Typ:  těžký strategický transportní letoun

Určení:  přeprava objemného a těžkého nákladu na velké vzdálenosti

Historie:  V období tzv. studené války byla takřka výhradním dodavatelem transportních letounů pro VVS OKB O.K. Antonova. V podstatě všechny transportní letouny se záďovou nájezdovou rampou, které byly zařazeny do výzbroje Sovětského VVS, měly značku „An“. Čestnou výjimkou toho se stal typ Il-76 (Candid) z dílny OKB S.V. Iljušina. Rozpadem SSSR, k němuž došlo v roce 1991, se ale OKB O.K. Antonova náhle ocitla na území samostatné Ukrajiny. Tímto se VVS stalo prakticky závislé na dodávkách transportních letounů ze zahraničí, což sebou vždy přináší nemalá rizika. Spolupráci ruského a ukrajinského leteckého průmyslu ale již od počátku nebylo možné považovat za ideální. V roce 2004, po tzv. Oranžové revoluci, se navíc Ukrajina stala politicky velmi nestabilní. Definitivní konec spolupráce ruského a ukrajinského leteckého průmyslu ale sebou přinesla až revoluce, která na konci roku 2013 vyústila pádem proruské vlády a následně celou zemi uvrhla do zdlouhavé občanské války, spolu s ruskou anexí Krymu a ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. To vše zcela pohřbilo nejen program nového takticko-strategického transportního letounu typu An-70 s nosností 47 t, ale i plány na obnovu sériové výroby těžkého strategického transportního letounu typu An-124 (Condor A) s nosností 120 až 150 t. Aby toho nebylo málo, tak provozuschopnost nepočetné flotily letounů typu An-124 (Condor A) Ruského VVS následně začala rapidně klesat v důsledku nedostatku náhradních dílů a vysoké intenzity nasazení. Z 26-ti letounů typu An-124 (Condor A), které se v roce 2018 stále ještě nacházely na inventáři VVS, byly přitom údajně provozuschopné již jenom 4, a to ještě jenom díky kanibalizaci odstavených strojů. Z tohoto důvodu ve druhém desetiletí 21. století vyvstala ze strany VVS poptávka po kvalitativně novém stroji této kategorie. Po perspektivním nástupci letounu typu An-124 (Condor A) se ale začal poptávat též největší civilní provozovatel tohoto stroje v podobě ruské společnosti Volga-Dněpr. Letoun typu An-124 (Condor A) totiž mezitím zastaral po morální i technické stránce, a tak se stal, i přes bezkonkurenční nosnost, nekonkorunceschopným na mezinárodním trhu s leteckou přepravou nákladu. Vůbec největší slabinou tohoto stroje jsou přitom motory D-18T. Jejich údržba je totiž rok od roku sále více náročná a nákladná. Kromě toho se jedná o ukrajinský výrobek. Z tohoto důvodu je zmíněné motory nezbytné k údržbě a opravám odesílat na Ukrajinu, se kterou Rusko má, jak již bylo řečeno, velmi napjaté vztahy. Dle představ společnosti Volga-Dněpr má nástupce letounu typu An-124 (Condor A) mít o 35 až 40 % vyšší technicko-ekonomickou efektivitu při nosnosti 150 až 170 t a doletu nejméně 8 000 až 10 000 km. Zpracování předběžného návrhu požadovaného stroje dostal na starost institut CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky). Zmíněný letoun obdržel název Slon a je vyvíjen v rámci NIR (vědecko-výzkumné práce) „Magistral-technologii“, a to na základě státní zakázky Ministerstva průmyslu a obchodu. Projekt letounu typu Slon byl široké veřejnosti poprvé prezentován na moskevské airshow MAKS 2017, která se konala v srpnu roku 2017. Letoun typu Slon by měl být schopen přepravit náklad o hmotnosti 150 t na vzdálenost 7 000 km. Ke vzletu a přistání by mu přitom měla postačovat VPD s délkou 3 000 m. Dolet tohoto stroje s max. užitečným zatížením, které má činit 180 t, by se měl pohybovat na hranici 4 900 km. Tyto parametry by přitom z něho měly učinit plnohodnotného konkurenta amerického letounu typu Boeing 747-8F. Letoun typu Slon počítá se shodným aerodynamickým uspořádáním jako letoun typu An-124 (Condor A). Jeho pohon by měly obstarávat čtyři vyvíjené motory typu PD-35 s max. tahem po 35 000 kp. Zmíněný motor přitom není ničím jiným, než vývojovým derivátem motoru typu PD-14, pohonné jednotky dopravního letounu typu MS-21. V současnosti jsou pro tento stroj zvažovány dvě varianty trupu, které se od sebe navzájem odlišují průřezem. Společnost Volga-Dněpr totiž požaduje, aby měl nákladový prostor letounu typu Slon šířku 5,3 m (a výšku 5,2 m), zatímco požadavek na šířku nákladového prostoru tohoto stroje ze strany Ministerstva obrany a MČS zní 6,4 m (kuli možnosti přepravy vojenských vozidel ve dvou řadách). V červenci roku 2018 bylo oznámeno, že je vývoj nástupce letounu typu An-124 (Condor A) součástí Státního zbrojního programu (GVP) do roku 2027. Dne 5. listopadu 2019 byla zveřejněna fotografie zmenšené celokovové makety letounu typu Slon pro zkoušky v aerodynamickém tunelu s délkou 1,63 m a rozpětí téměř 1,75 m. Zmíněný model váží okolo 120-ti kg a má demontovatelné koncové části křídla, VOP, SOP, směrovku a obě výškovky. Díky tomu umožňuje ověřovat aerodynamické charakteristiky letounu typu Slon v různých konfiguracích. Se zahájením zkoušek modelu letounu typu Slon v aerodynamickém tunelu (typu T-106 a T-102) se počítá v roce 2020. Na návrhu podobného letounu přitom pracuje též JSC S.V. Iljušina, a to v rámci programu PAK-VTA (Perspektivnyj Aviacionnyj Komplex - Vojenno-Transportnoj Aviacii = perspektivní letecký komplex vojenského transportního letectva). Konkrétně se jedná o letoun typu Il-106 (Jermak).

Verze:  žádné

Vyrobeno:  0

Uživatelé:  žádní

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Aviadvigatel PD-35 s max. tahem cca po 35 000 kp

Radar:        ?

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 150 až 180 t