SAT SR-10

Typ:  letoun pro elementární a základní výcvik pilotů

Určení:  výcvik pilotáže, výcvik letu ve formacích, výcvik letecké akrobacie a zdokonalovací výcvik

Historie:  V roce 2007 se konstrukční tým moskevské konstrukční kanceláře SAT (Sovremennye aviacionnye technologii) z vlastní iniciativy pustil do prací na projektu jednomotorového dvoumístného proudového celokompozitního letounu s max. vzletovou hmotností okolo 2 700 kg. Zmíněný letoun vešel ve známost pod označením SR-10 a dle původních plánů jeho tvůrců mělo jít o sportovní akrobatický stroj. Krátce nato ale padlo rozhodnutí, aby byl pojat jako základový cvičný stroj, který by mohl u výcvikových útvarů nahradit zastaralé proudové cvičné letouny typu L-29 Delfín (Maya) a L-39 Albatros československé výroby. Za účelem omezení technického rizika konstrukční tým SATu konstrukci tohoto stroje vystavěl na již dostupných technologiích. Jediným netradičním konstrukčním prvkem se stalo křídlo s dopřednou šípovitostí (-10°). Široké veřejnosti byl projekt tohoto nevelkého středoplošníku s tandemově uspořádanou pilotní kabinou, jednoduchou ocasní plochou s lichoběžníkovým tvarem a tříbodovým podvozkem příďového typu poprvé prezentován v srpnu roku 2009 na moskevské airshow MAKS 2009, a to v podobě 1:1 makety. To již měla konstrukční kancelář SAT pro něj prvního zájemce v podobě Ministerstva obrany Ukrajiny. Ukrajinci byli přitom dokonce ochotni pro prototyp letounu typu SR-10 dodat motor typu Al-25TLŠ. Prakticky ve stejnou dobu byla zahájena jednání o možnosti produkce tohoto stroje na území Ukrajiny. Tehdejší plány počítaly se zahájením letových zkoušek prototypu, který měl být dokončen ve sportovní akrobatické verzi, v roce 2010 a ukončením certifikačních zkoušek v roce 2011. Sériová výroba se měla rozeběhnout ještě ten samý rok. Se započetím produkce vojenské cvičné verze se tehdy počítalo v roce 2012 nebo 2013. Nic z toho se ale nakonec nepodařilo uskutečnit. Vedení společnosti SAT se proto snažilo navázat spolupráci s některým z domácích leteckých výrobních závodů. Vedení celé řady ruských výrobních podniků se nicméně k projektu letounu typu SR-10 stavělo odmítavě, neboť šlo o nejistou investici. Výjimkou se stalo vedení dagestánského závodu OAO Aviaagregat, neboť právě tehdy hledalo vhodnou výrobní náplň pro svůj podnik. Přestože zmíněný závod nedisponoval ani potřebným výrobním zařízením ani potřebným kapitálem, společnost SAT s ním v rámci projektu SR-10 navázala partnerství. Výroba letounu typu SR-10 u OAO Aviaagregat nicméně získala podporu u vedení republiky Dagestán, a to tak v březnu roku 2014 písemně požádalo ruského ministra obrany o posouzení možnosti využití tohoto stroje v roli základového cvičného letounu pro VVS. Rovněž na ministerstvu projekt letounu typu SR-10 získal podporu, neboť se jevil jako ideální přechodový typ mezi vrtulovým základovým cvičným letounem typu Jak-152 a proudovým pokračovacím cvičným letounem typu Jak-130 (Mitten). Oficiálně byla ale výroba letounu typu SR-10 pro VVS schválena až v srpnu roku 2015. V porovnání typem L-39 Albatros, který je Ruským VVS provozován ve stále velkých počtech, má přitom tento stroj vyšší rychlost, stoupavost a obratnost. Kromě toho je po konstrukční stránce jednodušší a v neposlední řadě též znatelně lehčí. Jeho provoz je tedy i levnější. Závod OAO Aviaagregat měl nakonec v rámci programu SR-10 zajišťovat pouze výrobu podvozkových noh a hydraulických armatur. Konečnou montáž sériových strojů byla svěřena závodu ze Smolenska. Pozemní zkoušky prvního prototypu letounu typu SR-10 (EX-88004) se rozeběhly v srpnu roku 2015. Do oblak se tento stroj poprvé vydal, za využití motoru typu Al-25TL, dne 25. prosince toho samého roku, a to z letiště Oreškovo. Zmíněné letiště se nachází v Kalužské oblasti a je využíváno aeroklubem „Albatros Aero“. Závodní zkoušky letounu typu SR-10 se podařilo završit v květnu roku 2016. Ten samý měsíc započaly tzv. předběžné zkoušky. V rámci této etapy zkušebního programu měl zmíněný stroj vykonat dalších cca 30 zkušebních letů. Se završením předběžných zkoušek se počítalo na přelomu července a srpna tohoto roku. Poté měly být do konstrukce a vybavení letounu typu SR-10 vneseny změny vycházející z výsledků zkoušek. Státními zkouškami měl letoun typu SR-10 projít v roce 2017. Pro potřeby státních zkoušek měly ale být vyrobeny, závodem ze Smolenska, dva nové prototypy. Ty se od prototypu prvního, který je spíše technologickým demonstrátorem než skutečným prototypem, měly v mnohém odlišovat. Kompletace prvního z nich měla být zahájena na konci roku 2016. Pohon obou zmíněných strojů měl obstarávat, stejně jako v případě prototypu prvního, motor typu Al-25TL ukrajinské značky Motor Sič. Pro sériové stroje se nicméně počítalo s motorem typu Al-55 ruské značky Saturn. Tento motor přitom není ničím jiným, než modifikací 1 750 kp motoru typu Al-55I, který společnost Saturn navrhla pro indický cvičný letoun typu HJT-36. Se zahájením dodávek sériových SR-10 se počítalo v roce 2018. Protože na produkci tohoto stroje Ministerstvo obrany nakonec nevyčlenilo žádné finanční prostředky, nic z toho se splnit nepodařilo. V roce 2018 tak byly veškeré práce na téma SR-10 pozastaveny. Do té doby si jediný prototyp tohoto stroje stihl na své konto připsat 85 zkušebních letů.

Popis:  Podzvukový proudový základový cvičný letoun typu SR-10 je řešen jako jednomotorový středoplošník s křídlem se záporným úhlem šípu a klasicky koncipovanými ocasními plochami s tvarem lichoběžníku. Drak tohoto stroje je kompletně zhotoven z kompozitních materiálů. Dvoumístná tandemově uspořádaná pilotní kabina letounu typu SR-10 je opatřena jednodílným výklopným (směrem doprava) protáhlým polokapkovitým překrytem. Zasklení překrytu pilotní kabiny je rozděleno dvojicí příčným výztuh na tři díly. Oba dva piloti tohoto stroje mají k dispozici konvenční mechanické řízení (s hydraulickými posilovači) a vystřelovací sedačky typu K-36LT/3.5 s charakteristikami 0-0. Sedadlo instruktora, který sedí vzadu, se přitom nachází ve větší výšce než sedadlo žáka. Přístrojové desky jediného prototypu letounu typu SR-10 jsou osazeny analogovými přístroji. Výhledově se ale u tohoto stroje počítá s instalací multifunkčních displejů. Pohon jediného prototypu letounu typu SR-10 obstarává jeden 1 720 kp dvouproudový motor typu Al-25TL ukrajinské značky Motor Sič. Výhledově se ale počítá s instalací 1 760 kp dvouproudového motoru typu Al-55 ruské značky Saturn. Motor letounu typu SR-10 využívá dvojici hranatých postranních lapačů vzduchu a jednu kruhovou trysku. Lapače vzduchu pohonné jednotky tohoto stroje se nacházejí pod výrovými přechody a jsou opatřeny vertikálními deskovými odlučovači mezní vrstvy. Ty spolu s mírným odsazením od boků trupu zamezují nasátí nežádoucí mezní vrstvy motorem. Křídlo letounu typu SR-10 se sestává ze tří částí, a to jedné střední, která plynule přechází v trup a je opatřena protáhlými výrovými přechody, a dvou vnějších. Štíhlé vnější části křídla tohoto stroje mají záporný úhel šípu -10°. Jejich odtoková hrana je v celém rozpětí mechanizovaná. Ocasní plochy letounu typu SR-10 se sestávají z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP), která se skládá z kýlu a směrového kormidla, a jedné středoplošně uspořádané plovoucí (pohyblivé) lichoběžníkové vodorovné plochy (VOP). Ocasní plochy tohoto stroje doplňuje malá zdvojená lichoběžníková kýlovka. Vzletové a přistávací zařízení letounu typu SR-10 tvoří tříbodový kolový podvozek příďového typu. Zatímco příďový podvozek se zatahuje, po směru letu, do špice trupu, v oblasti před pilotní kabinou, hlavní podvozky se zasouvají, směrem k podélné ose trupu, do břicha střední části trupu, v oblasti pod křídlem.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:        jeden dvouproudový motor typu Motor Sič Al-25TL s max. tahem 1 720 kp nebo Saturn Al-55 s max. tahem 1 760 kp

Radar:         žádný

Výzbroj:      žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 8,40 m
Délka:   9,59 m
Výška: ?
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 2 700 kg
Max. rychlost: 900 km/h
Praktický dostup:   6 000 m
Max. dolet:    1 500 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 8.10.2018