Typ:  dvoumístná modifikace jednomístného středně těžkého víceúčelového bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon)

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany (ničení vzdušných cílů na krátké i střední vzdálenosti), útoky na pozemní a námořní cíle, umlčování radiolokátorů protivníka, řízení činnosti roje bezpilotních vzdušných prostředků a výcvik pilotů

Odlišnosti od letounu Su-57 (Felon):

- modifikovaná přední část trupu s dvoumístnou tandemově uspořádanou kabinou posádky na místo kabiny jednomístné. Kabina posádky tohoto modelu se vyznačuje instalací zadního sedadla ve výrazně větší výšce a je opatřena dvoudílným překrytem, který se sestává z pevného čelního štítku s neděleným zasklením a protáhlého výklopného krytu s rozděleným zasklením, jednou příčnou výztuhou, na dvě poloviny. Na překryt pilotní kabiny tohoto modelu plynule navazuje vyvýšená hřbetní nástavba.

- plně zdvojené řízení

- zvětšená vnitřní zásoba paliva

Historie:  Vývoj dvoumístné modifikace jednomístného bojového letounu 5. generace typu Su-57 (Felon), která vešla ve známost jako Su-57D, byl podle všeho iniciován výrobcem bez oficiálního zadání ze strany Ministerstva obrany Ruské federace. První zprávy o tom, že probíhají práce na dvoumístné modifikaci letounu typu Su-57 (Felon), se na veřejnosti dostaly v červenci roku 2021. V listopadu roku 2023 si korporace OAK (Obedinennaja Aviastroitelnaja Korporacija), která je známa též jako UAC (United Aircraft Corporation) a která sdružuje většinu ruského leteckého průmyslu, nechala zaregistrovat patent na modifikaci letounu typu Su-57 (Felon) s dvoumístným kokpitem určenou k řízení činnosti bezpilotních vzdušných prostředků (UAV). Dvoumístná modifikace letounu typu Su-57 (Felon) vešla ve známost pod označením Su-57D a vyznačuje se tandemovým uspořádáním sedadel uvnitř kokpitu. Zatímco vpředu sedí pilot, vzadu se nachází sedadlo operátora. Zadní sedalo je přitom umístěno ve výrazně větší výšce než sedadlo přední. Překryt dvoumístného kokpitu letounu typu Su-57D (Felon) se nápadně podobá překrytu dvoumístného kokpitu letounů řady Su-30 (Flanker G/H). Takto řešený dvoumístný kokpit sice operátorovi poskytuje vynikající výhled, má však negativní vliv na aerodynamiku. Kromě toho zvyšuje efektivní radiolokační odrazivou plochu (RCS), a tedy zhoršuje „stealth“ charakteristiky. Vývojové plány počítají hned se třemi subverzemi dvoumístného modelu Su-57D (Felon), a to se subverzí cvičně-bojovou, subverzí útočnou a specializovanou subverzí pro řízení činnosti skupiny těžkých útočných bezpilotních vzdušných prostředků. Z paluby tohoto stroje by přitom mělo být možné řídit až čtyři bezpilotní vzdušné prostředky, konkrétně podzvukové UCAV typu S-70 Ochotnik. Z emblému, který se nachází na vnějších plochách zdvojené SOP prototypu letounu typu Su-57D (Felon), lze vyvodit, že se s tímto modelem počítá nejen v roli vzdušného velitelského stanoviště těžkých podzvukových „stealth“ UCAV typu S-70 Ochotnik, ale též jednomotorových pilotovaných bojových letounů 5. generace typu LTS „CheckMate“ a sebevražedných „stealth“ bezpilotních vzdušných prostředků/řízených střel typu S-71K/M Kover/Monochrom. Součástí zmíněného emblému se ale stala též silueta neznámé střely. Díky instalaci dodatečných palivových nádrží by měl navíc dvoumístný model Su-57D (Felon) mít o nějakých 10 % větší dolet v porovnání se základním jednomístným modelem. Zmíněný model představuje přímou reakci na skutečnost, že je současné provádění pilotáže a obsluhy senzorů a přesných zbraní či řízení činnosti UAV zcela nad možnosti jednoho člověka. Dvoumístná verze by měla ale též zvýšit atraktivitu letounu typu Su-57 (Felon) na mezinárodním trhu. Koneckonců exportní verze tohoto stroje pro Indické vojenské letectvo (IAF), která měla vzejít ze zrušeného rusko-indického programu FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft), měla být rovněž dvoumístná. Kromě toho by dvoumístný Su-57D (Felon) mohl být výrobcem nabízen jako alternativa k exportním verzím dvoumístného bojového letounu 4. generace typu Su-30 (Flanker G/H). Z důvodu urychlení vývoje a snížení vývojových nákladů se základem prototypu dvoumístného modelu Su-57D (Felon) stal šestý letový prototyp jednomístného modelu Su-57 (Felon), který je znám jako T-50-5R. Rolovací zkoušky zmíněného stroje, který s prototypem T-50-5R sdílí trupové číslo „modrá 055“, se rozeběhly dne 16. května 2026. Do oblak se prototyp Su-57D (modrá 055) napoprvé vydal, z VPD letecké základny Žukovskyj, dne 19. května toho samého roku. Letoun typu Su-57D (Felon) se přitom stal, hned po čínském letounu typu J-20S (Fagin), druhým dvoumístným bojovým letounem 5. generace na světě v celkovém pořadí. V současnosti se vývoj tohoto modelu nachází ve fázi letových zkoušek.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp (vznikl přestavbou prototypu T-50-5R)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   pilot a druhý pilot/operátor zbraňových systémů nebo pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Saturn Al-41F-1 (iz.117) s řízeným vektorem tahu a max. tahem po 8 800 kp / 14 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním 

Radar:       víceúčelový radiolokační systém typu N036 Bjelka. Toto zařízení je (spolu se systémem pro vedení REB typu L402 Gimalaj) jednou z komponent víceúčelového integrovaného radio-elektronického systému (MIRES) typu Š121 a využívá sedm antén s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (AESA). Konkrétně se jedná o jednu anténu pro X pásmo typu N036-1-01, instalovanou pod příďovým trupovým aerodynamickým krytem z dielektrického materiálu, dvě antény pro pásmo X typu N036B-1-01 (levá N036B-1-01L a pravá N036B-1-01P), instalované pod plochými dielektrickými panely s tvarem šestiúhelníku vetknutými do potahu spodní poloviny boků přední části trupu, přímo za příďovým dielektrickým krytem, a čtyři antény pro pásmo L typu N036L-1-01, instalované po dvou v sklopitelné náběžné hraně vírových přechodů a ve vnitřních částech náběžné hrany slotů. Zatímco postranní antény typu N036B-1-01 rozšiřují zorné pole příďové antény typu N036-1-01 v azimutu z cca ±60° na ±135° v módu pro vyhledávání vzdušných i pozemních cílů, křídelní antény typu N036L-1-01 slouží k detekování a identifikování (za spoluúčasti IFF systému typu N036Š Pokosnik) vzdušných cílů. Cíl o velikosti bombardovacího letounu je radiolokační systém typu N036 schopen odhalit na vzdálenost 400 km. Přitom dokáže sledovat až 60 cílů najednou a na 16 z nich navádět řízené střely.                    

Výzbroj:   jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 (9-A1-4071) se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého boku trupu, v oblasti za pilotní kabinou, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 7 000 až 8 000 kg, přepravovaná uvnitř dvou rozměrných tandemově uspořádaných zbraňových šachet (s délkou cca 4,6 m a šířkou cca 1,0 m) nacházejících se přímo mezi motorovými gondolami (do každé z nich lze umístit dvě vypouštěcí lišty typu UVKU-50L s nosností po 300 kg nebo dvě vypouštěcí lišty typu UVKU-50U s nosností po 700 kg), uvnitř dvou nevelkých šachet umístěných pod vystouplými hranatými kryty nacházejícími se pod vnějšími částmi vírových přechodů (do každé z nich lze umístit, na vypouštěcí lištu typu VPU-50, jednu PLŘS krátkého dosahu typu R-74M2) a na šesti odnímatelných vnějších závěsnících, dvou pod motorovými gondolami a čtyřech pod křídlem

Poslední úpravy provedeny dne: 22.5.2026