KAI/CNII RT-6 Ikar

Typ:  lehký experimentální víceúčelový ekranoplán

Určení:  přeprava osob a malého nákladu, hlídková činnost a pátrací a záchranná činnost

Historie:  V roce 1993 se institut KAI (Kazaňský Aviatický Institut), dnes známý jako KGTU (Kazaňská Státní Technická Universita A.N. Tupoleva), z podmětu několika svých bývalých žáků zapojil do státem podporovaného výzkumného programu „Ekranoplán“. Na zmíněném výzkumném programu se podílelo ještě dalších 15 vyšších vzdělávacích a výzkumných institucí Ruska a jeho cílem se stalo systematické a podrobné prostudování aerodynamiky a konstrukce všech typů do té doby vzniknuvších ekranoplánů za účelem volby nejvíce vhodného uspořádání pro vzdušný prostředek této kategorie. KAI se přitom stal koordinátorem celého programu „Ekranoplán“. Protože se koncepci, která by měla výrazné přednosti před všemi ostatními, nalézt nepodařilo, institut KAI se nakonec zaměřil na návrh jednoduše koncipovaného ekranoplánu s nízkými nároky na sériovou výrobu. Přestože mezitím celý program „Ekranoplán“ zcela přišel o státní finanční podporu, v roce 1996 padlo rozhodnutí, aby byl postaven experimentální prototyp takového stroje. Projekt zmíněného ekranoplánu, který vešel ve známost pod označením RT-6, přitom pro KAI zpracovala pobočka institutu CNII (Centrální Loďařský Výzkumný Institut A.N. Krylova) z Nižného Novogrodu. Po koncepční stránce byl ekranoplán typu RT-6 řešen jako středoplošník. Člunovitý trup tohoto stroje měl hranatý profil a výrazně rozšířenou příďovou partii. Ta ukrývala vystouplou bohatě zasklenou šestimístnou kabinu posádky. Štíhlé obdélníkové křídlo ekranoplánu typu RT-6 bylo uchyceno ke střední části trupu a na jeho koncích se nacházela instalace svislých plošek. Ty přitom spolu se vztlakovými klapkami ve vysunuté poloze vytvářely pod křídlem jakousi kapsu zadržující vzduch. Ocasní plochy ekranoplánu typu RT-6 se sestávaly z jedné šípové svislé plochy (SOP) a jedné obdélníkové vodorovné plochy (VOP) a zaujímaly vzájemné uspořádání do tvaru písmene „T“. Pohon ekranoplánu typu RT-6 obstarával jeden nekapotovaný pístový motor neznámého typu s max. výkonem 350 hp. Ten byl přitom uchycen za pomoci vysoké nástavby trubkové konstrukce ke hřbetu trupu, v oblasti přímo za hranatým bohatě proskleným překrytem kabiny posádky, a roztáčel jednu tlačnou šestilistou vrtuli. Šestimístný ekranoplán typu RT-6 měl primárně zastávat poslání říčního taxi. Přestože byl projekt ekranoplánu typu RT-6 celému světu prezentován již v srpnu roku 1999, na moskevské airshow MAKS 99, kompletaci jediného prototypu tohoto stroje se nepodařilo, kuli omezeným finančním možnostem institutu KAI, završit dříve než v roce 2005. Rok nato jediný prototyp ekranoplánu typu RT-6 vykonal několik plaveb po vodní hladině. První let přitom následoval v září roku 2007. Jediný prototyp tohoto stroje mohl operovat jak na vodní hladině, tak i na zasněžené nebo ledové ploše. Přestože jeho zkušební program zakončilo kladné hodnocení, neboť vykazoval dobrou stabilitou i ovladatelností, sériové výroby se nakonec nikdy nedočkal. Důvodem toho se přitom stala absence investora. Ekranoplán typu RT-6 však údajně vzbudil určitý zájem ze strany ČLR a Taiwanu.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor neznámého typu s max. výkonem 350 hp        

Kapacita:   čtyři až pět osob nebo náklad do celkové hmotnosti 530 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013