ATT (TET) Amphistar (Xtreme Xplorer)

Typ:  lehký turistický dopravní ekranoplán

Určení:  přeprava turistů v pobřežních oblastech

Historie:  V SSSR se vývojem ekranoplánů, tedy vzdušných prostředků využívajících pro pohyb v malé výšce nad povrchem tzv. přízemního efektu, vedle několika institutů, jejichž práce na toto téma měly ale výhradně výzkumný charakter, zabývala pouze jedna konstrukční kancelář, a to CKB-SKP R.E. Alexejeva. Tato jediná specializovaná sovětská konstrukční kancelář na vývoj ekranoplánů byla založena na konci 50. let a kromě celé řady ryze experimentálních vzdušných prostředků této kategorie vytvořila též několik skutečných operačních strojů. Konkrétně přitom šlo o transportní-výsadkový ekranoplán typu Orljonok (Orlan class), raketonosný ekranoplán typu Lun (Utka class), lehký ekranoplán pro říční dopravu typu Volga-2 a cvičný ekranoplán typu Striž. Do vývoje Alexejevových ekranoplánů ale neblaze zasáhl rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, spolu s těžkou ekonomickou krizí, která zachvátila v 90. letech všechny postsovětské republiky, včetně Ruska. V této souvislosti bylo totiž již na počátku 90. let zcela zastaveno nejen veškeré financování dalšího vývoje vojenských námořních ekranoplánů, ale i provoz všech ekranoplánů, které se tehdy nacházely na inventáři ruského VMF. Protože CKB-SKP R.E. Alexejeva tímto přišla prakticky o všechny zakázky, řada konstrukčních skupin působících při této konstrukční kanceláři využila nové možnosti, které sebou přinášely nové politické podmínky, v podobě soukromého podnikání a založila si svou vlastní firmu. Přestože rozpad CKB-SKP R.E. Alexejeva dal za vznik více než desítce malých soukromých konstrukčních kanceláří, problematikou ekranoplánů se jich věnovalo jen několik. Ostatní z těchto společností se totiž pustily do vývoje daleko lukrativnější techniky v podobě lehkých vznášedel a rychlých člunů s podvodním křídlem. Postavit skutečný prototyp operačního ekranoplánu a následně jej zavést do sériové výroby se ale nakonec podařilo pouze dvěma z nich, a to Technology and Transport JSC (od roku 2000 známa jako Amphibious Transport Technologies JSC) z Nižného Novogrodu (dříve Gorkij) a KOMETEL JSC se sídlem v Moskvě. První konstrukcí společnosti Technology and Transport JSC (TET), která byla založena v roce 1992, se stal pětimístný námořní turistický ekranoplán typu „A“ (ekranoplán schopný letu pouze v oblasti přízemního efektu). Ten přitom vešel ve známost jako Amphistar a po koncepční stránce byl řešen jako dolnoplošník. Obdélníkové křídlo tohoto stroje se vyznačovalo poměrně malým rozpětím a značnou hloubkou a k jeho koncům byla uchycena dvojice protáhlých a štíhlých nafukovacích plováků. Zatímco do břicha protáhlého trupu tohoto stroje byl včleněn pomocný nafukovací plovák, z jeho hřbetu vystupovala automobilová kabina se sedadlem pilota vpředu dvěma páry tandemově uspořádaných sedadel cestujících vzadu. Záď trupu Amphistaru pak nesla dvojici vně osu letu nakloněných štíhlých lichoběžníkových svislých ocasních ploch (SOP), které ve vrcholech navzájem propojovala jedna štíhlá obdélníková vodorovná ocasní plocha (VOP). Pohon Amphistaru obstarával jeden pístový motor značky Mercedes-Benz s max. výkonem 300 hp. Ten byl vestavěn do špice trupu a za pomoci tří převodovek, jedné nacházející se přímo uvnitř trupu a dvou vnějších postranních, roztáčel dvojici nekrytých otočných tažných čtyřlistých vrtulí typu AV-110. Instalace zmíněných vrtulí se přitom nacházela, i s postranními převodovkami, na koncích hřídelí, které vybíhaly z boků špice trupu v oblasti před náběžnou hranou křídla. Zatímco v průběhu vzletu tyto vrtule vháněly vzduch přímo pod křídlo, což sebou přinášelo vzrůst účinnosti přízemního efektu, při dopředném letu zaujímaly horizontální polohu. Ekranoplán typu Amphistar vznikl v letech 1992 až 1997 v počtu 12-ti exemplářů a v souladu s požadavky standardy IMO, která je určena pro ekranoplány typu „A“, byl certifikován v roce 1997. Mezitím, v letech 1996 a 1997, jej společnost Pacific Technique Development, která tehdy obstarávala v rámci programu Amphistar marketing a prodej, dvakrát prezentovala na veletrhu v Düsseldorfu. Zatímco podporu prodeje Amphistaru v USA dostala na starost společnost Amphistar USA Ltd., která spatřila světlo světa v roce 1998, na Bahamách byl zase tento stroj nabízen společností Amphistar Bahamas Ltd. vzniknuvší rok nato. Obě dvě zmíněné společnosti přitom pětimístný Amphistar prezentovaly pod novým názvem Xtreme Xplorer. V této souvislosti tento stroj prošel provozními zkouškami i na území USA a Baham. Součástí zmíněných zkoušek se přitom stalo též několik demonstračních letů. Nicméně již v dubnu roku 2000 byl celý program Xtreme Xplorer na naléhání Thai-wanského partnera, který mezitím ztratil zájem se na tomto projektu jakkoliv dále podílet, zcela zastaven. V této souvislosti byly krátce nato všechny Amphistary vyřazeny z provozu a následně uskladněny.

Verze:

Amphistar – základní výše popsaná modifikace ekranoplánu typu Amphistar. Tento model byl postaven v letech 1992 až 1997 v počtu 12-ti exemplářů.

Aquaglide 5 – pokročilá modifikace ekranoplánu typu Amphistar se zdokonalenou konstrukcí draku. První exemplář tohoto modelu byl dokončen v roce 2002. viz. samostatný text

Vyrobeno:  12 exemplářů (vyjma typu Aquaglide 5)

Uživatelé:  žádní

Amphistar

Posádka:    jeden pilot

Pohon:        jeden pístový motor typu Mercedes-Benz s max. výkonem 300 hp

Kapacita:    čtyři osoby

Poslední úpravy provedeny dne: 20.7.2013