Čeranovskij BIČ-12
Typ: experimentální kluzák
Určení: porovnání letových charakteristik s kluzákem typu BIČ-13
Historie: V roce 1933 B.I. Čeranovskij vyprojektoval a postavil hned dva jednomístné bezmotorové kluzáky, které byly koncipovány jako létající křídlo se štíhlým vřetenovitým trupem s otevřeným kokpitem v ose. Konkrétně se jednalo o kluzáky typu BIČ-12 a BIČ-13. Oba zmíněné kluzáky vycházely z kluzáku typu BIČ-11, který se stal základem raketoplánu typu RP-1. Od tohoto stroje se odlišovaly zejména tím, že postrádaly instalaci zdvojené SOP na koncích křídla. Poslání směrových kormidel u kluzáků typu BIČ-12 a BIČ-13 zastávaly poměrně malé pohyblivé horizontální plošky, které se nacházely vně křidélek a současně měly funkci aerodynamických brzd. K jejich ovládání přitom sloužily pedály nožního řízení. Od sebe navzájem se tyto dva stroje odlišovaly pouze tvarem náběžné hrany křídla, které mělo rozpětí 14,20 m. Zatímco křídlo kluzáku typu BIČ-12 mělo šípovou náběžnou hranu s konstantním úhlem šípu v celém rozpětí alá BIČ-11, kluzák typu BIČ-13 byl opatřen křídlem s parabolickou náběžnou hranou. Posláním zkoušek obou zmíněných strojů se stalo vzájemné porovnání letových charakteristik. Zkoušky jediného prototypu kluzáku typu BIČ-12 se rozeběhly dne 23. ledna 1933 a byly realizovány na plachtařské stanici „Pervomajskaja“, která se nacházela u Moskvy. Za jeho kniplem se přitom vystřídali hned tři piloti, a to Molčanov, Podrezkov a Romanov. Ovladatelnost tohoto stroje byla hodnocena kladně, a to i přesto, že postrádal směrová kormidla. Na podzim toho samého roku se jediný prototyp kluzáku typu BIČ-12 zúčastnil, spolu s jediným prototypem kluzáku typu BIČ-13, devátého ročníku Všesvazové plachtařské soutěže. Zmíněné klání plachtařů se konalo v Koktebelu, který se nachází na Krymu, na pobřeží Černého moře. Jediný prototyp kluzáku typu BIČ-12 přitom tehdy v Koktebelu vykonal celkem 12 letů.
Popis: Jednomístný bezmotorový experimentální kluzák typu BIČ-12 byl koncipován jako létající křídlo. Drak tohoto stroje měl dřevěnou kostru. Potah draku kluzáku typu BIČ-12 byl zhotoven překližky a plátna. V ose křídla tohoto stroje se nacházel krátký vřetenovitý trup s délkou 3,20 m a průřezem na výšku postavené elipsy. Trup kluzáku typu BIČ-12 ukrýval otevřený jednomístný kokpit. Křídlo tohoto stroje mělo šípovou náběžnou a přímou odtokovou hranu, rovné koncové oblouky, rozpětí 14,20 m a plochu 20,10 m2. Odtokovou hranu křídla tohoto stroje okupovaly v celém rozpětí tři páry ovládacích horizontálních ploch. Zmíněné horizontální ovládací plochy byly přitom instalovány pod úrovní křídla. Díky tomu se mezi nimi a křídlem nacházela malá štěrbina. Zatímco vnitřní pár ovládacích horizontálních ploch kluzáku typu BIČ-12 zastával poslání výškových kormidel, ten prostřední měl funkci křidélek. Vnější pár ovládacích horizontálních ploch tohoto stroje měl znatelně menší rozměry než oba dva vnitřní a zastával roli směrových kormidel a aerodynamických brzd zároveň. K jeho ovládání přitom sloužily pedály nožního řízení. Vzletové a přistávací zařízení kluzáku typu BIČ-12 bylo velmi jednoduché a tvořila jej jedna odpružená (za pomoci nafouknuté pryžové duše) lyže, která byla uchycena k břichu trupu.
Verze: žádné
Vyrobeno: jeden prototyp
Uživatelé: žádní
Posádka: jeden pilot
Výzbroj: žádná
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 14,20 m |
Délka: | 3,20 m |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | 97 kg |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 2.12.2020