Typ:  víceúčelová bojová modifikace frontového stíhacího letounu typu MiG-29 (Fulcrum A/C) vzešlá ze zadání vzdušných sil Srbska.

Určení:  vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, přepadové stíhání v rámci protivzdušné obrany, ničení pozemních cílů za pomoci přesně naváděné munice a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu MiG-29 (Fulcrum A/C):

- instalace multifunkčního displeje (MFD) typu MFI-54 na místo obrazovky radiolokátoru

- instalace ovládacího pultu typu PU-29 pod průhledovým displejem (HUD)

- instalace satelitního navigačního systému, který je kompatibilní s americkým systémem GPS i ruským systémem GLONASS

- modifikovaný komunikační systém instalací dvou VHF/UHF radiostanic, které splňují normy ICAO

- modifikovaný radiolokátor vestavbou nových bloků. Díky tomu radiolokátor tohoto modelu umožňuje použití PLŘS s delším dosahem a protizemních ŘS.

- instalace pasivního elektro-optického čidla typu KOLS-135M na místo elektro-optického čidla typu KOLS zaměřovacího systému typu OEPS-29

- modifikovaný obranný systém záměnou výstražného RL systému typu SPO-15LM (L006LM) Berjoza-LM výstražným RL systémem typu L150M-02.4 Pastel a začleněním kontejneru REB typu MSP-418K do podvěsného vybavení

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PLŘS středního dosahu typu R-27ER1 (RS-AA-10C Alamo C) a R-77E (RS-AA-12A Adder A), protizemní ŘS typu Ch-29T (RS-AS-14B Kedge), protiradiolokační ŘS typu Ch-31P (RS-AS-17A Krypton) a naváděné pumy typu KAB-500Kr a KAB-500-OD. Později byl zbraňový arsenál tohoto modelu rozšířen též o čínskou naváděnou klouzavou pumu typu LS-6 a čínskou aerobalistickou střelu (ALBM) typu CM-400AKG.

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu TSB2515 francouzské značky Thales na místo ruského identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu Parol-2D (pozdější úprava)

Historie:  Vzdušné síly Srbska kromě jiné techniky po Jugoslávii zdědily též čtrnáct jednomístných MiGů-29/iz.9.12B (Fulcrum A) a dva dvoumístné MiGy-29UB (Fulcrum B). Vzdušným silám Jugoslávie byly přitom zmíněné stroje dodány v roce 1988, tedy krátce před rozpadem tohoto státního uskupení. Do prosince roku 2016, kdy došlo k podpisu smlouvy s ruskou exportní a importní společností Rosoboronexport na dodávku dalších šesti MiGů-29 (Fulcrum) z přebytků Ruského VVS se flotila těchto strojů smrskla na pouhé čtyři exempláře. Konkrétně se jednalo o tři jednomístné MiGy-29/iz.9.12B (Fulcrum A) s v.č. 18101, 18102 a 18108 a jeden dvoumístný MiG-29UB (Fulcrum B) s v.č. 18301. Ostatní MiGy-29/-29UB (Fulcrum A/B) z dodávek z roku 1988 byly mezitím ztraceny ve válečných konfliktech nebo při nehodách. Mezi nově dodanými letouny byl přitom jeden jednomístný MiG-29/iz.9.12A (Fulcrum A) s v.č. 18151, tři jednomístné MiGy-29/iz.9.13 (Fulcrum C) s v.č. 18201, 18203 a 18204 a dva dvoumístné MiGy-29UB (Fulcrum B) s v.č. 18351 a 18352. Ve všech případech se jednalo o letouny, které předtím provozoval 31. GvIAP (gardový stíhací letecký pluk) s domovskou základnou Millerovo, než byl přezbrojen na letouny typu Su-30SM (Flanker H). Následně byla všem deseti zmíněným MiGům-29 (Fulcrum) prodloužena technická životnost. Poté všechny zmíněné stroje prošly dílčí modernizací, jejíž součástí byla výměna obrazovky radaru za MFD typu MFI-54, vestavba ovládacího pultu typu PU-29 pod HUD, instalace satelitního navigačního systému a úprava komunikačního systému instalací dvou VHF/UHF radiostanic splňujících normy ICAO. Všech deset takto modernizovaných MiGů-29 (Fulcrum), sedm jednomístných a tři dvoumístné, bylo následně, v roce 2018, přiděleno 101. stíhací letce s domovskou základnou Batajnica. Mezitím se rozeběhla jednání s ruskou stranou ohledně modernizace těchto strojů na standard MiG-29SM. V roce 2019 byla nakonec podepsána objednávka na modernizaci 14-ti MiGů-29 (Fulcrum) do tohoto standardu, který vycházel přímo z požadavku vzdušných sil Srbska. V případě čtyř dodatečných letounů v této objednávce se jednalo jednomístné MiGy-29/iz.9.13 (Fulcrum C) s v.č. 18205 až 18208, které Srbsku darovalo Bělorusko. Předtím, než byly zmíněné stroje předány ruské straně, která měla na starost vlastní provedení modernizace, prošly generálními opravami v leteckém opravárenském závodě (ARZ) č.558 z Baranoviče. Generální opravy zmíněných MiGů-29/iz.9.13 (Fulcrum C) byly financovány Srby, což byla podmínka jejich darování. Do Ruska přitom zmíněné stroje dorazily v červnu roku 2021. Tehdejší plány počítaly s provozem modernizovaných MiGů-29SM do konce 20. let 21. století. Součástí modernizačního balíčku MiG-29SM se kromě dalšího prodloužení technické životnosti stala též úprava radiolokátoru zástavbou nových bloků, aby tento stroj mohl používat PLŘS s delším dosahem a protizemní řízenou munici, a instalace nového elektro-optického čidla typu KOLS-135M a nového výstražného RL systému typu L150M-02.4 Pastel. Úprava radiolokátoru přitom umožnila rozšířit škálu podvěsné výzbroje o výkonnější PLŘS středního dosahu typu R-27ER1 (RS-AA-10C Alamo C) a R-77E (RS-AA-12A Adder A). Součástí zbraňového systému MiGu-29SM se ale staly též protizemní ŘS typu Ch-29T (RS-AS-14B Kedge), protiradiolokační ŘS typu Ch-31P (RS-AS-17A Krypton) a naváděné pumy typu KAB-500Kr a KAB-500-OD. Podvěsné vybavení tohoto modelu rozšířil kontejner REB typu MSP-418K. Práce na modernizaci „srbských“ MiGů-29 (Fulcrum) do standardu MiG-29SM byly zahájeny v říjnu roku 2020. Nejprve bylo přitom takto modernizováno po jednom exempláři od každé ze tří jednomístných variant, které se tehdy nacházely na inventáři vzdušných sil Srbska. Konkrétně se jednalo o letouny MiG-29/9.12A (v.č. 18151), MiG-29/9.12B (v.č. 18101) a MiG-29/9.13 (v.č. 18201). Zmíněné stroje se staly etalony pro modernizaci dalších letounů. Jejich letové zkoušky se rozeběhly na jaře roku 2021 a byly provedeny ruskými piloty. Přestože po ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývané „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022, byly všechny plánované společné manévry srbských ozbrojených sil s těmi ruskými z politických důvodů zrušeny, práce na modernizaci „srbských“ MiGů-29 (Fulcrum) do standardu MiG-29SM pokračovaly nadále. Celý kontrakt na modernizaci 14-ti MiGů-29 (Fulcrum), 11-ti jednomístných a 3 dvoumístných, z roku 2019 se proto nakonec podařilo splnit. V roce 2024 navíc Srbsko zakoupilo jeden neletuschopný exemplář MiGu-29/9.12B (Fulcrum A) z přebytků vzdušných sil Maďarska, aby jej mohlo použít jako zdroj náhradních dílů pro své MiGy-29SM, spolu s různými náhradními díly. Později byly zmíněné stroje opatřeny též novým identifikačním systémem „vlastní-cizí“ typu TSB 2515 francouzské značky Thales. V současnosti navíc probíhají práce na integraci čínské klouzavé pumy se satelitním navedením typu LS-6 a čínské aerobalistické střely (ALBM) typu CM-400AKG do zbraňového systému MiGu-29SM. První fotografie jednoho z těchto strojů s 1:1 maketami zmíněných zbraní v podvěsu se přitom na internetu objevily v březnu roku 2026. Přestože jsou modernizované MiGy-29SM víceúčelovými bojovými stroji, jejich piloti jsou cvičeni zejména k vzdušnému boji (s využitím REB kontejneru typu MSP-418K). Dva z těchto strojů vždy drží hotovost v rámci PVO. Hotovostní MiGy-29SM jsou přitom obvykle vyzbrojeny PLŘS středního dosahu R-77E (RS-AA-12A Adder A) a PLŘS krátkého dosahu typu R-60MK (RS-AA-8B Aphid B) nebo R-73E (RS-AA-11A Archer). Vzdušné síly Srbska s těmito stroji počítají až do příchodu bojových letounů typu Rafale francouzské výroby, které si objednaly v roce 2024 v počtu 12-ti exemplářů, a bojových letounů typu J-10CE (Firebird C) čínské výroby. Dodávky letounů typu Rafale by přitom měly započít v roce 2028. Modernizované MiGy-29SM se proto v provozu nejspíš udrží až do roku 2030 nebo 2031.

Verze:  -

Vyrobeno:  11 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových MiGů-29)

Uživatelé:  pouze Srbsko

Posádka:   jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Klimov RD-33 s max. tahem po 5 040 kp / 8 340 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor typu RPLK-29/N019 Rubín (Slot Back 1), instalovaný uvnitř špice trupu.

Vybavení:   - zaměřovací: pasivní elektro-optické čidlo typu KOLS-135M

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Parol-2D (později Thales TSB 2515 francouzské výroby), výstražný RL systém typu L150M-02.4 Pastel, dvě výmetnice 30-ti klamných IČ/RL cílů typu BVP-30-26M (ty jsou umístěny uvnitř hranaté hřebenovité nástavby navazující na kořeny náběžné hrany zdvojené SOP) a podvěsný aktivní rušič typu MSP-418K (toto zařízení má frekvenční rozsah 4 až 18 GHz, vstupní výkon 100 W a dvě antény, přední a zadní, se zorným polem 45° v horizontální rovině a 30° ve vertikální rovině a dokáže rušit radiolokátory a samonaváděcí RL hlavice PLŘS vytvářením šumu nebo generováním falešných cílů v přední nebo v zadní polosféře)

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do levého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 2 200 kg, přepravovaná na šesti pylonech nacházejících se pod křídlem (centrální trupový závěsník je vyhrazen pro PTB-1500) – PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu R-77E (RS-AA-12A Adder A), PLŘS středního dosahu s poloaktivním RL navedením typu R-27R1 (RS-AA-10A Alamo A) (max. 2 ks) a R-27ER1 (RS-AA-10C Alamo C) (max. 2 ks), PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu R-60MK (RS-AA-8B Aphid B) (max. 6 ks) a R-73E (RS-AA-11A Archer) (max. 6 ks), ALBM s aktivním/pasivním RL navedením typu CM-400AKG čínské výroby (max. 4 ks), protizemní ŘS s pasivním TV navedením typu Ch-29T (RS-AS-14B Kedge), protiradiolokační ŘS s pasivní RL navedením typu Ch-31P (RS-AS-17A Krypton), naváděné pumy s optickým navedením typu KAB-500Kr a KAB-500-OD, klouzavá naváděná puma se satelitním navedením typu LS-6 čínské výroby, raketové bloky typu UB-32A-71 (32 neřízených raket S-5 ráže 57 mm) (max. 4 ks) a B-8M1 (20 neřízených raket S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks), 250 kg neřízené pumy (max. 4 ks), 500 kg neřízené pumy typu (max. 4 ks), 240 mm neřízené rakety typu S-24B (max. 4 ks), zápalné nádrže typu ZB-500 (max. 4 ks) a PTB typu PTB-1500 (max. 1 ks)