Suchoj Su-22M4/M4R (‘Fitter K’) / S-54K

Typ:  exportní modifikace taktického stíhacího-bombardovacího letounu typu Su-17M4 (Fitter K)

Určení:  ničení pozemních cílů v hloubce území protivníka v rámci průnikových operací, ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení hladinových cílů a taktický vzdušný průzkum

Odlišnosti od letounu Su-17M4 (Fitter K):

- instalace mírně modifikovaného avionického vybavení (jeho součástí se stal odlišný typ identifikačního systému „vlastní-cizí“)

Historie:  Poslední sériově vyráběnou modifikací stíhacího-bombardéru typu Su-22 se stal model známý jako Su-22M4 (Fitter K). Tento přímý nástupce letounu Su-22M/M3 (Fitter J) přitom nebyl ničím jiným než exportní modifikací letounu Su-17M4 (Fitter K) s instalací mírně modifikovaného avionického vybavení. Se svým protějškem pro VVS v podobě již zmíněného modelu Su-17M4 (Fitter K) byl tedy z hlediska vnějšího vzhledu takřka zcela identický. Součástí výrobního programu závodu č.126 z Komsomolska na Amuru se letoun typu Su-22M4 (Fitter K) stal v roce 1984. Spolu s dvoumístným cvičně-bojovým modelem Su-17UM3K (Fitter G), exportním Su-17UM3 (Fitter G), byl zde přitom vyráběn až do roku 1990. Tímto se oba zmíněné exportní stroje, Su-22M4 (Fitter K) a Su-17UM3K (Fitter G), staly vůbec posledními sériově vyráběnými letouny z řady Su-17/-20/-22. Brány komsomolského závodu č.126 opustilo celkem 400 sériových Su-22M4 (Fitter K). Blíže nespecifikovaný počet z nich přitom vznikl v průzkumné-bojové verzi známé jako Su-22M4R.

Verze:

Su-22M4 (S-54K) – základní modifikace letounu Su-22M4 určená pro ničení pozemních a hladinových cílů v rámci průnikových operací a v rámci přímé podpory pozemních jednotek

Su-22M4R – dvouúčelová modifikace letounu Su-22M4 zastávající poslání frontového stíhacího-bombardéru a taktického průzkumného stroje. Tento model mohl vykonávat průzkumnou činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i noci. Veškeré průzkumné vybavení letounu Su-22M4R se nacházelo uvnitř mohutného podvěsného doutníkovitého kontejneru typu KKR-1/T, KKR-1/2, KKR-2A nebo KKR-2T, který se umisťoval pod střední část trupu. Zatímco pod vnější křídelní závěsníky se obvykle zavěšovaly 1 150 l přídavné palivové nádrže typu PTB-1150, levý vnitřní křídelní závěsník byl vyhrazen pro vřetenovitý kontejner s aktivním rušičem systému Siren. Na pravý vnitřní křídelní závěsník se pak umisťoval raketový blok typu UB-32A, který zastával funkci protizávaží. Protože se veškeré průzkumné vybavení průzkumného-bojového Su-22M4R nacházelo, jak již bylo řečeno, uvnitř podvěsného kontejneru, od ryze bojového Su-22M4 se tento model odlišoval prakticky pouze instalací nevelkého ovládacího panelu průzkumného vybavení uvnitř pilotní kabiny. Zatímco podvěsný kontejner typu KKR-1/T ukrýval jeden fotoaparát pro vertikální snímkování typu AFA-39 (s ohniskovou vzdáleností 100 mm), jeden panoramatický fotoaparát typu PA-1 (s ohniskovou vzdáleností 9,5 cm a zorným polem 165°), jeden fotoaparát pro noční snímkování typu UA-47, jednu stanici pro vedení základního radiotechnického průzkumu a čtyři kazety typu KDF-38 s 1 000 ks světlic typu FP-100 a jednou výmetnicí typu SFP-2A, uvnitř podvěsného kontejneru typu KKR-1/2 se nacházela jedna TV kamera typu 429-T Čibis a jeden IČ senzor typu Zima spolu s datalinkem, za jehož pomoci bylo možné poskytovat získané snímky pozemním velitelským stanovištím v reálném čase. Naproti tomu podvěsný kontejner typu KKR-2A ukrýval jeden fotoaparát typu AFA-39, jeden fotoaparát typu AP-402 a jeden TV zobrazovací systém. Ve verzi KKR-2T tento podvěsný kontejner zase zastával roli platformy stanice pro vedení podrobného radiotechnického průzkumu typu SRS-13 Tangaž.

Vyrobeno:  400 sériových strojů

Uživatelé:  Afghánistán, Angola, Bulharsko (v roce 1984 dodáno 18 ks), Česká republika, ČSSR (v letech 1984 až 1990 dodáno 50 ks), Francie (v roce 1993 dodán jeden „olétaný“ letoun), Irák (v letech 1986 až 1987 dodáno celkem 36 ks), Irán, Jemen, NDR (po roce 1984 dodáno celkem 48 ks), Polsko (v letech 1984 až 1988 dodáno 40 ks), Slovensko (v roce 1993 v rámci dělení federace předělena 18 ks), SRN, USA (v letech 1991 až 1993 zakoupeny 4 ks, 3 ks modelu Su-22M4 a 1 ks modelu Su-22M4R, od SRN na zkoušky), Vietnam a Velká Británie (v roce 1991 dodán jeden „olétaný“ stroj RAF na zkoušky, v roce 1999 dodán jeden „olétaný“ stroj soukromé společnosti Old Flying Machine Co.)

Su-22M4

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden proudový motor typu Ljulka Al-21F-3 s max. tahem 7 800 / 11 215 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        žádný

Vybavení:  - zaměřovací: jeden laserový dálkoměr/značkovač cílů typu Kljon-54 s dosahem 8 km a jeden optický střelecký/bombardovací zaměřovač typu ASP-17B. Zatímco instalace laserového dálkoměru/značkovače cílů typu Kljon-54 se nachází uvnitř regulačního kužele příďového kruhového vstupu vzduchu (za nevelkým hranatým okénkem situovaným přímo pod jeho špicí), zaměřovač typu ASP-17B je umístěn uvnitř pilotní kabiny.

                   - naváděcí: podvěsný kontejner s povelovou jednotkou typu Delta NG (za její pomoci jsou předávány naváděcí povely protizemní střele typu Ch-23), podvěsný kontejner s laserovým značkovačem cílů typu Prožektor-1 (za jeho pomoci jsou označovány cíle pro protizemní řízené střely typu Ch-25 a Ch-29L), podvěsný kontejner s pasivním lokátorem typu Metel-1A (za jeho pomoci jsou vyhledávány radiolokační stanice protivníka a naváděny protiradarové řízené střely typu Ch-28) a podvěsný kontejner s pasivním lokátorem typu BA-58 (L086) Vyjuga-17 (za jeho pomoci jsou vyhledávány radiolokační stanice protivníka a naváděny protiradarové řízené střely typu Ch-25MP, Ch-27PS a Ch-58). Zatímco kontejnery s povelovou jednotkou typu Delta NG a pasivním lokátorem typu Metel-1A se umisťují na levý vnitřní křídelní zbraňový závěsník, kontejner s laserovým značkovačem cílů typu Prožektor-1 na pravý přední trupový závěsník.

                  - průzkumné: jeden fotoaparát typu AFA-39 s ohniskovou vzdáleností 100 mm uzpůsobený pro pořizování snímků za denní doby při letu ve výšce 500 až 5 000 m rychlostí 500 až 1 500 km/h (jeho instalace se nachází v přední části trupu přímo za pilotní kabinou). Toto zařízení obdržely pouze některé sériové stroje.

                  - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu SRO-2 (‘Odd Rods’) (dvě sestavy tří drobných tandemově uspořádaných tyčových antén umístěné po jedné na břiše přední části trupu přímo za příďovým podvozkem a na břiše zadní části trupu přímo za kýlovou stabilizační plochou), výstražný radiolokační systém typu SPO-15LM (L006LM) Berjoza-LM (dvě antény vestavěné do náběžné hrany pevné střední části křídla v oblasti mezi oběma páry aerodynamických hřebenů a jedna anténa nacházející se na odtokové hraně SOP přímo nad směrovým kormidlem), dvě výmetnice 6-ti klamných IČ/RL cílů typu KDS-23 (ty jsou vestavěny do pravého boku přední části hřbetní nástavby), aktivní rušič typu SPS-142, -142 nebo -143 (‘Odd Pod’) systému Siren (podvěsné pouzdro tohoto systému se umisťuje na pravý vnitřní křídelní závěsník, zatímco na levý vnitřní křídelní závěsník se současně zavěšuje raketnice typu UB-32A plnící funkci protizávaží) a čtyři až osm výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů (typu PPI-26) typu ASO-2I (dva až čtyři odnímatelné bloky, každý s dvojicí výmetnic typu ASO-2I, lze připevnit ke hřbetu střední a zadní části trupu, podél hřbetní nástavby)

Výzbroj:     dva 30 mm kanóny typu NR-30 se zásobou 80 nábojů na hlaveň, vestavěné do kořenů křídla, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaná na třech párech pylonů nacházejících se pod pevnou částí křídla (ten prostřední je vyhrazen pro PLŘS) a na dvou tandemově uspořádaných párech pylonů nacházejících se pod trupem – protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu Ch-25ML (AS-12B Kegler), Ch-29L (AS-14A Kedge) a S-25L, protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (AS-14B Kedge), protiradiolokační ŘS s pasivním RL navedením typu Ch-28 (AS-9 Kyle) (max. 1 ks), Ch-25MP (AS-12A Kegler), Ch-27PS a Ch-58 (AS-11 Kilter), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60/-60M (AA-8B Aphid), 500 kg pumy s poloaktivním laserovým navedením typu KAB-500L, 500 kg pumy s pasivním TV navedením typu KAB-500T, raketové bloky typu UB-32A (32 neřízených raket S-5 ráže 57 mm), B-8M (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) a B-13L (5 neřízených raket S-13 ráže 122 mm), neřízené protizemní rakety typu S-24 ráže 240 mm a S-25 ráže 250 mm, konvenční neřízené pumy o hmotnosti 50 až 500 kg, kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden pevný dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), submuniční kontejnery typu KMGU, 800 l PTB typu PTB-800 (max. 2 ks) a 1 150 l PTB typu PTB-1150 (max. 2 ks)

Poslední úpravy provedeny dne: 16.12.2012