabině. Aby toho nebylo málo, tak záměna motoru typu M-26 motorem typu MG-31 vedla k poklesu výkonnostních parametrů, včetně rychlosti (z 205 km/h na 193 km/h), dostupu (z 6 000 m na 4 920 m) a stoupavosti. Zatímco model Stal-2 M-26 byl na výšku 2 000 m schopen vystoupat za 10 min, výstup modelu Stal-2 MG-31 na tu samou výškovou hladinu zabral 14 min. Kromě toho bylo letoun typu Stal-2 již tehdy možné považovat za zastaralý, neboť za obdobnými letouny západní konstrukce výkonnostními parametry zaostával. Tak např. francouzský letoun typu Caudron Simoun, který měl též přepravní kapacitu čtyři osoby, dosahoval rychlosti celých 315 km/h. Jeho pohon přitom obstarával motor s výkonem pouhých 220 hp. I přesto se zástavba motorů typu MG-31 do draků letounů typu Stal-2 M-26 setkala s oficiální zelenou. Záměna motoru typu M-26 motorem typu MG-31 měla totiž umožnit několika desítkám letounů typu Stal-2, které tehdy stále ještě vykazovaly nízké technické opotřebení, setrvat ve službě několik dalších let, za cenu relativně malého poklesu výkonnostních parametrů. Do roku 1939 byl motorem MG-31 opatřen neznámý počet letounů typu Stal-2. Zástavby motorů typu MG-31 do draků letounů typu Stal-2 byly přitom prováděny závodem č.89, který byl před rokem 1936 znám jako ZOK (Závod experimentální letecké výroby) NII GVF. Do draků části letounů typu Stal-2 byla ale vestavěna silnější verze motoru typu MG-31, která vešla ve známost jako MG-31F. Motor typu MG-31F měl identické rozměry jako motor typu MG-31 a při o něco větší hmotnosti (288 kg vs 262 kg) podával vyšší výkon (279 až 335 hp vs 270 hp). Provozovatelem letounů typu Stal-2 MG-31 a Stal-2 MG-31F se stala Azovsko-Černomořská, Ukrajinská a Severo-Kazachstánská Správa GVF. Letouny typu Stal-2 MG-31 byly přitom používány pouze k přepravě nákladu a pošty. Naproti tomu letouny Stal-2 MG-31F byly využívány i k přepravě cestujících. Zpočátku meziopravní resurs motorů typu MG-31 činil 150 h. Později se ale resurs těchto pohonných jednotek podařilo navýšit na 250 h.

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Stal-2 M-26)

Uživatelé:  SSSR

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor Kossov MG-31 s max. výkonem 270 hp    

Kapacita:    čtyři cestující nebo náklad do celkové hmotnosti 740 kg

Výzbroj:     žádná