Nikitin PSN-2

Typ:  pilotovaný technologický demonstrátor parazitního bezpilotního torpédonosného kluzáku

Určení:  ověření činnosti protilodního zbraňového systému sestávajícího se z nosiče, dálkově naváděného parazitního bezpilotního torpédonosného kluzáku a klasického torpéda

Historie:  V roce 1932 inženýr komise pro testování min NKTM (Lidový komisariát těžkého strojírenství) S.F. Valk přišel s myšlenkou tzv. okřídleného torpéda s navedením po IČ paprsku. Zmíněný systém se sestával z pilotovaného nosiče, nevelkého bezpilotního kluzáku s naváděcím systémem a klasického torpéda. Nosič měl přitom v bezpečné vzdálenosti od cíle odhodit bezpilotní kluzák s torpédem v podvěsu. Zmíněný kluzák se pak měl tichým klouzavým letem přiblížit co nejblíže k cíli a ve stanovené výšce nad vodní hladinou, ve stanoveném kurzu a při stanovené rychlosti vypustit torpédo. Za účelem ověření efektivity takto řešeného zbraňového systému bylo v letech 1936 až 1937 postaveno, leningradským závodem č.23, 19 torpédonosných parazitních kluzáků, které vešly ve známost jako PSN-1. Na nosiče dvou těchto strojů byly postupně upraveny čtyři čtyřmotorové těžké bombardovací letouny typu TB-3 z dílny A.N. Tupoleva. Protože byl zmíněný kluzák experimentálním strojem určeným k ověření systému řízení a životaschopnosti koncepce tzv. okřídleného torpéda, byl řešen jako pilotovaný. Z toho samého důvodu byl uzpůsoben k přistání na vodě. Díky tomu jej bylo po ukončení zkušebního letu možné znovu použít. Zkoušky kluzáků typu PSN-1 byly realizovány v letech 1936 až 1939 a potvrdily životaschopnost koncepce tzv. okřídleného naváděného torpéda. Ze zmíněných zkoušek, ale vyplynula též nemilá skutečnost, že je kluzák typu PSN-1, který byl vyprojektován konstrukční kanceláří závodu č.23 pod vedením N.G. Michelsona, pro operační nasazení nevhodný. V roce 1938 proto padlo rozhodnutí, aby byly pro další etapu zkoušek vyrobeny nové kluzáky, které by splňovaly požadavky na operační „okřídlené torpédo“. Prvních deset těchto strojů mělo přitom být vyrobeno do poloviny roku 1939. Požadovaný podvěsný kluzák vešel ve známost jako PSN-2 a byl vyprojektován, v roce 1938, novým šéfkonstruktérem závodu č.23 V.V. Nikitinem. Michelson byl totiž mezitím, na konci roku 1937, zatčen sovětskou tajnou policií NKVD (Lidový komisariát vnitřních věcí) a následně, dne 29. ledna 1938, popraven na základě vykonstruovaného obvinění, v rámci proslulých Stalinových čistek. Zmíněným politickým persekucím, které měly vytvořit atmosféru strachu a upevnit Stalinovu absolutistickou moc, tehdy neunikla ani řada tehdejších představitelů sovětského průmyslu, leteckého nevyjímaje. Jakýkoliv neúspěch ve zkušebním programu nějakého prototypu nového letounu nebo pouhá pomluva mohla v této temné době vést k okamžitému ukončení kariéry, zatčení nebo dokonce popravě do té doby velmi úspěšného leteckého konstruktéra. Úvodní projekt kluzáku typu PSN-2 byl zpracován hned ve dvou alternativních variantách, a to jednotrupé a dvoutrupé. V červnu roku 1939 byla nakonec schválena ta první, a to i přesto, že dvoutrupá varianta umožňovala přepravu prakticky jakéhokoliv nákladu. Kluzák typu PSN-2 byl na rozdíl od kluzáku typu PSN-1, který byl opatřen hornoplošně uspořádaným křídlem, řešen jako dolnoplošník. Trup tohoto stroje byl výrazně štíhlejší. Jeho břicho navíc nemělo člunovitý profil. K přistání na vodě totiž kluzák typu PSN-2 využíval dvojici štíhlých plováků (s lichoběžníkovými svislými stabilizačními ploškami na koncích), které byly připevněny, za pomoci nosníků příhradové konstrukce, k spodní ploše křídla. Zmíněné plováky byly přitom řešeny jako demontovatelné. Důvodem toho byla skutečnost, že se při reálném bojovém nasazení s přistáním na vodu nepočítalo. Pilotní kabina kluzáku typu PSN-2 byla pojata jako otevřená a byla opatřena pouze jednoduchým větrným štítkem a aerodynamickým krytem se záhlavníkem, zatímco kluzák typu PSN-1 měl uzavřenou pilotní kabinu. Ocasní plochy kluzáku typu PSN-2 měly odlišný tvar, stejně jako křídlo. Zatímco kluzák typu PSN-1 byl opatřen přímým křídlem, křídlo kluzáku typu PSN-2 bylo mírně šípové. VOP kluzáku typu PSN-2 byla navíc instalována na hornoplošné pozici. Naproti tomu VOP kluzáku typu PSN-1 byla uchycena k bokům SOP a byla vyztužena vzpěrami. V první fázi letových zkoušek, která se rozeběhla v červnu roku 1940, byl první prototyp kluzáku typu PSN-2 testován ve vleku za hydroplánem typu MBR-2 z dílny G.M. Berjeva na jezeře Ilmeň (na kterém byly předtím prováděny zkoušky kluzáků typu PSN-1). Poté bylo přistoupeno k startům z podvěsu nosiče. Předtím byl ale vyroben ještě jeden prototyp kluzáku typu PSN-2. Současně byl na nosič těchto strojů upraven letoun TB-3 (v.č. 22709). Dne 23. června 1940, kdy byly zkoušky kluzáků typu PSN-2 v plném proudu, ale vyšlo na řízení, na základě kterého bylo další financování prací na toto téma zastaveno. Tomu následoval výnos ze dne 19. července toho samého roku, který závodu č.379 nařizoval zastavení veškerých prací na tzv. okřídlených torpédech a ukončení dalších testů této techniky.

Verze:  žádné

Nosič:  Tupolev TB-3

Vyrobeno:  dva prototypy

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:   jeden pilot             

Výzbroj:    jedno torpédo typu 45-36AN nebo jedna puma o hmotnosti 1 000 kg, přepravovaná na trupovém závěsníku

poslední úpravy provedeny dne: 25.11.2021