Kamov SBV

Produktem programu SBV (Skorostnoj boevoj vertolet = rychlostní bojový vrtulník) se stane nástupce bitevních vrtulníků řady Mi-28N (Havoc B) a Ka-52 (Hokum B) mající rychlost nejméně 400 km/h. V současnosti se celý program SBV nachází ve fázi vědecko-výzkumných prací (NIR). NIR na téma SBV byly Ministerstvem obrany Ruska objednány v srpnu roku 2017 a jejich cílem je definování celkové koncepce a technických specifikací. Se završením této vývojové etapy se počítá na konci roku 2018. Poté by měl program SBV přejít do fáze zkušebně-konstrukčních prací (OKR). OKR na téma SBV by měly zabrat přibližně čtyři roky. Se zahájením produkce zmíněného stroje se počítá okolo roku 2023. Na vlastním návrhu vrtulníku typu SBV pracuje MVZ M.L. Mila i JSC N.I. Kamova. Zatímco typ z dílny M.L. Mila počítá s klasicky uspořádaným nosným systémem, konstrukční tým N.I. Kamova pro svůj stroj tradičně zvolil nosný systém, který se sestává ze dvou souosých protiběžných rotorů. Společným znakem pro oba navrhované typy je použití mohutného křídla. Křídlo těchto strojů má totiž odlehčovat nosný rotor při vysokých rychlostech. Naproti tomu křídlo vrtulníků typu Mi-28N (Havoc B) a Ka-52 (Hokum B) slouží pouze k nesení podvěsné výzbroje, a proto má malé rozměry. Vrtulník typu SBV ale obdrží též se zcela novou avionikou. Avionika instalována na stávající vrtulníkové technice byla totiž shledána za nekonkurenceschopnou. Zmíněný stroj bude vybaven mimo jiné též zcela novým radiolokátorem a zcela novým elektro-optickým zaměřovacím systémem. Součástí zbraňového systému vrtulníku typu SBV se stane nová víceúčelová naváděná střela typu LMUR s dosahem 15 až 18 km. Dosah řízených střel typu Ataka (AT-9 Spiral) a Vichr (AT-16 Scallion) vrtulníků typu Mi-28N (Havoc B) a Ka-52 (Hokum B) přitom činí pouhých 6 až 8 km. Naváděcí systém střely typu LMUR bude navíc pracovat na principu „vystřel a zapomeň“. Kromě toho bude vrtulník typu SBV vybaven systémem zajišťujícím výstrahu před srážkou se zemí a systémem syntetického vidění. Ani jeden z těchto dvou systémů přitom nebyl ještě instalován na žádném vrtulníku ruské výroby. Na konci října roku 2018 na veřejnost unikly nákresy návrhu vrtulníku typu SBV z dílny JSC N.I. Kamova. Ze zmíněných nákresů je patrné, že je tento stroj jakýmsi hybridem vrtulníku s proudovým letounem s kachním uspořádáním nosných ploch. Vrtulník typu Kamov SBV má zploštěný trup, který plynule přechází v dolnoplošně uspořádané deltakřídlo se zalomenou šípovou náběžnou hranou a přímou odtokovou hranou. Křídlo doplňují lichoběžníkové kachní plošky, zdvojená lichoběžníková SOP a mohutná zdvojená lichoběžníková kýlovka. Zdvojená SOP a kýlovka je přitom uchycena k horizontálním ploškám, které navazují na kořeny odtokové hrany křídla. Vrtulník typu Kamov SBV má dvoumístnou kabinu posádky se sedadly vedle sebe alá Ka-52 (Hokum B). Špici trupu tohoto stroje tvoří dielektrický kryt radiolokátoru s oválným průřezem. Nosný systém vrtulníku typu Kamov SBV se sestává ze dvou třílistých protiběžných souosých rotorů. Jejich hlavy a hřídele jsou opatřeny aerodynamickými kryty. Nosné rotory vrtulníku typu Kamov SBV roztáčí dvojice proudových nebo dvouproudových motorů neznámého typu. Instalace pohonných jednotek se přitom nachází uvnitř gondol, které jsou uchyceny k bokům zadní části trupu, přímo nad křídlem. Zmíněné motory podle všeho svůj výkon převádí na nosné rotory pouze při vzletu a přistání a při nízkých rychlostech. Při vysokých rychlostech jsou nosné rotory vrtulníku typu Kamov SBV roztáčeny autorotací, obdobně jako nosné rotory vírníku. Dle výpočtů by měly proudové motory tomuto stroji být schopny udělit rychlost až 700 km/h. Vzletové a přistávací zařízení vrtulníku typu Kamov SBV tvoří zatahovatelný tříbodový kolový podvozek příďového typu. Výzbroj tento stroj může přepravovat uvnitř dvou rozměrných trupových zbraňových šachet a na šesti křídelních závěsnících. Konstrukční tým JSC N.I. Kamova patrně projekt vrtulníku typu SBV zpracoval též v dopravní verzi s kabinou cestujících v přepracované přední části trupu. Podle posledních zpráv, které pocházejí z listopadu roku 2018, Ministerstvo obrany nakonec dalo přednost konzervativněji pojatému návrhu z dílny MVZ M.L. Mila, který slibuje rychlost 400 km/h.

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 20.11.2018