Grošev G č.4

Typ:  bezmotorový dopravní-nákladní kluzák

Určení:  přeprava pasažérů a nákladu na civilních linkách

Historie:  V roce 1934 se konstrukční tým V.F. Groševa pustil do prací na bezmotorovém nákladním kluzáku. Zmíněný kluzák vešel ve známost jako G č.4 a byl určen k přepravě pasažérů a nákladu na linkách GVF (Civilní letectvo). Při návrhu nákladního kluzáku typu G č.4, který byl pojat jako celodřevěný vzpěrový hornoplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami a pevným tříbodovým podvozkem ostruhového typu, Grošev kladl zvláštní důraz na aerodynamickou jemnost. Vysoká aerodynamická jemnost má totiž pozitivní vliv na provozní ekonomiku. Zmíněnému konstruktérovi se přitom u křídla kluzáku typu G č.4 podařilo docílit aerodynamické jemnosti 16,3, a to při nevelkém plošném zatížení, které činilo pouhých 34,2 kg/m². Kabina kluzáku typu G č.4 byla uzpůsobena k přepravě pěti osob (včetně pilota) nebo 500-ti kg nákladu. Prototyp zmíněného stroje byl uzpůsoben i pro činnost v noci. Součástí jeho vybavení byla též radiostanice. Instalace radiostanice přitom tehdy nebyla na letounech sovětské konstrukce příliš rozšířená. Prototyp kluzáku typu G č.4 byl jedním ze tří kluzáků, které byly v roce 1934 přelétnuty, v závěsu za jediným vlečným letounem, z Moskvy do Koktebelu. Zmíněný přelet byl dlouhý 2 055 km a demonstroval nejen vynikající pevnost a spolehlivost konstrukce tohoto stroje, ale i pilotní dovednosti pilota N.J. Simonova. V Koktebelu byl následně prototyp kluzáku typu G č.4 prezentován na 10. Všesvazové plachtařské soutěži. Poté byl přelétnut zpět do Moskvy, načež byl předán GVF, za účelem realizace provozních zkoušek. V rámci provozních zkoušek byl prototyp kluzáku typu G č.4 využíván k přepravě pošty, nákladu a personálu GVF, a to na linkách Moskva – Orel a Moskva – Charkov. Protože bylo shledáno, že bezmotorový kluzák nemá žádné přednosti před klasickým letounem, GVF provoz prototypu kluzáku typu G č.4 již na konci roku 1935 s definitivní platností ukončilo.

Popis:  Bezmotorový dopravní-nákladní kluzák typu G č.4 byl řešen jako celodřevěný vzpěrový hornoplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami. Zmíněný stroj měl poměrně úzký trup s průřezem ve tvaru obdélníku se zaoblenými rohy, který svou zadní částí plynule přecházel v nízký kýl svislé ocasní plochy. V přední části trupu kluzáku typu G č.4 se nacházelo pracoviště pilota. Pracoviště pilota tohoto stroje bylo opatřeno bohatě zaskleným překrytem, který vystupoval nad hřbet špice trupu a svou zadní částí plynule přecházel ve vyvýšený hřbet střední partie trupu. Přímo za pilotní sedačkou se nacházel nákladový prostor. V nákladní konfiguraci bylo uvnitř nákladového prostoru kluzáku typu G č.4 možné přepravovat náklad do celkové hmotnosti 500 kg. V dopravní konfiguraci se zde nacházela sedadla pro čtyři pasažéry, která byla uspořádána po dvou do dvou řad. Na obou bocích nákladového prostoru kluzáku typu G č.4, přímo pod křídlem, byly instalovány výklopné (směrem dopředu ven) dveře automobilového typu. Zasklení nákladového prostoru tohoto stroje se omezovalo na jeden pár obdélníkových okének. Zmíněná okénka byla součástí vstupních dveří a byla řešena jako otevíratelná. Štíhlé hornoplošně uspořádané dvounosníkové křídlo kluzáku typu G č.4 mělo rozpětí 18,70 m a plochu 27,50 m² a sestávalo se ze tří částí, jedné střední s obdélníkovým půdorysem a dvou vnějších s půdorysem ve tvaru lichoběžníku, náběžnou hranou s kladným a odtokovou hranou se záporným úhlem šípu a zaoblenými koncovými oblouky. Křídlo tohoto stroje bylo vyztuženo jedním párem vzpěr s tvarem písmene „V“. Zmíněné vzpěry byly zhotoveny z ocelových trubek a byly opatřeny aerodynamickými kryty. Potah náběžné hrany křídla kluzáku typu G č.4 byl, až po druhý nosník, zhotoven z překližky. Zbytek křídla tohoto stroje byl potažen plátnem. Mechanizace křídla kluzáku typu G č.4 se omezovala na jeden pár křidélek. Ty se přitom nacházely na odtokové hraně jeho vnějších částí. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné svislé plochy (SOP) s oválným tvarem a jedné vyztužené (za pomoci jednoho páru jednoduchých vzpěr) hornoplošně uspořádané vodorovné plochy (VOP) s lichoběžníkovým půdorysem. Zatímco na odtokové hraně SOP se nacházelo rozměrné směrové kormidlo, odtokovou hranu VOP okupovala dvojice výškových kormidel. Ke vzletu a přistání kluzák typu G č.4 využíval poměrně nízký pevný tříbodový podvozek ostruhového typu. Hlavní povozky tohoto stroje byly uchyceny k okrajům břicha přední části trupu, na úrovni náběžné hrany křídla, a byly osazeny koly s průměrem 480 mm. Ostruhový podvozek kluzáku typu G č.4 byl osazen lyží a byl instalován pod zádí trupu, na úrovni kýlu SOP.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  SSSR (GVF)

Posádka:    jeden pilot             

Kapacita:    čtyři cestující nebo náklad do celkové hmotnosti 500 kg.

Výzbroj:     žádná