Typ:  pokročilá modifikace bezmotorového transportního-výsadkového kluzáku typu G-31

Určení:  přeprava plně vyzbrojených výsadkářů do týlu území protivníka

Odlišnosti od letounu G-31:

- instalace nového hlavního podvozku. Hlavní podvozky tohoto modelu mají menší výšku. Jejich nohy, které mají tvar pyramid, jsou opatřeny aerodynamickými kryty. Vnitřní vzpěra hlavních podvozků tohoto modelu navíc není uchycena k bokům trupu, ale ke spodní ploše křídla. Podvozková kola tohoto modelu jsou opatřena rozměrnými kapkovitými aerodynamickými kryty. Kola hlavních podvozků tohoto modelu lze navíc zaměnit lyžemi.

Historie:  Výsadkový kluzák typu G-63 (G-31) z dílny P.I. Grochovského byl vyroben ve dvou exemplářích. První exemplář tohoto vůbec prvního výsadkového kluzáku na světě nesl označení G-63 a byl postaven, závodem č.47 z Leningradu, v roce 1932. Později, v roce 1933, tento stroj prošel modernizací. Od té doby byl znám jako G-31. Druhý exemplář výsadkového kluzáku typu G-63 (G-31) byl postaven v Moskvě a nesl pojmenování Jakov Alksnis, což byl tehdejší vrchní velitel VVS. Zmíněný stroj byl dokončen v červenci roku 1934 a od prvního prototypu v pozdějším provedení, které neslo označení G-31, se mírně odlišoval. Prototyp Jakov Alksnis totiž obdržel nové hlavní podvozky s robustnější, a tedy i odolnější konstrukcí. Zmíněný stroj měl efektní bílo-modrý kabát a nápis „Jakov Alksnis“ na bocích špice trupu. Letové zkoušky prototypu Jakov Alksnis byly provedeny Štěpančenokem. Protože zmíněný stroj létal dobře, padlo rozhodnutí, aby se zúčastnil tradiční letecké přehlídky, která se konala dne 18. srpna 1933 v Tušinu. V průběhu zkoušek prototypu Jakov Alksnis nebyly prověřovány pouze jeho letové charakteristiky. Za chodu zkoušek tohoto stroje byla totiž prováděna též nakládka a vykládka křídelních nákladových komor. K ověřování provozních charakteristik prototypu Jakov Alksnis byly přitom využívány bedny na zbraně a munici. Nakládání a vykládání poměrně dlouhých a úzkých křídelních nákladových komor tohoto stroje bylo ale velmi obtížné. Řešením tohoto nedostatku se přitom měly stát speciální bedny se speciálními úchyty a rozměry přizpůsobenými rozměrům křídelních nákladových komor prototypu Jakov Alksnis. Přeprava rozměrného nákladu, jakým je např. polní dělo, v křídelních nákladových komorách tohoto stroje byla prakticky vyloučená, byť k přepravě takového nákladu měl dostatečnou nosnost. Výsadkáři mohli nákladové komory prototypu Jakov Alksnis opouštět pouze po přistání. Seskoku výsadkářů za letu za využití padáku totiž zcela zamezovala skutečnost, že křídelní nákladové komory tohoto stroje zpřístupňovaly výklopné náběžné hrany. V průběhu zkoušek prototypu Jakov Alksnis bylo ale prověřováno též chování sestavy „vlečný letoun-kluzák“ v okamžiku, kdy nezkušený plachtař nabere výšku natolik, že vlečnému letounu nadzvedne „ocas“ směrem nahoru. Při zmíněném testu pilot prototypu Jakov Alksnis, Štěpančenok, nabral výšku, načež se ocas vlečného letounu R-5 vztyčil do takřka vertikální pozice. Na to Urlapov, který seděl v zadním kokpitu letounu R-5, zareagoval odpojením vlečného zařízení kluzáku. Zámek vlečného zařízení se ale odmítal uvolnit. Vlečný letoun typu R-5 proto začal náhle ztrácet výšku. Přitom sebou stahoval i prototyp kluzáku Jakov Alksnis, který se nacházel v jeho vleku. Následně se pokusil o uvolnění zámku vlečného zařízení též pilot zmíněného kluzáku. Ale ani tento pokus nebyl úspěšný. Následně s ním proto přešel do střemhlavého letu. Přitom mírně předběhl vlečný letoun. Následkem toho se vlečné lano, které bylo předtím napnuté, prohnulo. V ten okamžik Štěpančenok přitáhl knipl prudce k sobě, aby vybral střemhlavé klesání. To vedlo k prudkému škubnutí, následkem kterého se vlečné lano přetrhlo. Pilotovi vlečného letounu typu R-5 se podařilo ze střemhlavého letu vyjít v malé výšce nad zemí a zmíněný stroj na poslední chvíli zachránit. Zachránit se přitom podařilo i prototyp kluzáku Jakov Alksnis, a to i přesto, že se tento stroj přetrženým vlečným lanem nakrátko zachytil o vysoký cihlový komín, nad kterým přelétal. Zkušební program tohoto stroje ale na počátku srpna 1933 přerušila havárie. Tehdy za jeho kniplem seděl mladý nezkušený pilot. Zmíněný pilot totiž nebyl s prototypem Jakov Alksnis schopen, po dlouhém rozjedu, nabrat výšku. Následně zmíněný stroj sklouznul po křídle na stranu a narazil do střechy budovy. To ale zamezilo plánované demonstraci prototypu Jakov Alksnis na letecké přehlídce v Tušinu. Na konci srpna toho samého roku byl zmíněný stroj opraven a opět uveden do provozu. Následně byl prototyp Jakov Alksnis nějakou dobu využíván k různým testům.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Tahač:  Polikarpov R-5

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti   

Kapacita:    16 plně vyzbrojených výsadkářů nebo náklad do celkové hmotnosti 1 600 kg, přepravovaný uvnitř 16-ti křídelních nákladových komor (každá s rozměry 2,10 m x 0,66 m x 0,55 m)

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 9.2.2021