Četverikov TA-1/TAF

Typ:  lehký víceúčelový námořní obojživelný letoun

Určení:  doprava osob a přeprava nákladu

Historie:  Lehký víceúčelový obojživelný letoun typu TA-1 z dílny OKB-458 I.V. Četverikova vzešel ze zadání GVF (Civilní letecká flotila) z roku 1946. Dle zmíněného zadání měl přitom tento stroj vykazovat cestovní rychlostí 275 km/h a doletem 700 km v konfiguraci s osmi cestujícími a 160-ti kg zavazadel na palubě. Technologická 1:1 maketa letounu TA-1 byla komisi GVF předložena k přezkumu v květnu roku 1946. K podpisu závěrečné zprávy ze zmíněného přezkumu přitom došlo dne 7. července toho samého roku. Dle zadání měl být prototyp tohoto stroje ke zkouškám předán nejpozději dne 1. listopadu 1946. Protože se ale tento termín díky přesunu Četverikovi OKB-458 do Leningradu nepodařilo splnit, později byl posunut na 1. červen následujícího roku. Práce na dvou prototypech, jednom letovém a jednom neletovém pro statické zkoušky, se rozeběhly v dubnu roku 1947. První prototyp letounu TA-1 brány prototypové dílny OKB-458 opustil ještě v červenci toho samého roku. V průběhu závodních zkoušek, které se podařilo úspěšně završit v listopadu roku 1947, tento stroj operoval pozemního letiště i z vodní hladiny. Přelet prototypu TA-1 na místo konání zkoušek státních ale díky závadě na podvozku zakončilo tvrdé přistání na „břichu“. Protože se tento incident neobešel bez poškození draku, následně musel být tento stroj odeslán zpět OKB-458 k opravě. Přestože se jej podařilo znovu uvést do letuschopného stavu, za letu již první prototyp letounu TA-1 nebyl nikdy zkoušen. V průběhu letových zkoušek se přitom tento stroj podařilo rozehnat až na 320 km/h (ve výšce 1 700 m). Mezitím, na počátku roku 1948, z dílny Četverikovi OKB vyjel druhý letový prototyp letounu TA-1. Druhý prototyp tohoto stroje se přitom od prototypu prvního v mnohém odlišoval. Konkrétně tento stroj obdržel nové koncové křídelní oblouky s polokruhovým tvarem (na místo rovného), sklápění vyrovnávací plováky s pozměněnou konstrukcí sklápěcího mechanismu a instalací stavitelných vztlakových klapek na odtokové hraně křídla. Závodní zkoušky druhého prototypu letounu TA-1 se podařilo završit ještě v květnu téhož roku. Ke zkouškám státním byl tento stroj předán dne 20. června 1948. Státní zkoušky druhého prototypu letounu TA-1 se nakonec nikdy nerozeběhly. Krátce nato, na konci toho samého roku, byla totiž Četverikova OKB-458 zrušena v rámci reorganizace leteckého průmyslu. Z toho samého důvodu třetí prototyp tohoto obojživelného letounu, který vznikl ve vojenské průzkumné modifikaci TAF, nestihl projít v plném rozsahu ani zkouškami závodními. Jeho kompletaci se přitom podařilo završit v létě roku 1948. Krátce poté, co byl Četverikov sesazen z postu šéfkonstruktéra OKB-458, tento letecký konstruktér se specializací na hydroplány a obojživelné letouny dostal místo profesora na leningradské inženýrské akademii vojenského letectva (LKVVIA). Typ TA-1/TAF se stal vůbec posledním realizovaným projektem letounu z dílny I.V. Četverikova.

Popis (1. prototyp):  Lehký víceúčelový námořní obojživelný letoun typu TA-1 byl řešen jako dvoumotorový parasol s ocasními plochami uspořádanými do tvaru kříže. Drak tohoto stroje měl kovovou konstrukci. Pouze potah křidélek a směrovky byl plátěný. Zatímco průřez horní části trupu letounu TA-1 měl tvar obráceného písmene „U“, jeho člunovité břicho mělo průřez s tvarem písmene „V“. Člunovité břichu trupu tohoto stroje bylo odstupněno, což usnadňovalo odpoutání od vodní hladiny při vzletu. Zatímco uvnitř tupé a zaoblené „špice“ trupu letounu TA-1 se nacházela bohatě zasklená pilotní kabina se sedadly uspořádanými vedle sebe, střední část trupu tohoto stroje ukrývala kabinu cestujících se sedadly pro osm osob. Kabina cestujících letounu TA-1 byla rozdělena na dvě oddělení, které navzájem propojovala chodbička procházející přímo mezi šachtami hlavního podvozku. Zatímco přední oddělení bylo opatřeno dvěma, zadní třemi páry bočních obdélníkových okének. V nákladním provedení kabina tohoto stroje pojala náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg. Křídlo letounu TA-1 mělo přímou náběžnou a odtokovou hranu, konstantní hloubku 2,50 m po celém rozpětí a hranaté koncové oblouky a ke hřbetu střední části trupu bylo uchyceno za pomoci mohutného centrálního obdélníkového pylonu a dvou šikmých postranních vzpěr s tvarem písmene „N“. Jeho mechanizace se sestávala ze vztlakových klapek a štěrbinových křidélek. Při vzletu, resp. při přistání, byly přitom vztlakové klapky letounu TA-1 sklápěny pod úhlem 30°, resp. 50°. Přímo do náběžné hrany křídla tohoto stroje byly včleněny mohutné gondoly pohonných jednotek s válcovitou přední partií s kruhovým vstupem vzduchu v čele a plynule se zužující zadní partií. Instalace pohonných jednotek uvnitř gondol umístěných na náběžné hraně křídla připevněného ke hřbetu trupu za pomoci pylonu, tedy ve značné výšce nad čarou ponoru, jim přitom zajišťovala účinnou ochranu před korozními účinky slané vodní tříště. Pohon letounu TA-1 obstarávala dvojice 700 hp hvězdicových (vzduchem chlazených) motorů typu AŠ-21 z dílny A.D. Švěcova. Zmíněné motory přitom roztáčely dvojici tažných vrtulí se třemi šavlovitými listy s průměrem 2,8 m. Vnější části křídla letounu TA-1 zase nesly dvojici sklápěcích vyrovnávacích plováku. Zmíněné vyrovnávací plováky se sklápěly vně podélnou osu trupu a ve sklopené pozici se nacházely vně křídelních koncových oblouků. Rozpětí křídla tohoto stroje v konfiguraci se sklopenými vyrovnávacími plováky přitom činilo 17,20 m. Ocasní plochy letounu TA-1 se sestávaly z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP) se zaoblenou špicí a jedné obdélníkové vodorovné plochy (VOP) s polokruhovými koncovými oblouky a navzájem zaujímaly pozici do tvaru kříže. VOP tedy byla uchycena k bokům SOP. Zatímco na odtokové hraně SOP se nacházelo jednodílné směrové kormidlo, odtokovou hranu VOP po celém rozpětí zaujímala výšková kormidla. Jak směrovka, tak i obě výškovky, letounu TA-1 byly přitom opatřeny vyvažovací ploškou. Díky instalaci zatahovatelného tříbodového kolového podvozku ostruhového typu tento stroj mohl působit též z pozemních základen. Zatímco kola hlavního podvozku se zatahovala do boků trupu v oblasti za druhým párem bočních hranatých okének kabiny cestujících, resp. v oblasti pod náběžnou hranou křídla, ostruhové kolečko se zasouvalo do břicha zadní partie trupu.

Verze:

TA-1 (1. prototyp) – první výše popsaný prototyp letounu TA-1. Kompletaci tohoto stroje se podařilo završit v červenci roku 1947.

TA-1 (2. prototyp) –  druhý prototyp letounu TA-1 s novými koncovými křídelními oblouky s polokruhovým tvarem na místo rovného (jejich zavedením celkové rozpětí křídla vzrostlo na 17,80 m), sklápěcími vyrovnávacími plováky s pozměněnou konstrukcí sklápěcího mechanismu a instalací stavitelných vztlakových klapek na odtokové hraně křídla. Zatímco v případě prototypu prvního se vyrovnávací plováky ve sklopené poloze nacházely vně rovných koncových křídelních oblouků, sklopené vyrovnávací plováky tohoto stroje vystupovaly svým člunovitým břichem z obrysu spodní plochy polokruhových prodloužených koncových částí křídla. Vyrovnávací plováky druhého prototypu letounu TA-1 se tedy zasouvaly do výřezů nacházejících se na spodní ploše koncových křídelních oblouků. Kompletaci tohoto stroje se podařilo završit na počátku roku 1948.

TAF – vojenská průzkumná modifikace letounu TA-1. Tento model z konstrukčního hlediska vycházel z druhého prototypu letounu TA-1 a kromě kratšího překrytu pilotní kabiny, který nezasahoval až ke špici trupu, obdržel též instalaci střelecké obranné věže na hřbetu trupu, přímo za hlavním nosníkem křídla. Dále se vojenský TAF od civilního modelu TA-1 odlišoval menším počtem bočních okének. Nákladová kabiny tohoto stroje byla opatřena jenom dvěma páry obdélníkových okének se znatelně menšími rozměry. Zatímco jeden z nich se nacházel před, ten druhý byl umístěn za křídlem. Vojenský TAF vznikl v jediném exempláři. Jeho kompletaci se přitom podařilo završit v létě roku 1948.

Vyrobeno:  tři prototypy modelu TA-1 (dva letové a jeden neletový pro statické zkoušky) a jeden prototyp modelu TAF

Uživatelé:  žádní

 

TA-1 (1. prototyp)

 

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov AŠ-21 s max. výkonem po 700 hp

Kapacita:    osm osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 17,20 m 
Délka:   14,00 m
Výška:
Prázdná hmotnost: 4 658 kg
Max. vzletová hmotnost: 6 255 kg
Max. rychlost: 325 km/h
Praktický dostup:   4 400 m
Max. dolet:    700 km

 

TA-1 (2. prototyp)

 

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov AŠ-21 s max. výkonem po 700 hp

Kapacita:    osm osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 000 kg

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 17,80 m 
Délka:   14,00 m
Výška:
Prázdná hmotnost: 4 510 kg
Max. vzletová hmotnost: 6 107 kg
Max. rychlost: 328 km/h
Praktický dostup:   4 700 m
Max. dolet:    700 km

 

TAF

 

Posádka:    ?

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov AŠ-21 s max. výkonem po 700 hp

Kapacita:    ?

 

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 17,80 m 
Délka:   14,00 m
Výška:
Prázdná hmotnost: 4 568 kg
Max. vzletová hmotnost: 5 758 kg
Max. rychlost: 330 km/h
Praktický dostup:   5 900 m
Max. dolet:    1 200 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 10.6.2013