KOMTA „KOMTA“     

Typ:  těžký bombardovací letoun

Určení:  ničení pozemních cílů nacházejících se v hloubce území protivníka

Historie:  Na jaře roku 1919 byla v Moskvě při Hlavní správě Vzdušné flotily (Glavvozduchfola) založena komise pro přípravu projektu těžkého letounu určeného k náhradě těžkého čtyřmotorového bombardovacího letounu typu „Ilja Muromec“ z dílny I.I. Sikorského. Činnost zmíněné komise se ale nakonec omezila na přípravu takticko-technických požadavků k tomuto stroji. V říjnu toho samého roku velení Divize Vzdušných Korábů (DBK) zformovalo vlastní komisi pro přípravu projektu těžkého letounu. Součástí zmíněné komise se kromě velitele DBK V.M. Remezjuka a jeho pomocníka Kogutova stal též A.V. Pankratev, M.V. Nosov, I.S. Blaško, V.L. Alexandrov a A.A. Bojkov. Zmíněná komise následně zpracovala projekt letounu, který se velmi podobal typu „Ilja Muromec“. Práce na projektu zmíněného stroje byly přitom završeny v březnu roku 1920. Realizace se ale nedočkal. Mezitím, v roce 1919, byla z podmětu institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) při Vědecko-Technickém Oddělení Všeruského Sovětu Národního Hospodářství (VSNCh) zřízena Komise pro těžké letectví. Součástí zmíněné komise, které předsedal N.J. Žukovskij, se přitom stal V.A. Archangelskij, B.N. Jurjev, V.P. Vetčinkin, A.M. Čeremuchin, K.K. Baulin a A.N. Tupolev. V květnu roku 1920 byly obě zmíněné komise sloučeny. Od DBK přitom do Komise pro těžké letectví přešli M.V. Nosov, V.L. Alexandrov a A.A. Bojkov. Komise pro těžké letectví následně dala za vznik prvnímu sovětskému těžkému bombardovacímu letounu, který vešel ve známost jako KOMTA (KOMissija po Tjaželoj Aviacii). B.N. Jurjev přitom navrhl tento stroj pojmout jako trojplošník. Pro trojplošné uspořádání totiž hovořila kompaktní a vysoce pevná konstrukce. K volbě trojplošného uspořádání ale nemálo přispěla též skutečnost, že těžké bombardovací letouny, které byly právě tehdy vyvíjeny v Evropě a USA, byly rovněž řešeny jako trojplošníky. Naproti tomu předtím zvažované uspořádání „Ilji Muromce“ bylo zamítnuto. Pro potřeby ověření hypotézy, že je trojplošné uspořádání křídla pro těžký bombardér, nejlepší, byl vyroben zmenšený model letounu typu KOMTA pro ofukování v aerodynamickém tunelu MVTU (Moskevské vyšší technické učiliště). Protože se tehdy mělo za to, že čím větší model, tím přesnější výsledky měření v aerodynamickém tunelu, tvůrci letounu KOMTA postavili model tohoto stroje, který byl tak velký, že při ofukování narážel konci křídel o stěny aerodynamického tunelu. Výsledky měření zmíněného modelu byly povzbudivé a potvrdily správnost zvolené koncepce. Výrobní výkresy letounu typu KOMTA byly zpracovány v Sarapulu. Detailní rozpracování projektu tohoto stroje konkrétně zajistil M.V. Nosov, V.L. Alexandrov a A.A. Bojkov. Drak letounu typu KOMTA měl, stejně jako drak letounu typu „Ilja Muromec“, dřevěnou kostru a plátěný potah. Zmíněný stroj byl však koncipován jako trojplošník a nikoliv jako dvouplošník. Letoun typu KOMTA měl navíc dvouplošnou VOP, zatímco typ „Ilja Muromec“ byl opatřen jednoplošnou VOP. Kromě toho se jednalo o dvoumotorový a nikoliv o čtyřmotorový stroj. V případě pohonných jednotek konkrétně volba padla na 240 hp kapalinou chlazené jednořadé šestiválce typu Fiat A-12 italské výroby. Pro potřeby zkušebního programu měly být postaveny dva prototypy letounu typu KOMTA. Jejich stavbu přitom dostaly na starost dílny DKB ze Sarapulu, které byly mezitím pojmenovány jako GAZ (státní letecký závod) č.14. Vedení stavby obou prototypů tohoto stroje byla svěřena A.A. Bojkovi. Se zahájením letových zkoušek prvního z nich se počítalo v létě roku 1921. Stavba prvního objednaného exempláře prototypu letounu typu KOMTA byla přitom zahájena dne 1. ledna 2021. Zmíněný stroj postrádal výzbroj a byl dokončen v listopadu toho samého roku. Následně byl znovu rozebrán, aby mohl být přepraven do Moskvy. Zpětně byl prototyp letounu typu KOMTA smontován v železobetonovém hangáru Promvozduchu, který se nacházel na území letiště Chodynka. Na letiště byl tento stroj vytažen v březnu roku 1922. Protože bylo tehdy VPD chodynského letiště stále ještě pokryto sněhem, prototyp letounu typu KOMTA byl opatřen lyžovým podvozkem. Následně za jeho knipl usedl V.M. Remezjuk. V  kabině tohoto stroje se přitom nacházeli též jeho tvůrci v podobě Aleksandrova, Bojkova a Nosova. První pokus o vzlet byl ale neúspěšný. Při dosažení vzletové rychlosti totiž prototyp letounu typu KOMTA vykonal pouze krátký skok do malé výšky. Při dosednutí se mu navíc zlomil ostruhový podvozek. Následně proto musel jít do opravy. Při druhém pokusu o vzlet, který pro změnu provedl B.N. Kudrin, prototyp letounu typu KOMTA opět vykonal pouze krátký skok do malé výšky. Kudrinovi se ale podařilo odhalit příčinu tohoto chování KOMTy. Tou bylo umístění těžiště příliš vzadu. Díky tomu hodnota střední aerodynamické tětivy prototypu letounu typu KOMTA činila celých 59 %. Následně proto tento stroj prošel, pod vedením A.M. Čeremuchina v prostorách hangáru Promvozduchu, náležitými úpravami. Dle V.B. Šavrova byly zde tomuto stroji, za účelem posunu těžiště směrem dopředu, mimo jiné posunuty motory o 450 mm směrem dopředu. Toto tvrzení ale nelze nijak doložit. Na všech dochovaných fotografiích má totiž prototyp letounu typu KOMTA motory na své původní pozici. Letové zkoušky tohoto stroje byly obnoveny až na podzim roku 1923. Tentokrát do jeho kabiny usedl A.I. Tomaševský. Další pokus o vzlet, třetí v celkovém pořadí, byl opět neúspěšný. Tentokrát byla na vině neúspěchu nadměrná kompenzace směrových kormidel. Následně byla proto kompenzace směrovek snížena. Teprve až poté se prototyp letounu typu KOMTA vydal do oblak, jako první bombardovací letoun sovětské konstrukce. Při svém prvním letu, který trval 15 min, tento stroj vykonal okruh nad letištěm Chodynka. Zmíněný let bylo ale možné považovat za neúspěšný. Při svém prvním letu se totiž prototyp letounu typu KOMTA s velkými těžkostmi vyškrábal do výšky pouhých 300 m. Maximální rychlost tohoto stroje, která činila 145 km/h, se blížila rychlosti minimální. S kritikou ze strany Tomaševského se ale setkala též mizerná stabilita. Zatímco dle některých zdrojů se s prototypem letounu typu KOMTA již více nelétalo, dle jiných zdrojů A.I. Tomaševský s tímto strojem vykonal ještě několik dalších letů okolo chodynského letiště. Každopádně na jaře roku 2024 byl prototyp letounu typu KOMTA předán škole „Strelbom“ ze Serpuchova. Zde byl pak podle všeho využíván v roli pozemního terče. Stavba druhého objednaného prototypu tohoto stroje nebyla ani dokončena.

Popis:  Těžký bombardovací letoun typu KOMTA byl koncipován jako dvoumotorový trojplošník se zdvojenými ocasními plochami. Robustní krabicovitý trup tohoto stroje měl průřez na výšku postaveného obdélníku s max. výškou 2,00 m a max. šířkou 1,36 m. Kostra trupu letounu typu KOMTA měla podobu dřevěné příhradoviny a byla vyztužena ocelovými dráty. Potah trupu tohoto stroje byl plátěný. V některých místech byl však zesílen překližkou. Přední část trupu letounu typu KOMTA vyplňovala kabina posádky. Sedadlo pilota se přitom nacházelo přímo v „tupé“ zaoblené špici, která byla bohatě zasklena. Okénka, které byla vetknuta do špice trupu letounu typu KOMTA, přitom při pohledu zepředu zaujímala tvar kříže. Na bocích kabiny posádky tohoto stroje, na úrovni křídla, se navíc nacházely tři páry obdélníkových okének. Kabinu posádky letounu typu KOMTA zpřístupňovaly lichoběžníkové dveře, které se nacházely na pravoboku, přímo za křídlem. Zadní část trupu tohoto stroje byla prázdná a nesla ocasní plochy. Trojplošné křídlo letounu typu KOMTA mělo rozpětí 15,00 m, celkovou plochou 86,00 m², půdorys ve tvaru obdélníku a mírné záporné vzepětí (-1°). Křídlo tohoto mělo dřevěnou kostru a plátěný potah. Zatímco dolní křídlo bylo instalováno na dolnoplošné pozici, obě horní křídla se nacházela nad trupem. Instalace křidélek byla umístěna na odtokové hraně všech tří křídel. Křidélka, která byla instalována na odtokové hraně dolního a horního křídla, byla přitom opatřena rohovými odlehčovacími ploškami, zatímco křidélka, která se nacházela na odtokové hraně prostředního křídla, nikoliv. Všechna tři křídla letounu typu KOMTA byla navzájem vyztužena vzpěrami a soustavou drátů. Zatímco vnější a vnitřní páry mezikřídelních vzpěr měly tvar písmene „I“, prostřední páry mezikřídelních vzpěr při pohledu zepředu zaujímaly uspořádání do tvaru písmene „V“ (dolní) a obráceného písmene „V“ (horní). Posledně uvedené nesly pohonné jednotky v podobě 240 hp italských kapalinou chlazených jednořadých šestiválců typu Fiat A-12. Každý z nich přitom roztáčel jednu dřevěnou dvoulistou vrtuli s průměrem 3,20 m. Ocasní plochy letounu typu KOMTA měly rovněž dřevěnou kostru a plátěný potah a sestávaly se z jedné plovoucí zdvojené lichoběžníkové svislé plochy (SOP) a jedné dvouplošné vodorovné plochy (VOP) s obdélníkovým půdorysem. Instalace SOP se přitom nacházela mezi oběma VOP. Zatímco dolní VOP byla umístěna na dolnoplošné pozici, horní VOP se nacházela nad trupem. Obě VOP byly navzájem vyztuženy vzpěrami a soustavou drátů. Výšková kormidla byla instalována na odtokové hraně horní i dolní VOP a byla opatřena rohovými odlehčovacími ploškami. Vzletové a přistávací zařízení letounu typu KOMTA tvořil pevný tříbodový kolový podvozek ostruhového typu. Hlavní podvozky tohoto stroje byly opatřeny pryžovými tlumiči a byly instalovány pod dolním křídlem. Každý z nich byl osazen dvojicí kol. Ostruhový podvozek letounu typu KOMTA byl instalován pod ocasní částí trupu, na úrovni ocasních ploch, a sestával se ze dvou vedle sebe umístěných ostruh. V případě potřeby bylo podvozek tohoto stroje možné osadit lyžemi.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp; další prototyp tohoto stroje nebyl stavebně dokončen

Uživatelé:  žádní

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva pístové motory typu Fiat A-12 italské výroby s max. výkonem po 240 hp    

Výzbroj:     žádná