Lavočkin 130R

Typ:  experimentální rychlostní modifikace frontového stíhacího letounu typu Lavočkin 130 (La-9)

Určení:  prověření využitelnosti raketového motoru na kapalné pohonné látky pro dočasné zvýšení letových výkonů pístových stíhacích letounů v boji

Odlišnosti od letounu Lavočkin 130:

- instalace nové hlavní pístové pohonné jednotky typu AŠ-83FN na místo motoru typu AŠ-82FN - z důvodu zachování těžiště se nyní instalace motoru navíc nachází dále od zádě trupu (o 170,5 mm)

- instalace lapače vzduchu olejového chladiče na břiše motorové kapoty (na místo pozice pod zadní částí trupu)

- instalace urychlovacího raketového motoru na kapalné pohonné látky (KPL) s chemickým zážehem typu RD-1ChZ v překonstruované ocasní části trupu (jeho výstupní tryska se nachází přímo pod směrovým kormidlem)

- instalace jedné nerezové nádrže raketového paliva s kapacitou 55 kg ve střední části křídla na místo čtyř palivových nádrží pístového motoru

- instalace jedné nerezové nádrže kyseliny dusičné, která zastává roli okysličovadla raketového paliva, s kapacitou 215 kg uvnitř centroplánu na místo centrální palivové nádrže pístového motoru

- instalace jedné nádrže s palivem pro hlavní pístovou pohonnou jednotku s kapacitou 290 kg uvnitř přídě trupu přímo mezi motorem a kokpitem, resp. pod instalací kanónové výzbroje (palivový systém modelu „130“ se sestával z pěti nádrží s celkovým objemem 850 l, z nich jedna se naházela uvnitř centroplánu a čtyři uvnitř střední části křídla)

- zredukovaný počet synchronních 23 mm kanónů typu NS-23S ze čtyř exemplářů na dva

- instalace modifikované svislé (SOP) a vodorovné (VOP) ocasní plochy se zvětšenou plochou a kovovým potahem kormidel (směrového a výškového) na místo plátěného

- instalace modifikovaného ostruhového podvozku se zesílenou konstrukcí (z důvodu větší hmotnosti zádě trupu)

Historie:  Letoun typu „130R“ se po letounech typu La-7R-1, La-7R-2 a „120R“ stal v celkovém pořadí již čtvrtým pístovým stíhačem z dílny OKB S.A. Lavočkina, který využíval pro dočasné zvýšení letových výkonů v boji tah nevelkého 300  kp raketového motoru na kapalné pohonné látky (KPL) typu RD-1 (RD-1CHZ). Práce na prvním ze dvou prototypů tohoto derivátu celokovového pístového frontového stíhacího letounu typu „130“ (La-9 Fritz) byly přitom zahájeny na jaře roku 1946. Mezitím se ale rozeběhly letové zkoušky prvních domácích stíhačů s proudovým pohonem v podobě letounů typu Jak-15 (Feather) a MiG-9 (Fargo). Protože byly tyto stroje v porovnání s pístovými stíhači s instalací reaktivního urychlovače podstatně výkonnější a navíc kapalinové raketové urychlovače sebou přinášely nemalé provozní problémy, krátce po dokončení draku prvního prototypu byl celý program „130R“ s definitivní platností zastaven. Kapalinové raketové motory totiž ke svému chodu potřebovaly dosti agresivní okysličovadlo v podobě koncentrované kyseliny dusičné, jejíž výpary působily korozívně na drak letounu a navíc ohrožovaly zdraví pilota i pozemního personálu. Sebemenší nepřesnost ve směšovacím poměru okysličovadla s palivem navíc obvykle vedla k výbuchu spalovací komory. Ten samý efekt měl přitom na svědomí též průnik vzduchu do systému. Proti hovořila rovněž omezená doba chodu (cca 2 až 3 min) a v neposlední řadě též i skutečnost, že raketový urychlovač v době, kdy nepracoval, svou hmotností negativně ovlivňoval letové výkony a obratnost. Zatímco první prototyp v době, kdy byl celý program „130R“ zastaven, stále ještě postrádal instalaci obou plánovaných pohonných jednotek, stavbu prototypu druhého se nepodařilo ani započít. Letoun typu „130R“ se tak stal posledním pístovým stíhačem s instalací kapalinové raketové urychlovací jednotky z dílny S.A. Lavočkina a zároveň vůbec posledním letounem této kategorie postaveným na území SSSR.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor typu Švecov AŠ-83FN s max. výkonem 1 850 hp a jeden raketový urychlovací motor na KPL typu Gluško RD-1ChZ s max. tahem 300 kp  

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký zaměřovač (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:     dva synchronní 23 mm kanóny typu NS-23S s celkovou zásobou 180 nábojů, vestavěné do hřbetu přídě trupu

* pouze vypočtený odhad

Poslední úpravy provedeny dne: 16.5.2012