Molnija „Molnija 1“

Typ:  lehký víceúčelový letoun

Určení:  obchodní a administrativní lety, doprava osob na místních linkách, přeprava lehkého nákladu, výcvik pilotů, geologický průzkum, pořizování leteckých snímků, ekologický monitoring, hlídková činnost a sanitní lety

Historie:  Na počátku 90. let nastaly pro ruské letecké konstrukční kanceláře velmi těžké časy. V roce 1991 se totiž rozpadl SSSR a všechny postsovětské republiky, včetně Ruska, se ponořily do hluboké ekonomické krize. To sebou mimo jiné přineslo též drastické škrty ve zbrojním rozpočtu. Jejich objetí se přitom tehdy staly téměř všechny státní zbrojní zakázky. Ruské letecké konstrukční kanceláře, které do té doby žily téměř výhradně z plnění zakázek domácích vzdušných sil, se proto tehdy musely velmi rychle přeorientovat na civilní sektor. Do středu pozornosti řady z nich se přitom dostaly lehké obchodní letouny. Rozpad SSSR totiž kromě ekonomické krize sebou přinesl též rozvoj soukromého podnikání a tedy i poptávku po obchodních letounech. Žádný letoun této kategorie domácí konstrukce tehdy samozřejmě nebyl na trhu k dispozici. Vždyť jeho vzniku, stejně jako soukromému podnikání, do té doby zcela bránilo politické zřízení SSSR. Důvodem sázky právě na lehký obchodní letoun ze strany mnohých ruských leteckých konstrukčních kanceláří přitom nebyla pouze jejich absence na trhu, ale též skutečnost, že je vývoj těchto strojů spjat s relativně malým technickým rizikem a v neposlední řadě též s nízkými náklady. NPO Molnija, známá konstrukční kancelář se zaměřením na vývoj raketové techniky, se do prací na toto téma pustila již na konci roku 1989. Tehdy zde byly přitom zpracovány předběžné návrhy hned 12-ti lehkých šestimístných obchodních letounů s pístovým pohonem navzájem se od sebe lišících celkovým uspořádáním. Realizace se ale dočkal pouze jeden z nich, a to projekt velmi nekonvenčně koncipovaného letounu se třemi tandemově uspořádanými nosnými plochami a pístovým pohonem v tlačném uspořádání. Zmíněný letoun vešel ve známost pod názvem Molnija-1 a byl pojat jako celokovový dolnoplošník s poměrně krátkým trupem s kachními ploškami na přídi a přímým křídlem na zádi. Ocasní plochy tohoto šestimístného stroje v podobě dvou svislých ploch ve vrcholech navzájem propojených jednou vodorovnou plochou byly přitom instalovány na koncích nosníků, které vybíhaly z odtokové hrany křídla. Protože projekt takto progresivně koncipovaného letounu sebou přinášel nemalé technické riziko, zelenou dostal rovněž projekt klasický uspořádaného letounu typu M-70 Gžel (budoucí M-101T) z dílny závodu EMZ V.M. Mjasiščeva, který spadal do přímé podřízenosti NPO Molnija. Prototyp letounu typu Molnija-1 (012001) se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 18. prosince 1992. Později byl ale tento stroj ztracen při havárii zaviněnou závadou na motoru. Krátce nato, v roce 1993, došlo k podpisu objednávky na 20 sériových strojů. Jejich kompletaci přitom dostal na starost výrobní závod AO Aviakor ze Samary. Díky fatálnímu nedostatku financí se zde ale nakonec, do září roku 1996, podařilo dokončit montáž pouhých čtyř sériových strojů a jednoho neletového exempláře pro statické zkoušky. Sériové stroje bylo přitom od prototypu možné snadno rozpoznat díky výrazně větším rozměrům hřbetního lapače chladícího vzduchu pohonné jednotky. V době, kdy byl celý program Molnija-1 zastaven, se na lince výrobního závodu AO Aviakor nacházelo ještě 12 draků tohoto letounu v různém stádiu technické připravenosti. Zatímco dva sériové letouny typu Molnija-1 převzal zkušební institut LII ze Žukovského, další dva tyto stroje si ponechal, spolu se všemi 12-ti nedokončenými draky, výrobní závod AO Aviakor.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp, jeden neletový exemplář pro statické zkoušky a čtyři předsériové stroje (kompletaci dalších 12-ti sériových strojů se nepodařilo dokončit)

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden pístový motor typu Vedenějev M-14PM-1 s max. výkonem 360 hp    

Kapacita:    5 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 505 kg           

* 500 km s max. zatížením

Poslední úpravy provedeny dne: 19.6.2013